HackFIT 2020 očima účastníků

Pátek 28. února byl na první pohled přesně takový, jaký byste ho čekali. Studenti FIT ČVUT v Praze (FIT) odjížděli na víkend, vrátní ospale podřimovali ve svých kukaních, na chodbách byl klid a ticho. Avšak v atriu stál podezřelý hlouček lidí ověšený batohy, taškami a spacáky. Ne, nebyl to skautský oddíl chystající se na výlet. Byli to účastníci historicky prvního ročníku HackFIT, technologického hackathonu, jehož účelem bylo využít jedinečné laboratorní vybavení fakulty, vstřebat know-how mentorů a během 24 hodin vytvořit inovativní projekty s výzkumným nebo komerčním potenciálem. Společně s několika dalšími spolužáky jsme se HackFITu zúčastnili i my dva, Matěj Latka a Kristýna Klesnilová, studenti druhého ročníku bakaláře na FITu.

Z atria jsme se přemístili do zasedací místnosti ve 14. patře, kde nás přivítali hlavní organizátor Lukáš Brchl (bývalý student FITu, nyní výzkumník v oblasti strojového vidění a CEO firmy Dronetag) a děkan fakulty, doc. Marcel Jiřina, kteří nám popřáli mnoho úspěchů při hackování. Po chutném občerstvení a krátkých prezentacích vybraných témat od jejich garantů jsme se rozprchli po budově, „zakutali se” v učebnách a respiriích a pustili se do práce.

[1] Náš tým během plného pracovního nasazení.

Přesně to, co byste čekali

První, avšak nemálo náročnou výzvou, která na nás čekala, bylo pořádně si rozmyslet, jak budeme zvolenou úlohu řešit, a rozdělit si v týmu úkoly. Až pak jsme se pustili do samotného technického řešení. Náš tým s názvem Přesně to, co byste čekali, si vybral projekt CzechCAPTCHA, jehož cílem bylo navrhnout open source verzi CAPTCHi, která se bude inspirovat fungováním známé reCAPTCHi od Googlu, avšak narozdíl od ní nebude o uživatelích sbírat žádná data a bude zpět poskytovat anotované datasety, využitelné dále ve výzkumu strojového vidění. Náš postup jsme mohli celou dobu konzultovat s týmem mentorů složeným z pracovníků FITu a zaměstnanců partnerských firem. Někteří z nich nám byli k ruce dokonce až do pozdních nočních hodin.

[2] Jedním ze způsobů, jak naší captche dokázat, že nejste robot, je správně vybrat členy našeho týmu. Jak vidíte, na výběr máte jen samé hvězdy.

Zpočátku jsme byli plní elánu a energie a do práce se dali opravdu vehementně, ovšem s postupujícím časem se nám více a více klížily oči a mozkové buňky bylo stále těžší a těžší přinutit k činnosti. Naštěstí nám organizátoři v laboratoři SAGElab připravili možnost nočního odreagování v podobě počítačových her a turnaje ve VR hře Beat Saber promítané na displej s 8K+ rozlišením. Rozptýlení to bylo velmi vítané, neboť nás čekalo ještě mnoho práce.

Někteří hackeři nešli spát vůbec, jiní jen na pár hodin, takže snídaně už měla tu pravou hackathonovou atmosféru, kdy na sebe skrz opuchlá víčka mžourá několik desítek zamlklých lidí, kteří s mírně se stupňujícím zoufalstvím přemýšlí o tom, co všechno ještě na projektu musí stihnout udělat.

Krátce po obědě, právě když byli všichni účastníci uprostřed maximálního pracovního nasazení, do budovy vtrhl štáb České televize, který přijel o akci natočit reportáž (odvysílána 6. března 2020 v pořadu Studio 6). Kolem druhé hodiny odpoledne pak přišla zpráva, že se všichni máme dostavit do zasedací místnosti. Tam na nás už čekal Přemek Rubeš, který se zabývá investováním do startupů. Přemek nás vyškolil v prezentačních dovednostech, velkou pozornost věnoval tomu, jak udělat prezentaci projektu poutavou a dostatečně srozumitelnou, aby zaujala nejen porotu, ale hlavně potenciálního investora. Pak byla ještě chvíle času na závěrečné dopracování a odladění programů a v 16:30 byl vyhlášen definitivní konec hackování.

[3] Catering byl opravdu na jedničku.

Závěrečné prezentace

Vyvrcholením akce byla závěrečná prezentace před porotou všeho, co se týmům podařilo za 24 hodin naprogramovat. Ke zhlédnutí byly neskutečně zajímavé projekty z různých oblastí IT přes IoT, robotiku a umělou inteligenci, až po práci s otevřenými daty a tvorbu softwarových aplikací.

Měli jsme tak možnost vidět spoustu opravdu inovativních nápadů jako například IoT systém na ovládání dronů na neomezenou vzdálenost, projekt využívající starý smartphone umístěný za oknem k předpovědi počasí na chatě, aplikaci umožňující lidem ve městech pohybovat se po místech s nižší koncentrací polétavého prachu, a dokonce i velice vizionářský pokus o vytvoření univerzálního autopilota, který by měl umožnit transformovat jakékoliv vozidlo na autonomní.

Po prezentacích následovala velmi dlouhá porada poroty, po které porota vyhlásila vítěze jednotlivých kategorií, celkového vítěze a rozdala také speciální ceny, divokou kartu a ocenění za vizionářské řešení. Moc se nám líbilo, že o oceněných nerozhodovala jen porota, ale slovo měli i diváci, a tak si velmi povedený projekt vizualizující tok peněz ve státu na základě smluv zveřejněných na portálu Hlídač státu odnesl domů cenu publika. 

[4] Při závěrečné prezentaci jsme si vyzkoušeli prodat svůj nápad investorům.

Celý hackathon jsme si oba moc užili a už teď doufáme, že se stane na FITu tradicí a příští rok se uskuteční znovu. Určitě by totiž byl opět plný skvělých podnikatelských nápadů a inovací, o které by byla škoda přijít. Zároveň také patří velký dík organizátorům akce, kteří se o nás po celou dobu vzorně starali, a i díky nim si z akce odvážíme tak skvělé zážitky.

Foto:
[1, 3, 4] Archiv FIT ČVUT
[2] Archiv autorů

Matěj Latka

Na FITu studuji druhý ročník a krom obligátního Progtestu a kvízů v Marastu se ve zbývajícím čase věnuji mnoha různým věcem, například sborovému zpěvu, hře na housle nebo výuce lyžování, doučuji také matematiku studenty středních škol. Každé léto sbalím batoh nebo nafoukám kolo a prozkoumávám různá zajímavá místa v Evropě. Kontaktovat mě můžete na latkamat@fit.cvut.cz.