22. května 2017 se u nás na fakultě konal již pátý ročník konference LAW FIT spojující právní a technické otázky. Z lehkého průzkumu, který byl na úvodní přednášce konference, byla drtivá většina účastníků z oblasti práva, ať už jako studenti či zaměstnanci. Co si ale odnesli ajťáci?
Když jsem viděl na Facebooku událost o LAW FIT, okamžitě jsem zbystřil. Kromě toho, že mě zaujalo samotné téma „Právo a umělá inteligence“, které je čím dál více aktuální, bral jsem konferenci i jako doplnění k předmětům s právní tématikou, které jsem měl na FITu v minulosti zapsány.
Na programu byly zajímavé přednášky, jako například řešení problematiky stále rozvíjejících se autonomních vozidel, ovládnutí lidstva umělou inteligencí nebo kdo je vlastně odpovědný za jednání robotů. Upřímně, koho tato otázka nikdy nenapadla?
Kdy nás ovládnou roboti?
Ovládnutí lidstva umělou inteligencí je stále možná ještě trochu sci-fi, nicméně ne tak na míle vzdálené! Třeba ve Spojených státech jsou prostřednictvím robotů poskytovány jednoduché právní rady, v Asii pro změnu roboti poráží lidské bytosti v hře Go jako na běžícím páse. Pokud byste hledali záminku k prokrastinaci, můžete si útrpnou porážku lidstva robotem vychutnat ve čtyřhodinovém videu. Možná si řeknete, že dokud bude AI hrát jen deskovky, je ještě všechno v pořádku. No, ne tak docela. Na internetu se objevila stránka willrobotstakemyjob.com, kde si můžete ověřit, jestli je vaše kariéra ohrožena změtí obvodů. Koneckonců, samotnou konferenci zahájil humanoidní robot NAO…
Umělá inteligence ve formě Naa na @lawfitcvut. 🙂#lawfitcvut #fitcvut @FIT_CTU pic.twitter.com/zpZzucpV0A
— Milan Kurka (@MilanKurka) 22. května 2017
Mou pozornost upoutala i přednáška o odpovědnosti za činy robotů. Asi určitě nebudeme robota žalovat za to, že nás porazil v šachu nebo Go, ale co když vytvořím robota, který bude (ne)úmyslně páchat něco nelegálního? Odnesu to já jako programátor, nebo robot jakožto produkt mé práce? Sám v této otázce nemám jasno – přeci nemůžu plně ručit za jednání robota způsobené chybou, kterou jsem nemohl odhalit, a zároveň musím být odpovědný za jednání, které je zcela úmyslné! A ono i překvapivě právo v tom nemá (zatím) úplně jasno a řešení v jednotlivých částech světa není jednotné. Zatímco v Japonsku je za jednání robota odpovědný výrobce vždy s výjimkou nemožnosti objevení závady v průběhu výroby či užití v jiném produktu, v Evropské unii k tomu přistupujeme tak, že pokud robot či umělá inteligence způsobí škodu určité osobě, může osoba žalovat výrobce, nicméně bude nést důkazní břemeno.
Když se umělá inteligence tak trochu zvrhne…
Na konferenci mě zaujaly příklady některého ne úplně povedeného chování umělé inteligence. Jeden příklad za všechny je veleslavný Twitter bot Tay od Microsoftu, který se měl učit podle zpráv uživatelů. No, ale že se naučil věci… Za necelých 24 hodin stačil internet z nevinného přátelského robota udělat neonacistu, který byl toho názoru, že holocaust nikdy neproběhl, že nesnáší židy či že by všechny feministky měly shořet v pekle. Microsoft nakonec tohoto robota vypnul a omluvil se.
Výše popsaný příklad můžeme vzít lehce s úsměvem a říct si, že za to vlastně můžeme my jako “internetová veřejnost”. Nicméně pak tu jsou i případy, kde autoři oné inteligence nevychytali všechny detaily, jako v případě robota, který hodnotil soutěž krásy. Což o to, zjistit vkus neuronových sítí je super, nicméně díky chybě vyřadit ze soutěže všechny černošky už tak super není.
Z celé konference jsou dostupné sdílené poznámky, kde se můžete začíst i do otázek ohledně autonomních vozidel či poskytování právních služeb přes AI. Za sebe určitě doporučuji příští rok konferenci navštívit, protože si tu vskutku zajímavě dokážete rozšířit obzory. Poděkování za skvělou konferenci patří nejen organizátorskému týmu, ale i všem přednášejícím.
Foto:
Jiří Ryszawy, VIC ČVUT
techhive.com
