Systémy a Algoritmizace

Všeobecná moudrost praví, že nejlepším způsobem, jak v životě dosáhnout toho, co chceme – ať už je to dostat se do lepší kondice, mít uklizeno nebo dodělat FIT – je stanovit si konkrétní cíle, kterých se snažíme dosáhnout.

Po mnoho let jsem takto přistupoval i ke svému životu. Všechno bylo cílem, kterého bylo třeba dosáhnout. Stanovil jsem si cíle pro známky, které jsem chtěl dostat ve škole, kolik stránek jsem chtěl přečíst, ale i počet kroků, které jsem chtěl za den ujít. Některých cílů se mi povedlo dosáhnout, ale u většiny z nich jsem selhal. Začal jsem si uvědomovat, že moje výsledky mají pramálo společného s cíli, které jsem si stanovil. Závisí mnohem víc na systémech, na kterých stojí cesta k vytyčenému cíli.

Když studujete na test, vaším cílem je dostat dobrou známku a vaším systémem je způsob, jakým píšete poznámky, jak si rozkouskováváte informace a jak se učíte na zkoušku. Pokud jste sportovec, vaším cílem je vyhrát závod a vaším systémem je, jak často cvičíte, co jíte a jak odpočíváte. Vyvstává velmi zajímavá otázka: pokud bych kompletně ignoroval cíle a soustředil se pouze na zlepšování systémů, mohl bych stejně uspět?

Mám za to, že ano.

Pokud chcete zlepšovat své výsledky, zkuste zapomenout na cíle a soustřeďte se na systémy. Co tím myslím? Jsou cíle úplně k ničemu? Samozřejmě, že ne. Cíle jsou dobré pro stanovení směru, ale systémy jsou to, co zajistí dlouhodobé zlepšení.

Představte si, že máte v pokoji nepořádek a stanovíte si cíl jej uklidit. Pokud se k uklízení dokopete, budete mít čistou místnost. Jestliže si ale zachováte stejné návyky, které dostaly místnost do stavu nepořádku, brzy vám padnou oči na novou hromadu bordelu a budete se muset nutit znovu uklízet. Budete dokolečka řešit důsledek, aniž byste se pokoušeli změnit příčinu.

Dosažení cíle, třeba uklizení pokoje, změní váš život pouze v okolí momentu jeho dosažení. Snažíme se neustále dosahovat výsledků, ale ty nejsou tím, na co bychom se měli soustředit. Měli bychom věnovat pozornost systémům, které za danými výsledky stojí. V případě nepořádku v pokoji by to mohlo být, že věci nemají své vyhrazené místo, nebo že nejsou prováděny pravidelné malé úklidy.

Když vyřešíte problém na úrovni důsledků, dostanete pouze dočasné řešení. Pro to, aby se problém přestal opakovat, musíte opravit chyby na systémové úrovni. V momentě, kdy budou v pořádku systémy, výsledky se dostaví samy.

Cíle nás staví do binárních situací: buď dosáhneme svého cíle a jsme úspěšní, nebo selžeme. Je nepravděpodobné, že si stanovíme cíl, který po dobu jeho plnění zůstane nezměněn. Nemá smysl podmiňovat svou spokojenost naplněním jednoho scénáře, když existuje mnoho variant úspěchu.

Nicméně to neznamená, že cíle jsou k ničemu. Cíle mohou dát směr našemu snažení a v krátkodobém horizontu nás posunout vpřed, ale dobře navržený systém je dlouhodobě účinnější. Důležité je mít takový systém, který můžeme monitorovat a nějakým způsobem kvantifikovat.

Měření úspěchu

Pokud si nejste vědomi toho, co vlastně děláte, pak je velmi těžké změnit svůj život s jakoukoli důsledností. Snažit se vybudovat si lepší návyky bez jejich monitorování je jako střílet šípy do tmy. Nemůžete očekávat, že zasáhnete terč, pokud si nejste jisti, kde se vůbec nachází.

Je mnohem jednodušší najít vzorce v systémech, které měříme. Pouze metodickým sledováním výsledků našich snažení si můžeme utvořit kvalitní představu, zda se v dlouhodobém horizontu zlepšujeme, nebo ne. Měření zefektivní naše snahy, ať už získáme lepší představu o vlastní efektivitě, nebo nalezneme v trackingu našeho úsilí zdroj motivace. Je jednodušší pokračovat kupředu, když se můžeme ohlédnout zpět na to, jak dlouhou cestu jsme již ušli.

Zdroje pro měření

Níže je uveden seznam knih, aplikací a metod, které vám mohou pomoci:

Ranní a večerní stoické meditace – Ráno si sepište co budete ten den dělat, identifikujte rizika (lenost, pohodlnost, nepříjemní lidé, se kterými budete muset interagovat). Večer tento zápis zhodnoťte – udělali jste maximum pro to, abyste inteligentně vyřešili problémy? Oznámkujte se.

Měsíční review – Na konci každého měsíce si sepište pokrok, který jste udělali, ohodnoťte jej a vypište co možná nejvíc chyb. Přečtěte si zápisky z jednotlivých meditací. Uvědomte si, co jste se naučili, vypište největší výhry a selhání.

Toggl, clockify – Tyto webové aplikace vám zjednoduší sledování workflow, a dají vám přesnější odhad o tom, jak dlouho vám trvají různé věci.

Daylio – Mobilní aplikace pro trackování aktivit a pocitů, které jsou s nimi spjaté.

Pokud víte o zdroji, který by mohl ostatním pomoci, napište mi email na prochad4@fit.cvut.cz a já ho rád do článku doplním

Děkuji za pomoc Hynku Peřinovi

Bibliografie

Anderson, J. R. (1982). Acquisition of cognitive skill. Psychological Review, 369–406.

Daniel Kahneman, A. T. (2000). Choices, Values, and Frames. Cambridge: Cambridge University Press.

Daniel Kahneman, T. G. (2002). Heuristics and Biases: The Psychology of Intuitive Judgment. Cambridge: Cambridge University Press.

Kazumitsu Shinohara, H. N. (2013). The effects of “finger pointing and calling” on cognitive control processes in the task-switching paradigm. International Journal of Industrial Ergonomics, 129-136.

Mischel, W. (1972). Cognitive and attentional mechanisms in delay of gratification. Journal of Personality and Social Psychology, 204-218.

Wood, W., & Rünger, D. (2016). Psychology of Habit. Annual Review of Psychology.

Adam Procháska

Moje maminka vždycky říkala: „Adámku, chybami se člověk učí.“ Možná proto mám bratra. Mimo něj mám dlouhotrvající závislost na konzumaci informací v libovolné podobě, tyto informace používám při masterování RPGček (pokud vám nevadí hrát healera, prosím napište mi), nebo k sebezlepšování. Bydlím sám, se svými démony. Kontaktovat mě můžete na prochad4@fit.cvut.cz.