Šel jsem s Proudy

Je pátek na začátku semestru a já si mezi přednáškami nacházím čas, abych se technicky vzdělal i mimo školu – s VIP lístky v ruce totiž vyrážím na Proudy, interaktivní a hudební festival v Holešovicích.

Tedy, abych byl přesný, ty lístky jsem neměl v ruce já, ale moje redaktorská kolegyně Lenka ze studentského časopisu Easy magazine. Vzala mě s sebou, jako o něco více znalého světa vědy a techniky, abych ji provedl bludištěm odborných výrazů.

Když jsme dorazili na Výstaviště Holešovice, překvapilo nás, že areál je téměř úplně vylidněný. Nacházíme zde několik stánků s pivem, rozestavěné hudební pódium a jakousi pojízdnou chemickou laboratoř ČVUT, ze které se valí bílý kouř a kterou sleduje obecenstvo čítající přibližně tři osoby. Po chvíli zmateného pobíhání nakonec nacházíme vchod do správné budovy, kde již akce probíhá v plném proudu.

Přistupujeme k prvnímu stánku s poutavým nápisem „Rubik’s futuro cube“. Během pár minut je nám představena Rubikova kostka budoucnosti, která má vlastně s běžnou Rubikovou kostkou společného jen máloco. Jedná se o elektronickou kostku, která po poklepání začne blikat různými barvami, které se mění dle toho, jak na ni klepnete a jakou stranou je právě vzhůru. Tímto způsobem si můžete vybrat jednu z mnoha her, které základní verze Rubikovy kostky budoucnosti nabízí. Mezi ně patří například 3D Snake, Sokoban, Tetris nebo (přes Bluetooth připojení k druhé kostce) dokonce i 3D Piškvorky! Není divu, že výrobek dobývá nejen český, ale i zahraniční trh. Další hry si navíc můžete stáhnout z internetu a přetáhnout do kostky skrz USB flash disk, kterým se také dobijí baterie. Škoda jen, že se cena stále pohybuje kolem 2200 Kč.

Dále nás zaujala vystavená 3D tiskárna. Překvapila nás nejen její velikost (prakticky se neliší od normální tiskárny), ale i její cena, která lehce převyšovala 30 tisíc. Nechali jsme si vysvětlit zajímavou technologii 3D tisku, od rozžhaveného plastu, až po miniaturu Eiffelovy věže. A hádejte, odkud stroj pocházel? Ano, opět z Česka.

Ale to už nás k sobě láká lev s kružítkem, logo na stánku naší almy mater. ČVUT se kromě pěkné autodráhy pyšnilo 3D hologramem, za který by se nemusel stydět ani Arnold Rimmer. Mechatronická sprcha Smart Shower, vynalezená týmem z Fakulty strojní ČVUT, umožňuje pohodlné sprchování, tak, že reguluje teplotu vody. Je v ní totiž zabudovaný malý počítač, který si pamatuje každého člena domácnosti a přizpůsobuje teplotu jeho preferencím. Pořád je ale vše v pre-alpha verzi, tvůrci ještě stále nevědí, zda studenou vodu, která proteče, než začne téci ohřátá, mají přimíchat k té teplé, nebo raději nechat odtéct. Je to důležité, neboť se jedná o přibližně tři litry vody na jedno sprchování, což by při častém používání bylo náročné na spotřebu vody a tudíž její cenu. Tvůrcům z ČVUT tedy přejeme hodně zdaru s jejich výtvorem.

 

 

Přesunujeme se k dalšímu lákadlu tohoto festivalu, dvěma vystaveným formulím. Jedna je výtvorem týmu studentů Fakulty elektrotechnické ČVUT a druhá týmu České zemědělské univerzity. Formule FELu bude reprezentovat školu v soutěži Formula Student/SAE, kde vyrobený vůz musí splňovat určité zadané požadavky, jako je například velký výkon, nízké náklady na výrobu a konkurenceschopnost. K mému překvapení se dozvídám, že formule je poháněna čtyřmi elektromotory, což ji činní výkonnější a tedy rychlejší na krátké vzdálenosti, bohužel se tak ale také velice rychle vybije motor a vůz proto není schopný ujet delší vzdálenosti. Nezbývá než doufat, že tým FELu tento běh na dlouho trať úspěšně zakončí, aniž by mu došly baterky na cílové rovince.

Ani stánek VŠCHT ale nemohl na festivalu chybět. Zde jsme například hádali, kolik kostek cukru je obsaženo v různých potravinách. Dále jsme si vyzkoušeli projekt nazvaný „Mrkev v rohlíku“, kde jsme pomocí škrabky a mrkve vydávali děsivé 8-bitové zvuky.

U stánku ČZU představuje svůj zajimavý výtvor student informatiky. Jedná se o přístroj velice podobný EEG, který má dotyčný přidělaný na hlavě. „Tyto senzory snímají funkce mého mozku a podle nich určují můj duševní stav. Třeba tato křivka,“ ukázal na jednu z mnoha čar, které na grafu najednou začaly stoupat do závratných výšin. „Vidíte, jak se zvedla? To znamená, že mě baví vám o tom povídat. A teď sledujte toto,“ přepíná na jiný mód a pouští z ruky klávesnici a myš. Jak jeho oči přelétávají ze strany na stranu, tak se i kurzor na obrazovce hýbe s nimi, až se ustálí na jednom z tlačítek.

„A teď když skousnu, tak zmáčknu to tlačítko.“ Po chvíli zuřivého kousání se dostaví kýžený výsledek. „To je skvělé!“ neskrývám své nadšení. „Co s vaším vynálezem hodláte dělat? Takový přístroj by se dal využít například v medicíně!

„Vidíte, to máte pravdu, to mě ani nenapadlo.“ odpovídá překvapeně mladý vynálezce. Škoda, že většina skvělých vynálezů končí u toho, že jejich tvůrci neví, co s nimi.

Naše poslední zastávka je u prazvláštních pruhů lepenky na podlaze. Když se ptáme usměvavého mladíka, co sedí vedle, o co se tu jedná, spustí hlasitou hudbu z reproduktorů a začne chodit po lepence, čímž způsobí změnu síly, výšky nebo barvy tónů. „A k čemu je to dobré?“ ptám se trochu nejistě. „K ničemu, my si jenom tak hrajeme…“ odpovídá ještě veseleji student a já si říkám, že tady už jsem viděl vše, co jsem chtěl.

Zpátky do školy se vracím s pocitem příjemně prožitého poledne, trochu kaženého faktem, že mnoho dobrých nápadů skončí na počátku a mnoho nesmyslných vynálezů je dotaženo do konce. Ale co, lidé se musí někdy i bavit. To je jasné i organizátorům Proudů, protože za pár hodin se po holešovickém Výstavišti začnou rozléhat zvuky hudby, neboť se zde objeví kapely jako Tata Bojs, Monkey Business nebo slovenský B-Complex. Já se nicméně vydávám zpátky do školy, protože jsem ještě student Nováček a tak nechci kvůli nějaké akci vynechat přednášku. Nicméně už teď se těším, co za nové technologie se nám představí na příštím ročníku Proudů.

Zdroj 1. fotky: http://simonjiracek.com/post/62505840150/proudy-2013
Zdroj 2. fotky: https://www.facebook.com/photo.php?fbid=658899307455824&set=pb.398462326832858.-2207520000.1385577309.&type=3&theater

SdíletShare on Facebook0Share on Google+0Tweet about this on TwitterEmail this to someone

Tomáš Nováček

Jsem ve svém živlu, když můžu být vždy a všude, nejlépe na nějaké vedoucí pozici, protože rád zadávám úkoly a hlavně se rád poslouchám. Proto jsem se kromě šéfredaktorování Buď FIT stal také vedoucím fakultního Seznamováku, organizátorem 111. narozenin, či zakladatelem FIT++. Kontaktovat mě můžete na novacto3@fit.cvut.cz.