Stephen Hawking. Kdo by ho neznal. Kromě toho, že to je asi největší žijící vědec (i když měří jen asi 170 cm), tak je autorem mnoha vědeckých knih, jak odborných, tak pro laiky. Ti méně světa znalí jej můžou znát jako vedlejší postavu v seriálu Teorie velkého třesku, ale hlavně jako hlavní postavou Oscarem oceněného filmu Teorie všeho, která vypráví právě o Hawkingově životě.
Hawkingovi v roce 1963 (když mu bylo 21 let) diagnostikovali Lou Gehringovu chorobu (amyotrofickou laterální sklerózu) a předpovídali mu dva roky života… Nyní je Hawkingovi 73 let, má tři děti, dostal přes dvacet vědeckých cen (Nobelova cena mezi nimi překvapivě není), ale dle mého názoru je jeho největším příspěvkem do vědeckého světa jeho snaha o popularizaci vědy jako takové. A pokud někdo z široké veřejnosti nějakou jeho práci zná, je to právě útlá knížečka Stručná historie času.
Hawking se v knize snaží jednoduchým způsobem vysvětlit složité fyzikální principy, od Velkého třesku, přes kvarky a gluony, až po jedenáctirozměrné prostory. Zaobírá se jak současnými teoriemi, tak těmi, které se později ukázaly jako nesprávné, nebo kterými se opovrhovalo již od začátku. A jak už to je to ve vědě běžné, tak i v Stručné historii času zůstává nějaký ten prostor pro religionistické otázky, protože kde nestačí lidské vědění, nastupuje Bůh.
Nejvíc mě ale z knihy zaujal antropický princip k vývoji vesmíru. Slabý antropický princip říká, že hodnoty základních fyzikálních konstant se nacházejí v takových rozmezích, které umožňují vznik inteligentního života. Stručně řečeno, aby se mohl někdo zeptat, proč existují ve vesmíru inteligentní bytosti, musí nejdříve existovat ve vesmíru inteligentní bytosti. Zato silný antropický princip zachází ještě dál a tvrdí, že vesmír se nutně vyvinul tak, aby se v něm mohly vyvinout inteligentní bytosti.
Na druhou stranu bych knize vyčetl jakousi nekonzistenci v tom, za jak vzdělaného považuje čtenáře. Na několika místech Hawking vysvětluje, co znamená zápis 1010, jinde ponechává docela složité pojmy nevysvětlené. Pro experta je, jak známo, velmi těžké se snížit na úroveň laika.
To je jeden z důvodů, proč mi připadá lepší například kniha od amerického profesora Michia Kaku s názvem Fyzika nemožného. Autor v ní popisuje vlastně stejná témata jako Hawking, ale o něco srozumitelněji a hlavně vždy ve vztahu k nějakému filmu či seriálu, což dělá knihu pro čtenáře zajímavější.
I přesto je Stručná teorie času od Stephena Hawkinga dobrou volbou jak pro laiky, tak pro amatérské fyziky. Pokud byste ale stále váhali, pusťte si nejdřív skvělý film Teorie všeho, vyprávějící o Hawkingově životě, s Eddie Redmaynem v hlavní roli, nebo možná raději film Hawking, kde vědce ztvárnil tehdy ještě neznámý Benedict Cumberbatch. Oba filmy rozhodně stojí za to.
Foto:
hlavička: http://www.projectmanage.com/
[1] http://www.dokoran.cz/
