Stojím si takhle 1. září na hlavním nádraží v Praze a rozhlížím se po svých budoucích spolužácích. Zrovna když marně přemýšlím, která skupinka očividně starých známých by ocenila nového parazita – mě –, všimnu si kolem pobíhajícího organizátora s kamerou. Poté, co se ladně vyhnu otázkám „Jak se těšíš na FIT?“ a „Jak se těšíš na Seznamovák?“, mě vyděsí zvoláním: „Všichni si připravte nějaké životní moudro!“ Bože, co teď? Dostala jsem se mezi blázny! Rychle se přidávám k dvojici, kterou s kamerou již navštívil, s nadějí, že už se tam nevrátí. Nevrátil. V klidu jsem tak přečkala cestu od pokladen do vlaku.
Usadila jsem se do kupé a snažila si zapamatovat jména alespoň dvou z pěti mých nových kamarádů. Mou snahu však stále rušil proud organizátorů, kteří se jeden po druhém stavovali u nás v kupé a ptali se, jak se těšíme. Ujištěni, že moc, vždy pokračovali o kupé dál.
Po příjezdu a vybalení přišlo na řadu seznamování. Na začátek tradiční představovací kolečko. Dále jsem očekávala množství klasických seznamovacích her, které všichni dobře znají a já osobně je moc nemusím. K mému překvapení (a nadšení) byl program úplně jiný. Hry byly velmi dobře propracované a nápadité. Také jsem ocenila snahu vytvářet týmy podle studijních skupin, abychom tak co nejlépe poznali ty, které budeme vídat nejvíce. Zvláštní ocenění by si zasloužila příprava na studium v podobě hledání flashky v našem, byť trochu vylepšeném, obědě.
Celý kurz provázela hra probouzející v účastnících masové vrahy a paranoiky. Kdo chvíli nedával pozor, byl brutálně usmrcen kolíčkem. Kolíček, který musel být bez povšimnutí oběti připnut kamkoli na ní, byl velkým nepřítelem mnoha plandavých částí oblečení. Někteří, jako já, raději mrzli v tenčích vrstvách, aby se vyhnuli oblečení s kapucí. Bylo jim to málo platné. Zvláště pravidelné nástupy si vyžádaly mnoho obětí.
Již tak veselou atmosféru kurzu pozvedaly kulturní vložky v podání našich drahých organizátorů. Jako nováčka vás trochu zaskočí, když po ránu potkáte muže v sukni nebo muže, co pod trikem vláčí hromadu věcí. Po chvíli si však zvyknete a stáváte se záškodníkem, radujícím se z utrpení ostatních.
Poslední večer probíhal u táboráku. Četná skupina hráčů na různé hudební nástroje tomu dodávala skoro až koncertní atmosféru. Pak přijel král s královnou, zazvonil zvonec a Seznamováku byl konec. Pokud je vám líto, že ještě neznáte krále s královnou, a chcete to napravit, máte šanci. Zúčastněte se seznamováku s nimi! Určitě vás také rádi poznají.
Seznamovacímu kurzu dávám deset z deseti a určitě bych ho doporučila všem budoucím prvákům. Jsem ráda, že jsem se mohla zúčastnit.
Autor:
Tereza Perušičová
Foto:
[1-5] Seznamovák FIT