Můj život s ajťáky

V září se na FITu změnila dvojice na PR oddělení. Novým pomocníkem se stala absolventka hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění, což je na první pohled trochu podivná kombinace. Ale zatím to vypadá, že svět jedniček a nul se s backgroundem zakořeněným v symfoniích a kavárenském povalečství spojit dá.

Občas se mi stává, že lidi na FITu mluví a já je sice slyším, ale absolutně nerozumím, i když se jejich řeč jeví jako čeština. Od začátku jsem například dost často slýchávala tajemné spojení “diskrétní matematika”. Obecně mám z matematiky husí kůži, a teď jsem si navíc ještě lámala hlavu s tím, co na ní má být diskrétního? Jakože výsledky jsou tajné?

Ale třeba takové slovíčko “algoritmus” jsem už zařadila do svého běžného slovníku, jako “hmmm, tak to by mě zajímalo, podle jakého algoritmu tohle vybírali…”. Mnoho ze studentů má dokonce trpělivost a ochotu mě zasvěcovat dále do informatických tajů, takže jsem si prošla třeba vysvětlováním Bubble sort. Už se vidím, jak s touhle znalostí zafrajeřím u mých kamarádů IT technikou absolutně nepolíbených.

Jsem ale ráda, že je na FITu PR chápáno správně, ne třeba jako v jednom mém předchozím zaměstnání, kde byla tahle známá zkratka mylně interepretována jako “Plakáty-Roznos”. Dokonce jsem už párkrát místním přispěla svými znalostmi “sekretářských programů” (jak jeden student nazval Word a Excel), a po takovém úspěchu mám vždycky blízko k vítězoslavnému zpěvu “We are the Champions”.

Foto: Archiv FIT

Kamila Pětrašová

Členkou redakce jsem se stala po nástupu na FIT v roce 2014. Začlenění mojí osoby bylo po celou dobu svým způsobem magické. Holka z umělecké školy řídí časopis o informačních technologiích, no posuďte sami. Moje funkce šéfredaktorky dokázala i to, že i ten nejmenší v kolektivu může vládnout a přitom netrpět napoleonským komplexem, protože jsem byla pro své ovečky ikonou dobra, vřelosti a spravedlnosti. Nemám ráda modrou a puntíky. Oceňuji lidi se smyslem pro humor a ironii. Kontaktovat mě můžete na kamila.petrasova@gmail.com.