Rok se s rokem sešel a je na čase si ho zhodnotit z hlediska mého života s ajťáky. Zdá se mi, že v tajemném světě jedniček a nul už pracuji odjakživa, i přesto, že se kolem mě pořád dějí tajemné a pro mě tajné akce, jako je programování. Za minulý rok jsem si doplnila znalosti o celém ročním běhu života na FITu, a tak se s vámi můžu podělit o svá zjištění.
Stále se stává, že na mě kolegové a studenti hovoří podivnou řečí, ale narozdíl od minulého roku už povětšinou rozumím, i když bych občas jejich sdělení nedokázala reprodukovat. Zvlášť poslední dobou si připadám jako postava Penny z oblíbeného seriálu The Big Bang Theory – aktuálně se začínám orientovat v postavách a vztazích seriálu Hra o trůny a už je mi jasné, co znamenají obrázky s nápisy “Winter is coming” nebo “Jon Snow knows nothing”, které se objevovují na mé facebookové zdi a já donedávna vůbec nevěděla, která bije.
V rámci mých osobních dovedností jsem to dotáhla až k okamžiku, kdy mi byla přidána z velké části i funkce webmastera, což na arts manažerku z JAMU a absolventku Filozofické fakulty není podle mě vůbec špatné. Dokonce jsem se zúčastnila testování jedné nové aplikace, do které mě namočil jeden z našich redaktorů. Prý jsem si vedla skvěle, tak snad to nebyla jen slova útěchy.
Práce v našem fakultním časopise je pro mě stále top, i když občas redaktorům sloužím jako zábavní konzole – “tak tam přidáme článek o tom s tou grafikou, víš co myslím?”. A oni naštěstí vždycky ví, co mám na mysli a spolupracuje se nám kupodivu lehce a bez problémů.
Vypadá to, že v lednu mě čeká ještě jeden obrovský milník – zhlédnout všechny díly Star Wars – tak ať mě síla provází!
