Nová Laboratoř zpracování obrazu je otevřena!

Ve čtvrtek 23. února byla na FIT ČVUT v Praze slavnostně otevřena nová Laboratoř zpracování obrazu. Laboratoř při této příležitosti dostala přiléhavý název ImproLab. Nenechte se zmást, nejedná se o žádnou improvizaci, ale o zkratku pro Image Processing. Vše proběhlo za účasti děkana fakulty prof. Ing. Pavla Tvrdíka, CSc. a vedoucího laboratoře doc. RNDr. Ing. Marcela Jiřiny, Ph.D. Přípravky v laboratoři pak ukázal Ing. Jakub Novák, který mnoho z nich sám přivedl k životu. A co nového nejenom naší fakultě laboratoř přinese? Vyzpovídali jsme ty nejpovolanější a to právě Marcela Jiřinu a Jakuba Nováka.

 

Co vás vedlo k myšlence tento projekt nové laboratoře realizovat?

Marcel Jiřina: V dnešní době jsme schopni velmi snadno zachycovat vizuální informaci v podobě obrazu a videa. Je to dáno zejména zvládnutou technologií, což vedlo k jejímu masovému rozšíření a dostupnosti. Zachycený obraz pro nás představuje velmi bohatý a komplexní zdroj informací, který stojí za to analyzovat. Vymýšlet nové možnosti a postupy, jak získávat informace z obrazových dat, je proto velmi potřebné a nutné. Vybudováním laboratoře na FIT jsme přirozeně rozšířili možnosti využití informačních technologií do oblasti zpracování obrazu pomocí metod data miningu a umělé inteligence.

 

Kolik to celé stálo, využili jste k tomu např. nějakého grantu?

Marcel Jiřina: Laboratoř byla vybudována z prostředků Institucionálního projektu ČVUT ve výši 440 tis. Kč a z vlastních prostředků FIT ve výši 220 tis. Kč. Celkové náklady na vybudování laboratoře byly tedy 660 tis. Kč. Fakulta pak také poskytla pro laboratoř svoje prostory v 12. patře budovy A.

 

 

Můžete přiblížit některé z technologií, kterými laboratoř disponuje a zmínit jejich praktické uplatnění?

Jakub Novák: Laboratoř obsahuje zejména průmyslové kamery rozličných vlastností, jakými jsou například vysoké rozlišení, vysoká frekvence snímání či citlivost v infračerveném spektru. Další nezbytností, kterou v laboratoři máme, je prvotřídní optika a průmyslové osvětlení. Takové technologie se využívají v průmyslu, kde je zapotřebí, aby kamera fungovala v režimu 24/7 bez problémů. Z konkrétních aplikací bych rád zmínil řádkovou kameru (skener), aktuálně používanou v projektu pro detekci vad transparentních materiálů (např. skel), a dále kamerové hloubkové senzory používané aktuálně v projektu pro analýzu chování zákazníků (o praktickém využití tohoto senzoru v obchodě jste mohli vidět reportáž na ČT, která byla v laboratoři pořízena v den akce, pozn. red.).

 

Co si od laboratoře slibujete a pro koho je určena? Jaké nové příležitosti přinese studentům FIT?

Marcel Jiřina: Laboratoř je určena pro výzkumné aktivity všech, kteří se chtějí zpracováním obrazu zabývat. Zejména je vhodná pro hledání pokročilých metod zpracování obrazových dat a navrhování, testování a praktické ověřování nových postupů při řešení komplexních úloh zpracování obrazu. Pro studenty FIT by měla být laboratoř zázemím, kde mohou propojit své dosavadní znalosti z oblasti předzpracování dat, data miningu a umělé inteligence pro řešení praktických úloh, se kterými se mohou setkat v budoucím zaměstnání.

 

 

Bude v laboratoři probíhat i výuka nějakých předmětů?

Marcel Jiřina: Ano, v současné době připravujeme nový volitelný předmět Strojové vidění a zpracování obrazu, který by měl seznámit studenty s kamerovou technikou. Zejména se bude věnovat zpracování obrazu založeném na pokročilých metodách vytěžování dat.

 

Jsou už teď nějaké příklady projektů, které studenti v laboratoři řeší?

Jakub Novák: V současné chvíli se již v laboratoři paralelně řeší několik projektů. Na většině z nich se podílejí studenti všech typů studia (bakalářské, magisterské i doktorské). Jako příklady bych uvedl projekt pro detekci vad transparentních materiálů, projekt na analýzu chování zákazníků či projekty pro detekci vzdálenosti a rozpoznávání vozidel.

 

Plánujete i nějakou mezioborovou spolupráci či ještě lépe, nějaké společné projekty s aplikační sférou?

Jakub Novák: Laboratoř pro zpracování obrazu nikdy nemůže být pouze jednooborovou záležitostí, neboť potřebné znalosti nejsou pouze z oblasti informatiky a programování, ale také z oblasti matematiky, fyziky, optiky a hardwaru jako takového. Spolupráci tedy nejen plánujeme, ale již se přímo s aplikační sférou řeší. Konkrétně se jedná asi o čtyři projekty. Další mezioborové projekty probíhají formou studentských prací.

 

 

Můžete říct o jaké konkrétní projekty se jedná a s kým?

Jakub Novák: Ze zmíněných čtyř projektů se jedná hlavně o spolupráci s Komerční bankou, zlatým partnerem fakulty, na projektu analýzy chování zákazníků na pobočkách. Dále spolupracujeme se společností HS Project na detekci vad transparentních materiálů, o které již byla řeč. Rozjíždějí se také projekty s firmou Foxconn na kontrolu správného osazení počítačových skříní součástkami. V neposlední řadě bych zmínil spolupráci s Ústavem molekulární genetiky AV ČR, kde jim pomáháme automaticky identifikovat částice v obrazech buněk z elektronového mikroskopu.

 

Kromě projektů inspirovaných praktickým zadáním od firem, jaký vidíte výzkumný potenciál laboratoře?

Marcel Jiřina: Potenciál pro výzkumná témata zde je, protože při řešení řady praktických úloh se mnohdy narazí na problémy, které přesahují známý rámec poznání, a je třeba jít dál. To vytváří prostor pro zajímavá témata dizertačních prací, např. problém identifikace zboží v ruce zákazníka se ukazuje jako netriviální záležitost, která není uspokojivě vyřešena.

 

 

Foto: Jiří Ryszawy, VIC ČVUT a Veronika Dvořáková, FIT ČVUT

SdíletShare on Facebook31Share on Google+0Tweet about this on TwitterEmail this to someone
mm

Veronika Dvořáková

Aktivistka nejen na fakultních sociálních sítích, ale také na všech jejich akcích a dění pro studenty, zaměstnance, zájemce o studium i veřejnost. Jinak to ani nejde, jelikož na FIT ČVUT momentálně již 4. rokem zastávám pozici PR referentky. Ještě ve školních letech, která dala z koníčku vzniknout mé současné profesi, jsem pomohla zrodu tohoto časopisu, tradici fakultních narozenin nebo divadelnímu spolku. Se spolužáky jsem také zakladatelem fakultního Seznamováku, který pomáhá prvákům se vstupem na naší fakultu.