Holky v IT – rozhovor s Janou Maškovou

Vše, co má začátek, má i svůj konec. Celou sérii rozhovorů na téma ženy v IT a jak to vidí FIŤačky tak uzavíráme spolu s Janou Maškovou, která navázala na Střední průmyslovou a Vyšší odbornou školu Jana Palacha (Kladno) bakalářským titulem v oboru Informační technologie (nově Bezpečnost a informační technologie, pozn. red.) a v současnosti na FITu pokračuje v rámci magisterského programu. Vedle toho pracuje na částečný úvazek pro světově uznávaný Avast Software, který patří ke špičce v oblasti počítačové bezpečnosti.

 

 

Začněme od začátku. IT a Ty, byla to láska na první pohled?

Když jsem si vybírala střední školu, věděla jsem, že na gymnázium nechci. Vždy mě bavila matematika a chemie,  proto jsem se nakonec rozhodovala mezi dvěma obory – Informační technologie nebo Laboratorní asistent. Tehdy už můj bratr chodil na průmyslovou školu, pro kterou jsem se následně rozhodla i já. Už od malička se „šťoural“ v počítačích, a když jsem ho u toho viděla, tak mě to rovněž lákalo. Navíc asi stejně jako pár dalších lidí, co šli na IT školu s růžovými brýlemi, mě bavilo i hraní počítačových her.

Takže jsi šla ve šlépějích svého staršího sourozence? A říkáš, že Tě baví počítačové hry, jak jsi k tomu přišla? Také odkoukala u bráchy? Jaké hry například? Hráli jste spolu/proti sobě? Kdo z vás dvou je lepší?  

Asi by se to tak dalo říct. Nejvíc mě baví střílečky, třeba Counter-Strike, Battlefield, CoD a tak. Hráli jsme spolu i proti sobě. Z počátku byl brácha lepší, teď už nemá šanci. (usmívá se)

Zajímavé, kdo by si byl pomyslel, že si budeš libovat v řežbách při hře na vojáky. Zdá se, že zažitých mýtů zboříme víc, než v co jsem původně doufal. Na druhou stranu proč ne. Tak dál. Proč FIT?

Jeden z faktorů, který mě ovlivnil, byly názory studentů na fakultu s ohledem na kvalitu výuky, kladené nároky na studenty a přístup pedagogů. Dveře jsem měla jako úspěšná řešitelka středoškolské olympiády z matematiky otevřené. Samozřejmě jsem si zjišťovala i názory na FEL, ale i VŠCHT – chemie mě tou dobou ještě nepustila a možná bych i dala biochemii přednost, nicméně příslušný obor nebyl tehdy k dispozici. Proto jsem se po pečlivé úvaze, co všechno se dá na FITu naučit, nakonec rozhodla nastoupit právě na tuhle fakultu a nikam jinam.

Nelituješ zpětně?

Vůbec ne.

Proč myslíš, že se ženy do IT oboru nehrnou? Že je vás tak málo.

Není to, že by se do IT nehrnuly. Přijde mi spíše, že jsou utlačovány tím, jak tyhle věci vnímá společnost. Když si vezmu moji mamku, ta si myslela, že bratr bude architekt, protože si jako malý rád hrál s legem a stavěl všelijaké věci, a já že budu ekonomka nebo manažerka. Nakonec jsme oba skončili v IT. (směje se) Když jsem se ale rozhodovala, kam půjdu, rodiče mě ve všem podporovali. Horší to bylo, kdykoliv jsem řekla někomu jinému, že ze mě bude ajťačka. Všichni se na mě koukali jako na blázna. Proč? Prostě mentalita národa. Asi v sobě máme zakořeněno, že IT je mužská práce, stejně jako třeba automechanik, pilot, technik a mnoho dalších.

No popravdě, kdybys mi řekla, že bys chtěla být automechanikem, asi bych to bez pozdviženého obočí také nepřešel. Ale jestli to chápu správně, tak jít proti proudu Ti zjevně problém nedělá. Přesto, neměla jsi alespoň trochu nahnáno? IT je přeci jen převážně mužská doména.

Nevidím důvod, aby z toho měl někdo obavy. Mužský kolektiv je pro mě lepší než „babinec“. Navíc, když se podíváš třeba na kuchaře, kadeřníky, stylisty – největší profesionálové v těchto dříve poměrně ženských oborech jsou v současnosti mužského pohlaví. Není čas pro holky se taky vyšvihnout? (směje se) Nevidím nic špatného na tom, jít si svou vlastní cestou a ne tou, kterou nám určuje společnost.

Chápu, jak to myslíš. A obava z náročnosti studia?

Studium a jeho náročnost je stejná jak pro kluky, tak holky. Jediné, co by pro někoho snad mohlo být překážkou je právě minoritní podíl žen. Osobně to však spíše vnímám jako klad než zápor. Kromě toho studium informatiky není o učení se nazpaměť, ale o tom, že tomu musíš rozumět, jak to funguje a proč. A pokud něčemu neporozumíš a zároveň se nebojíš to přiznat, není se čeho bát. Každý ti ochotně pomůže. To je i jedna z věcí, která se mi na FITu nejvíc líbí – opravdu milý a nápomocný kolektiv pedagogů a spolužáků. Ale jak se říká – líná huba, holé neštěstí.

Takže zdejší vyučující bys hodnotila kladně? Co hojně rozšířená iluze o přístupu nabrat a vyházet?

Pedagogové jsou naprosto normální a milí lidé. Všichni jsou zapálení do toho, co dělají. Často se jedná o odborníky z praxe, proto se kolikrát řeší aktuální problematika a ne třeba 10 let staré příklady z učebnic. Jedna z věcí, co mě na střední vytáčela, byla služba na tabuli. Na vysoké si každý přednášející a cvičící maže tabuli sám po sobě. (směje se) A to, že FIT nabere hodně lidí, kteří pak i odchází, není problém. Tím je spíš to, že se na vysokou školu hlásí i ti, co na to nemají.

To zní docela drsně…

Správný FIŤák se pozná tak, že když ho vyhodíš dveřmi, vrátí se oknem.

Podle Tebe jim tedy chybí vytrvalost a snaha?

Myslím si, že jo.

Co zázemí školy?

Perfektní. Prostory fakulty jsou jedny z nejnovějších mezi budovami ČVUT. Máme k dispozici moderní přednáškové sály a laboratoře – třeba bourací učebna je super. Ta se využívá hlavně pro administraci systému a pokud se ti něco hodně nepovede, tak se nic neděje. Počítač se prostě znovu dá do původního funkčního stavu a jede se dál.

Dobré jsou i výukové materiály. Ty jsou většinou zpracované tak kvalitně, že si nepotřebuješ kupovat skripta. A některé předměty mají skripta například pouze online. Určitě bych také zmínila, že se dá FIT vystudovat i bez notebooku. Jsem toho žijícím důkazem. (směje se) Notebook jsem si pořizovala až při psaní bakalářské práce. Počítače jsou prostě všude kolem. Jak v sousedící Národní technické knihovně, tak ve škole. Stačí si jen vybrat jednu z pracoven, kde zrovna neprobíhá výuka. FIT a celkově ČVUT navíc nabízí řadu studentských klubů a mimoškolních aktivit, do kterých se může člověk zapojit.

Jako například?

Například já spoluorganizuju Seznamovák a FIT LAN párty.

Seznamovák se tu dost skloňuje a webovky nejde přehlédnout. To asi bude poměrně legendární záležitost. A LAN párty? To jsme zase zpátky u počítačových her. Co bys nám jako spoluorganizátorka o těchhle akcích řekla?

Díky Seznamováku, kterého jsem se účastnila před nástupem na školu, jsem se na FITu seznámila s řadou spolužáků, se kterými stále sedávám na přednáškách a na cvičeních. Je k nezaplacení přijít do učebny a vidět tam známé tváře.  Opravdu doporučuji komukoliv, kdo má třeba i problémy seznamovat se s novými lidmi, jet na tuhle akci, kde vám parta FIŤáků zábavnou formou umožní lépe poznat budoucí spolužáky. Pro více informací se můžeš třeba i podívat na videa z minulých ročníků.  

Další z mimoškolních aktivit, kde můžeš potkat spolužáky, je právě FIT LAN párty, zde máš možnost poměřit své síly s ostatními ve hrách jako je Counter-Strike, Flat out, Trackmania či Bulánci. Nejbližší nás čeká právě příští pátek 24. března.

Co Ti škola dala, a co naopak vzala? Co plány do budoucna?

Tak FIT mě rozhodně naučil, jak si zorganizovat svůj čas. (směje se) Bohužel mi ho moc na mé koníčky nezbývá, všechen momentálně vkládám do školy a práce. Víkendy se zas snažím trávit s přítelem. Pokud jde o plány do budoucna, ráda bych vycestovala alespoň na půl roku přes Erasmus nebo bilaterální dohodu. Líbilo by se mi třeba Japonsko, ale to je možná trochu z říše snů. A pak dodělat magistra. (směje se)

Japonsko bych Ti samozřejmě přál. Když už ale zmiňuješ práci, jaké je to dělat u Avastu? Jak si k tomu vůbec přišla a na jaké pozici tam konkrétně působíš?

Do Avastu jsem se dostala na základě informace od spolužáka, který tam také pracuje, že zrovna nabírají další studenty do tzv. Students pool. Stručně řečeno se jedná o možnost pracovat u Avastu na poloviční úvazek během studia. Většina studentů začíná na pozici Quality Assurance, na které se nejdříve rozkouká a pak se může dostat na to, co je baví nebo zajímá.

Úplně na konec, co nějaké doporučení pro středoškolačky a středoškoláky, kteří se momentálně rozhodují, na kterou vysokou školu jít studovat?

Pokud uvažuješ o FITu nebo obecně o nějaké IT škole, určitě se podívej na předměty, které škola nabízí. V prvním roce studia na FITu mají všichni stejný základ. Až v dalším roce si začneš vybírat bližší zaměření. Pokud nemáš s IT zkušenosti, můžeš tedy začít s předměty z více oborů a vyzkoušet si, co z toho tě nejvíce baví.

Díky moc za rozhovor.

Jenom dodám, že pokud vás svět techniky alespoň trochu oslovil a s matematikou se neperete, pak je naším doporučením – nemrhejte svým talentem a nenechte za sebe rozhodovat druhé. Příležitost máte právě teď. Pokud se rozhodnete pro informatiku, uzávěrka pro podání přihlášky k nám na FIT je 31. března.

 

Jiří Mikeš

Před lety, když jsem promoval na jedné humanitně zaměřené vysoké škole, jsem měl představu, že změním svět. Teď už jsem o něco moudřejší, takže spíš přemýšlím, kde se stala chyba, že se mi to prozatím nepovedlo. Samozřejmě se nevzdávám, a i proto jsem se vrátil zpět na místo činu. Tentokrát jsem však raději neponechal nic náhodě a zamířil na technický FIT, přímo do centra všeho dění, tedy na PR oddělení. Super na téhle práci je, že si můžu říkat a psát, co chci, a ještě mi za to platí. Jinak věřím ve svobodu jednotlivce a potřebu zpochybňovat naprosto vše, zvlášť když vás ostatní ujišťují, že to myslí upřímně. Mám rád satiru a černý humor. A hlavně želatinové medvídky! Kontaktovat mě můžete na jiri.mikes@fit.cvut.cz.