Přednáškový cyklus prof. Svobody

V tomto semestru (tedy v zimním semestru 2013/2014) byl na fakultě založen další přednáškový cyklus pojmenovaný na počest světově proslulého českého průkopníka počítačových věd profesora Svobody. Cílem této série přednášek je přivést na půdu ČVUT renomované světové odborníky, kteří významně přispěli výzkumu v oblasti informatiky. Prvním význačným hostem byl prof. Jean-Luc Gaudiot z Kalifornské univerzity v Irvine.

 


Profesor Antonín Svoboda (14.10.1907 ČR – 18.5.1980 USA) začal po studiích na ČVUT a UK pracovat na protiletadlových zaměřovačích. Během 2. světové války byl dle jeho návrhu sestrojen mechanický analogový počítač, který byl součástí zaměřovacího systému MARK 56. V roce 1948 získal ocenění Naval Ordnance Development Award za své zásluhy a ve stejném roce vyšla i jeho kniha Computing Mechanisms and Linkages, která je považována za první knihu o počítačích vůbec. Po válce se stal vedoucím Ústavu matematických strojů ČSAV, kde vyvíjel projekt československého reléového počítače SAPO a po dokončení tohoto projektu elektronkový počítač EPOS. Z politických důvodů však musel tuto práci ukončit a v roce 1964 emigroval do USA, kde se stal profesorem na Kalifornské univerzitě.

V roce 1999 udělil prezident republiky Václav Havel profesoru Svobodovi in memoriam medaili Za zásluhy 1. stupně. Tento přednáškový cyklus slouží jako památka a zejména vzpomínka na profesora Svobodu, českého průkopníka počítačových věd.
Jako první host tohoto cyklu byl pozván prof. Jean-Luc Gaudiot z Kalifornské univerzity v Irvine. Ve dnech 12. a 14. listopadu přednášel na FITu na téma EHA: The Extremely Heterogeneous Architecture, v mezičase se pak účasnil seminářů s vědeckými skupinami na naší fakultě. Přednášky byly natáčeny ve spolupráci s AVC ČVUT, takže kdo se nemohl osobně dostavit, může si je prohlédnout z pohodlí domova na stránce fit.avc-cvut.cz poté, co budou zpracovány.

Pokud se chcete dozvědět více životopisných informací o profesoru Svobodovi a hostech, vše potřebné najdete na fakultním webu na adrese http://fit.cvut.cz/prednaskovy-cyklus-prof-svobody, kde budete také informováni o dalším významné osobnosti.


Rozhovor s prof. Jean-Luc Gaudiotem z americké University of California v Irvine

Překlad: Rudolf Blažek, KAM

Otázky: Josef Kolář, proděkan pro vnější vztahy a Rudolf Blažek, KAM
Poznámka prof. Gaudiota: Následující odpovědi představují mé vlastní názory a nereprezentují nutně postoje mého zaměstnavatele University of California, mé hlavní grantové agentury National Science Foundation, nebo vědecké společnosti, pro kterou provádím nejvíce dobrovolné práce, IEEE Computer Society.

Na co se má podle Vás zaměřit moderní studijní program v oblasti Computer Science?

Moderní studijní programy v oblasti Computer Science by se měly co nejvíce zaměřovat na inspirování studentů k „celoživotnímu sebevzdělávání“. Vždy platilo, že inženýři musí neustále sledovat nové trendy, avšak nyní se to stalo prioritní záležitostí: říká se, že „poločas rozpadu znalostí“ získaných na univerzitě je kolem 5 let!

Je podle Vás praxe v IT firmě nutnou součástí takového programu?

Určitě. Toto platí jak pro bakalářské, tak magisterské a doktorské studium. Bakalářští studenti tak okusí, jaký je skutečný život technického pracovníka. Co se týče magisterských studentů a doktorandů, podle mé zkušenosti někteří z nich využívají zkušeností ze stáží jako inspiraci pro více prakticky orientovaný výzkum.

Stáže v USA jsou relativně dobře placené a studenti si dokonce můžou dovolit dočasně se přestěhovat. Například několik studentů podílejících se na mém výzkumu takto vycestovalo do Bay Area (oblast San Francisca − pozn. překl.) na stáže u firem Google a Intel.

Sledujete nějaké náznaky toho, že „časy se mění“ v tom smyslu, že stále více studentů během studia pracuje na plný úvazek a že magisterské a doktorské studijní programy se jim v tom snaží vycházet vstříc? Například tím, že doktorské studium se více než dříve zaměřuje na aplikované vědy a má užší záběr, nebo že má snadnější zkoušky?

Žádného takového trendu jsem si nevšiml. Jakožto tradiční učitelé musíme však zůstat flexibilní a pečlivě brát v úvahu nové technologie (video přednášky, MOOC, učebny „naruby“) a použít je podle potřeby, pokud jsou vhodné. (MOOC jsou masivní otevřené online kurzy; v učebnách „naruby“ se video přednášky sledují z domova a tradiční domácí úlohy se vypracovávají ve škole − pozn. překl.)

Jsem přesvědčen, že doktorský studijní program by měl mít tři fáze:

1.    Student absolvuje povinné a výběrové předměty, které jsou vhodné pro její/jeho plánovanou oblast výzkumu. Ty by měly být završeny zkouškou (případně jednou písemnou a jednou ústní), jejímž cílem je odpovědět na otázku: „Má student dostatečné základní znalosti nutné pro výzkum v dané oblasti?“

2.    Student připraví návrh svého výzkumu a prezentuje jej u ústní zkoušky, jejímž cílem je odpovědět na otázku: „Načrtl student zajímavý výzkumný záměr, položil rozumné otázky a nabídl metodologii, která pravděpodobně povede k úspěšnému završení?“

3.    Student obhájí své výsledky u závěrečné ústní zkoušky, jejímž cílem je odpovědět na otázku: „Přinesl student do dané výzkumné oblasti signifikantní poznatky, které jsou hodny doktorátu?“

Je plagiátorství problém na univerzitách v USA?

Pro ilustraci, University of California zavedla přísný „Kodex Cti“ (Honor Code). Přestupky jsou projednávány extrémně vážně, s téměř nulovou tolerancí a přísnými tresty. Například podvádění během písemného testu v průběhu semestru, nebo dokonce jen při přípravě domácího úkolu může vést k propadnutí z celého kurzu. Opakované přestupky jsou důvodem k vyloučení z univerzity. Podvádění je definováno jako nepřiměřené přijetí, předání, nebo umožnění předání informací vztahujících se k dané úloze.

Zdroj fotek: http://pascal.eng.uci.edu/people/gaudiot.html, osobní archív Josefa Koláře

Eliška Hrubá

V roce 2009 jsem nastoupila na FIT do historicky prvního ročníku. Jelikož jsme byli první odvážlivci a bylo nás celkem málo, měli jsme silný vztah k mladé fakultě. To mě také o tři roky později přivedlo k práci na PR, kde jsem se mj. zasloužila o pravidelné vydávání fakultního časopisu a sestavení nové redakce. V roce 2014 jsem úspěšně zakončila magisterské studium a bylo načase dát prostor dalším mladým a odvážným… Kontaktovat mě můžete na Eliska.Hruba@fit.cvut.cz.