Velké sociální sítě, které u nás nikdo nezná

Facebook, Twitter, YouTube, Instagram – sociální sítě, které zná celý svět. Nicméně existují i takové, jež se svou velikostí řadí mezi opravdové giganty, přesto o nich mnozí z nás nemají nejmenší tušení. Jak se jmenují? A kolik mají příznivců? To vše si povíme v tomto článku. Vítejte na cestě napříč největšími pro nás neznámými sociálními sítěmi na světě.

Stručný úvod do historie

Sociální sítě zažily stejně jako internet rychlý vývoj. Za první sociální síť lze považovat Sixdegrees, která vznikla v roce 1997 a byla založena na myšlence šesti stupňů odloučení (anglicky six degrees of separation), jež předpokládá, že každý člověk je spojený s jakýmkoliv jiným člověkem prostřednictvím maximálně šesti sobě navzájem známých lidí. Celkem na ní bylo registrováno tři a půl milionu osob. Síť ale tehdy skončila již po třech letech, neboť podle slov tvůrce předběhl projekt svou dobu.

Přesto Sixdegrees nastartovalo éru sociálních sítí a na začátku nového tisíciletí začaly pomalu přibývat další. Zajímavé je srovnání počtu sociálních sítí nyní a před necelými deseti lety. V roce 2009 existovalo 19 různých sítí, které obsadily první příčky dle popularity v jednotlivých zemích. Tehdy v České republice vedla stránka Lidé.cz, avšak stejně jako mnoho ostatních byla později převálcována Markem Zuckerbergem. Dnešní situace je na rozdíl od minulosti mnohem nudnější. Facebook drtivě vede a nachází se na pomyslném stupínku vítězů v 119 z celkem 149 analyzovaných států. V některých afrických zemích vede Instagram a LinkedIn, v jediném Japonsku Twitter, v ruských teritoriích VKontakte a Odnoklassniki a v Číně Qzone.

Přehled nejčastějších sociálních sítí v červnu 2009.
A přehled nynějších nejpopulárnějších sociálních sítích.
Zajímavá je taky mapa druhých nejnavštěvovanějších sítí v letošním roce.

Jak si vede VKontakte v Česku?

Asi mi dáte mnozí za pravdu, že VKontakte není úplně neznámá síť. Vždyť na naší fakultě můžeme spatřit VKontakte velmi často a dle zdroje SimilarWeb/Alexa se jedná dokonce o druhou nejnavštěvovanější sociální síť v Česku. Přesto je se 400 miliony registrovaných uživatelů méně známá než například Tumblr či LinkedIn, které co do počtu uživatelů na VKontakte ztrácejí.

VKontakte byla založena v roce 2006 Pavlem Durovem a zpočátku byla k dostání pouze na univerzitách. Díky svému designu a funkčnosti je VKontakte často prohlašován za klon Facebooku, nicméně obsahuje několik funkcí, které Facebook postrádá, například obrovskou hudební databázi. Stránku celkově navštíví 2 miliardy lidí za měsíc, přičemž průměrná doba návštěvy činí 20 minut. Zajímavostí také je, že 95 % uživatelů je mladších 34 let. V roce 2014 dokonce proběhl průzkum, z kterého vyplynulo, že pouze 17 % všech příspěvků je negativních, čili se jedná o velmi pozitivní síť. O pravém důvodu by se však dalo dlouze hovořit.

Čína si jede svoje…

Zemi, kterou Facebook nedobyl, je Čína. Bohužel se tak nestalo díky schopnosti čínských stránek konkurovat Facebooku, ale kvůli politice. Čínská vláda totiž Facebook na svém území zakázala v roce 2009 po krvavých nepokojích v Urumči na severozápadě země, během kterých separatisté spolu komunikovali právě přes Facebook. Stejně tak si občané Číny neotevřou Twitter, Instagram, Snapchat, Gmail nebo některá videa na YouTube (o YouTube nám již vznikl článek).

Díky této cenzuře si na domácí půdě vede výborně sociální síť Qzone, která je se svými 650 miliony uživatelů jedna z nejpopulárnějších stránek na světě. V roce 2005 ji vytvořila společnost Tencent, jež dominuje na čínském internetovém a mobilním trhu a patří mezi 10 nejhodnotnějších firem na světě. Qzone umožňuje svým uživatelům vést deník, posílat fotky, poslouchat hudbu a sledovat videa. Registrace je zdarma, avšak pro přístup k různým vylepšením je třeba zaplatit členství. Čím déle prémioví uživatelé platí, tím více získávají pokročilých funkcí.

Nám se může zdát síť Qzone lehce nepřehledná.

…a taky kopíruje

Společnost Tencent rovněž vlastní messenger QQ, který se s více než 900 miliony uživatelů řadí mezi opravdové obry internetu. Služba byla poprvé zveřejněna v roce 1999 pod jménem OICQ (Open ICQ), ale název porušoval obchodní známku ICQ, a tak se síť přejmenovala na QQ. Jednou z možných teorií je, že písmena QQ v mandarínské čínštině znějí jako mandarínský výraz pro tučňáka, který představuje logo messengeru. QQ se od svého vzniku stalo v Číně tak populární, že byl v roce 2014 pokořen rekord v počtu online uživatelů, kdy se najednou sešlo neuvěřitelných 228 milionů lidí.

Logo služby QQ

Dále tato síť umožňuje nákup extra služeb za takzvané Q mince, jež tvoří základ zdejší virtuální měny. Díky popularitě QQ je možné mince používat nejen pro messenger, ale i v e-shopech či herních centrech. Čínská lidová banka proto pohrozila prošetřením celé záležitosti, neboť lidé začali za virtuální mince nakupovat i reálné zboží. Přes všechny své úspěchy je messenger kritizován za kopírování zdrojových kódů svých konkurentů. Dokonce byla objevena jedna verze obsahující text licence Skype EULA, údajně ale pouze jako aprílový žert.

Největší messenger na planetě?

Ačkoliv WhatsApp normálně v Číně funguje, Číňané se naučili používat mimo QQ také aplikaci zvanou WeChat, jež nepřekvapivě funguje podobně jako WhatsApp. Sami Číňané aplikaci neřeknou jinak než WeiXin, což v překladu znamená krátké zprávy. Za vznikem těchto „krátkých zpráv“ stojí již poněkolikáté společnost Tencent, které se podařilo za 7 let přimět více než 940 milionů aktivních uživatelů k nainstalování WeChatu, polovina z nich dokonce tráví na sociální síti hodinu a půl denně. WeChat ale nabízí od konkurenčního WhatsAppu několik vymožeností navíc, například službu spuštěnou v 27 městech, jež umožňuje objednat se u doktora, zaplatit poplatky za elektřinu či si zakoupit jízdenky.

Čínský Facebook

Ještě chvíli zůstaňme v Číně. Jak již bylo řečeno, Facebook je v zemi rudého draka zakázán, přesto v Číně existuje jedna sociální síť, která je Facebooku svým osudem podobná. Jmenuje se RenRen a v překladu znamená „stránka všech“. Skupina vysokoškolských studentů ji naprogramovalav prosinci 2005, tehdy pod jménem Xiaonei, a zprovoznila na vybraných čínských univerzitách. O rok později ji koupil Joseph Chen, Američan čínského původu, který na konci devadesátých let stál u projektu zvaný ChinaRen, neúspěšnému předchůdci sociálních sítí. Joseph se tak stal ředitelem společnosti, jež v létě 2009 změnila svůj název na RenRen a o dva roky později vstoupila na americkou burzu.

Takto vypadá obdoba čínského Facebooku, sociální síť RenRen.

Oproti Facebooku má RenRen dokonce několik funkcí navíc. Například si můžete jednoduše zkontrolovat, kteří lidé si zobrazili váš profil. Nejzajímavější je ale „stalkovací“ funkce. Na RenRenu totiž existuje možnost, že pokud se vám někdo líbí, můžete ho sledovat, aniž by o tom dotyčný věděl. Ve chvíli, kdy vás takový člověk začne sledovat taky, oba dva se o tom dozvíte. Něco jako nyní používá Tinder.

Japonské Mixi

Nyní se přesuňme do Japonska. Zde na začátku nového milénia odstartovala sociální síť Mixi, která se těší určité popularitě dodnes. Cílem této sítě, podle jejího tvůrce Kenjiho Kasahary, je nabídnout uživatelům možnost vyjádření sebe sama, tedy obsah podobný jiným sociálním sítím. Nicméně, přístup do Mixi nebyl tak jednoduchý jako v jiných sociálních sítích. Mixi bylo totiž přístupné pouze pro obyvatele Japonska, kteří se museli ověřit pomocí japonského telefonního čísla, do roku 2010 dokonce pouze na pozvánku. Nyní se dá na Mixi přihlásit pomocí Google účtu, což jsem sám vyzkoušel, ale kvůli japonským znakům jsem se dál nedostal. Klidně to můžete sami vyzkoušet a napsat nám, jak jste pochodili.

Platforma explodovala v roce 2005, v roce 2006 dosáhla 5 milionů uživatelů, dvojnásobku o rok později a v letech 2010 až 2011 měla více než 20 milionů. V japonské kultuře dokonce existuje výraz Mixi tsukare, jenž znamená „být unavený používáním Mixi“. Každopádně v poslední době počet uživatelů Mixi klesá, zejména kvůli síle Facebooku, ačkoliv Japonci dlouho Marku Zuckebergovi odolávali. Jedním z možných vysvětlení nástupu Facebooku v Japonsku byl ohromný úspěch filmu The Social Network a také velká mezinárodní pozornost (s množstvím interakcí na sociálních sítích), která se Japonsku dostala během zemětřesení v březnu 2011.

Když se dětská síť zvrhne

Poslední síť, na kterou se podíváme, je Habbo. Tato finská služba cílí zejména na mladší uživatele (průměrný věk je 15 let), kterých se za 17 let nastřádalo skoro 300 milionů ze 150 států světa. Každý uživatel hraje s vlastní vytvořenou postavou a spravuje hotelové místnosti. V těch se scházejí hráči, již spolu můžou chatovat nebo se seznamovat. Uživatel má dále možnost organizovat párty, chovat virtuální mazlíčky, hrát hry nebo plnit úkoly. Jak tvrdí stránky vydavatele, Habbo je o zábavě s kamarády v bezpečném a zajímavém prostředí.

Záběr ze sociální sítě Habbo, dříve známé pod názvem Habbo Hotel.

Což je docela ironické, neboť v roce 2012 proběhlo dvouměsíční vyšetřování, které poukázalo na šíření pornografického a násilného obsahu mezi uživateli, zpravidla dětmi. Reportérka britských zpráv si dokonce vytvořila účet 11leté holky, které začaly přicházet perverzní zprávy již pár minut od přihlášení se do služby. Dalo by se říci, že i Facebook je bezpečnější. Ono je ale stejně nejlepší občas vypnout jakoukoliv sociální síť, i tu neznámou, a začít dělat něco rozumnějšího. Třeba číst náš časopis.

 

Foto:
Hlavička článku: koláž, image.shutterstock.comhdwallpaperbackgrounds.net
vincos.it
toronto2001.fatcow.com
wikimedia.org
attractchina.com
mmoatk.com

SdíletShare on Facebook6Share on Google+0Tweet about this on TwitterEmail this to someone
mm

Jan Steuer

Jsem student prvního ročníku a stejně jako mě baví ťukat kód do klávesnice, tak mě i baví vykonávat nějakou kreativní činnost. Ve svém životě se snažím být aktivní, a tak se řídím anglickým mottem „live the adventure“. Rád lezu po horách, jezdím na kole a trávím čas se svými přáteli. Nejlépe to všechno najednou a s foťákem a pivem v batohu.

Kontaktovat mě můžete na steuejan@fit.cvut.cz.