My, uživatelé sítí sociálních

„Prosím tě, a proč vy mladí trávíte tolik času na těch ‘fejsbukách’?” Takovou otázku jsem dostal nedávno od svého staršího příbuzenstva, které v době svého vyrůstání žádné sociální sítě k dispozici neměli. Jasně, na sítích je dnes skoro každý a tráví tam nemalou část dne. Jenže kolik nás tam vlastně je, co tam děláme a sdílíme? A jsme na nich závislí?

Sociální sítě a uživatelé

Statistika, kterou začneme, vznikla z nedávného průzkumu společností Hootsuite a We are social nazvaném Global Digital Snapshot. Z průzkumu vyplul na povrch pro někoho možná poněkud překvapivý závěr: ze všech uživatelů internetu byste velmi těžce hledali uživatele, kteří nepoužívají nějakou sociální síť. No, těžko… Internet používá celkem 3.819 miliard lidí a z toho celých 3.082 miliard používá nějakou sociální síť. Ještě v roce 2014 internet používaly necelé tři miliardy uživatelů. Ve svém okolí zajisté najdete člověka, který má internet, nicméně ho natolik nevyužívá, natož aby měl ještě profil na nějaké sociální síti.

[1]
A jak je na tom Česká republika? Z průzkumu AMI Digital Index” vyplynulo, že pouze 7,6 % oslovených nemá profil ani na jedné sociální síti, kdežto účet na třech libovolných sociálních sítích má celkem 69 % respondentů.

Budoucnost je v obsahu

Odborníci na sociální sítě se shodují v jednom – příchod nových hráčů na pole sociálních sítí nás nečeká. Uživatelé na nové sítě masivně nepřejdou, poněvadž mají velmi silný základ v současných sítích, jako je například Facebook či Twitter. Jak tedy bude vypadat další vývoj? Ten budeme moci zpozorovat v obsahu, a to zejména ve vizuální podobě ve formě obrázků, fotografií a videí.

[2]
Nástrojů na to je dostatek. Jeden případ za všechny: všichni zajisté znají Snapchat – aplikaci pro posílání fotografií, které se zobrazí jen na určitou dobu a poté se smažou. V této aplikaci je dostupná funkce pojmenovaná „My Story”, do které můžete svým přátelům či sledujícím vložit na 24 hodin libovolný obrázek či video. Že vám to něco připomíná? Že jste to někde viděli? Ano, není to dávno, co se tato „snapchatová” funkce objevila na sociálních sítích vlastněných Facebookem – Facebook Stories, Messenger My Day, WhatsApp Status a Instagram Stories. A zatímco Snapchat cílí většinou na mladší uživatele a uživatelky, sociální sítě Facebooku mají daleko větší uživatelskou základnu. Hned po spuštění Stories na Instagramu došlo k raketovému zvýšení oblíbenosti této funkce a někteří uživatelé neměli důvod dále Snapchat používat. To se projevilo i na finančních výsledcích jeho provozovatele, který je ve ztrátě 9,9 miliardy korun.

Rozvoj instantních příběhů a krátkých videí naznačuje směr, kterým se bude obsah na sítích vydávat. Doba, kdy jsme na Facebooku sdíleli textem vše možné, je dávno pryč.

Když virál pomáhá aneb pomoz sdílením

Sociální sítě jsou zejména starší generací chápány jako něco zbytečného a nesmyslného. Tento názor je pravdivý jen z části. Ve svém okolí znám mnoho lidí, kteří našli zatoulaného domácího mazlíčka či ztracenou/odcizenou věc jen na základě napsání příspěvku na Facebook, který pak ostatní sdíleli.

Ne vždy se ale musí jednat o pomoc jednomu konkrétnímu člověku. Všichni máme v živé paměti takzvaný ALS Bucket Challenge. Ten spočíval v tom, že si vyzvaná osoba ve videu vylila kyblík ledové vody na hlavu. Pokud tak neučinila, musela se „vykoupit” zasláním 100 dolarů organizaci ALS Association. A tak se v polovině roku 2014 začal internet zaplavovat videi s lidmi vylévající si vodu. Z hlediska sociálních médií je ALS Bucket Challenge vynikajícím příkladem toho, jak mohou sociální sítě zvýšit o něčem povědomí – ruku na srdce, kdo věděl před tímto fenoménem o amyotrofické laterární skleróze?

Tato výzva zasáhla i ČVUT, konkrétně samotného rektora – Petra Konvalinku.

Nejen “kyblíková výzva” upoutala pozornost na určitou nemoc či postižení. V nedávné době všechny upoutalo vydání pořadu Prostřeno, kde účinkoval soutěžící Karel s Tourettovým syndromem. Video z konkrétní epizody se stalo internetovým bizárem. Pár týdnů na to vyšla nová epizoda internetového pořadu One Man Show (Stream.cz), za kterým stojí internetový bavič Kamil Bartošek (známý jako Kazma). V této epizodě bylo odhaleno, že účinkování Karla bylo jen sehrané a to za jediným účelem – upozornit na tuto nemoc a mít pochopení pro lidi tímto syndromem trpící. Video se začalo šířit po sítích jako lavina a heslo „Tourettův syndrom” v tu dobu patřilo mezi jedny z nejvyhledávanějších hesel v internetových vyhledávačích.

Nesdílej hoaxy, nesdílej hoaxy, nebo se z toho zblázníš

„Dobrý den, mohu vám říci, že Facebook oznámil, že od zítra se bude platit 12 eur za měsíc, musí se rozozaslať tato zpráva minimálně 15 svým kontaktům a stát vás označí přezdívkou „Gold“, takže nemusíte platit. Pokud nevěříte zkuste to sami. Zkopírovat a vložit, i když jsou spojené … to je vážné, informace pochází … od spolehlivého a důvěryhodného zdroje”

[3]
… tak přesně taková informace se začala šířit Facebookem v květnu 2010. Samo o sobě je tato zpráva učiněný nesmysl a právem je označována za falešnou zprávu, takzvaný hoax. Nemusí se jednat o text psaný lámanou češtinou, ale klidně i o dezinformační články, které mají od pravdy daleko. A i když je sdílení uvedené v předchozí kapitole k dobru, šíření hoaxů už tak dobré není.

Všechny nesmyslné hoaxy jsou přehledně shrnuty na http://hoax.cz, odkud jsme převzali i text ohledně zpoplatnění Facebooku. Občas tam lze nalézt opravdu bizarnosti…

 

Jsme na sociálních sítích závislí?

Každý z nás je svým způsobem závislý na sociálních sítích, protože pro nás představují hlavní komunikační kanál, úplně stejně jako v minulosti jiné prostředky. Problém nastává, když únosná míra závislosti se promění na závislost neúnosnou. Taková závislost se diagnostikuje jako netolismus a zahrnuje chorobnou závislost nejen na sociálních sítích, ale i na internetu obecně. Mezi typické příznaky této závislosti patří neodtržitelnost od internetu (případně her), nedodržování pitného či stravovacího režimu, ignorace okolí, nervozita při abstinenci internetu a chybějící zájmy, které nejsou výrazně spojeny s počítačem.

Komunikovat s někým přes síť je v pořádku. Pokud však nechceme být přespříliš závislí na Facebooku či jiné síti, je vhodné tento způsob komunikace (pokud je to možné) omezit. Internet má přeci sloužit jako komunikační doplněk, nikoliv její náhrada…

 

Foto:
hlavička článku: cdn3.tgdd.vn
[1] wearesocial-net.s3.amazonaws.com
[2] newyorker.com
[3] hoax-slayer.net

 

SdíletShare on Facebook5Share on Google+0Tweet about this on TwitterEmail this to someone

Milan Kurka

V redakci časopisu začínám třetí rok a stále mě to neuvěřitelně baví – stejně jako FIT! Obě tyto věci spojují mé největší záliby v jednu – a to psaní o informatice. Kromě časopisu jsem členem FIT++, kde kromě jiného organizuji akci pro nové studenty Hello FIT!. Přizván jsem byl také k organizaci fiťáckého Seznamováku, pravidelně mě můžete vidět na různých fakultních akcích a … prostě je toho hodně. :) Ve volném čase se věnuji grafice, webařině a výletům do neznáma, protože život přeci není jen počítač. :) Kontaktovat mě můžete na kurkamil@fit.cvut.cz.