Pavel Tvrdík: O vzniku fakulty po 10 letech

Fakulta informačních technologií ČVUT patří k jedné z fakult, která se snaží každým rokem přinášet studentům a zaměstnancům nové možnosti realizace a která láká tisíce nových studentů. Ano, ano, to všichni víme, ale příběh, který je za vznikem FIT, a zajímavé okolnosti, které ho provázely, mnoho lidí nezná. V následujícím rozhovoru jsem vyzpovídal jednoho ze spoluzakladatelů FIT a prvního děkana naší fakulty, profesora Pavla Tvrdíka. Dozvíte se zákulisní informace, které na internetu budete hledat jen velmi těžko.

 

Pavel TvrdíkProf. Ing. Pavel Tvrdík, CSc. je emeritní (bývalý) děkan Fakulty informačních technologií Českého vysokého učení technického v Praze (FIT ČVUT). Od března 2008 do dubna 2009 působil jako poradce rektora ČVUT pro informatiku s posláním realizovat projekt založení nové Fakulty informačních technologií, která byla úspěšně zřízena 1. července 2009. Aktuálně působí na FIT ČVUT jako vedoucí Katedry počítačových systémů. V českém bakalářském a magisterském studijním programu se zde podílí na výuce předmětů BI-AG1 (Algoritmy a grafy 1) a MI-PDP (Paralelní a distribuované programování).

 

Informatika byla na ČVUT před vznikem Fakulty informačních technologií vyučována zejména na Fakultě elektrotechnické, kde má tento obor dlouhou tradici. Mnozí z nynějších vyučujících působili před vznikem FIT právě na této fakultě, včetně vás. Jaké bylo toto období?

Katedra počítačů má opravdu velmi dlouhou tradici, protože byla založena již v roce 1964 a byla jednou z prvních kateder počítačových věd na světě. Tato katedra se za těch padesát let postupně vyvíjela a přizpůsobovala dané době. V minulosti se výuka zabývala zejména počítači jako elektronickými programovatelnými zařízeními, což bylo více spojeno s elektrotechnikou než s informatikou, jak ji známe dnes.

V devadesátých letech vznikl na FEL studijní program Elektrotechnika a informatika, který se členil na několik oborů a jedním z nich byl i obor Informatika. Tento obor měl na FEL řešit absenci samostatné informatiky. Avšak první dva ročníky byly, z hlediska studijního plánu, společné pro všechny. To mělo za následek, že ten, kdo chtěl studovat informatiku, se tak musel vyrovnat se studiem řady elektrotechnických předmětů. Kvůli těmto faktům zde byla stále větší snaha oddělovat informatiku od elektrotechniky, čemuž nebyl v té době FEL příliš nakloněn.

 

Katedra počítačů nepolevovala ve své snaze o oddělení informatiky od elektrotechniky. Jaké byly kroky, které katedra v té době podnikala?

Kolem roku 2006 vznikl nápad na vytvoření zcela nového studijního programu s názvem Softwarové technologie a management, jehož název úmyslně neobsahoval slovo informatika, protože FEL v té době stále nebyl nakloněn k vytvoření čistě informatického programu. Omezením byl fakt, že tento program neměl navazující magisterské studium, a absolventi měli být určeni takzvaně „pro praxi“ a odcházet do průmyslu.

 

Byl o tento nový program zájem?

Jakmile byl program akreditován, tak se do prvního přijímacího řízení přihlásilo dvakrát tolik vynikajících studentů, než byla kapacita samotného programu. Jednalo se o studenty, kteří splnili podmínky pro přijetí bez přijímací zkoušky. Program byl původně určen pro zhruba tři sta studentů a podmínky pro přijetí bez přijímací zkoušky splnilo tehdy zhruba přes šest set studentů.

 

Vznikly nějaké organizační problémy kvůli zvýšenému počtu studentů, kteří přišli do novému programu?

Pro fakultu to představovalo relativně velký zásah do vnitřních procesů, neboť již dříve byl na Katedře počítačů mnohem větší počet studentů než na ostatních katedrách, a otevření nového programu tuto nerovnováhu ještě zvýšilo.

Problém byl také s prostory. Neměli jsme místo, kde bychom studenty učili, neboť v budovách FEL docházely učebny.

 

Jak tyto skutečnosti vnímaly ostatní katedry?

Vedení FEL se snažilo, aby byly některé předměty, které jsme my jako katedra připravili, převáděny na jiné katedry. Na fakultě se tím vytvořila napjatá atmosféra, která vedla k několika konfliktním situacím a neshodám.

 

K čemu nakonec tedy tyto problémy vedly?

Nakonec jsme došli k závěru, že není možné informatiku rozvíjet jako samostatný studijní program v rámci FEL. Vznikla myšlenka, že založíme vlastní fakultu, ale nejprve jsme se snažili tento problém řešit v rámci FEL vytvořením tzv. dvoj-federace inspirované vzorem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Na této fakultě stále funguje rozdělení fakulty do tří sekcí – matematická, fyzikální a informatická. Každá sekce má svého proděkana, vedení, rozpočet a své vlastní programy.

Na FEL bylo tedy snahou vytvořit sekci počítačovou a sekci elektrotechnickou. Tento návrh však narazil na problém, že mnoho kateder se chtělo hlásit k informatice, ale nebylo pro ně přijatelné, aby ta informatická část programů byla zajišťovaná pouze Katedrou počítačů, a vznikaly i rozpory co se týče fakultní metodiky rozdělování finančních prostředků na výuku a rozdělování studentů mezi katedry. Ze strany vedení FEL a ostatních kateder tedy tento model nedostal podporu.

 

Nápad se tedy zrealizovat nepodařilo, ale nevzdali jste se. Co bylo dalším krokem k osamostatnění informatiky?

Zhruba rok od doby, kdy se tenhle nápad nepodařilo zrealizovat, nezbývalo než se osamostatnit úplně. Od roku 2007 do roku 2009 se na úrovni různých vědeckých grémií a senátů odehrávaly diskuse o tom, zda a jak tento problém tedy vyřešit.

[1] Setkání vedení Katedry počítačů a akademiků, kteří podporovali vznik nové fakulty ze dne 25. 2. 2008 (zleva: doc. Ing. Hana Kubátová, CSc., prof. Ing. Róbert Lórencz, CSc., prof. Ing. Pavel Tvrdík, CSc.)

[2] Podporovatelé vzniku samostatné informatické fakulty na setkání ze dne 25. 2. 2008
Tyto diskuse ale v konečném důsledku k ničemu nevedly a nakonec se v únoru 2008 konalo výjezdní zasedání Katedry počítačů v Temešváru, kde jsme oficiálně projednávali projekt založení nové fakulty. Na tomto zasedání jsem byl jako vedoucí Katedry počítačů spolu s jejím vedením odvolán děkanem FEL, který nás tam navštívil. Tím dal děkan nepřímo zelenou vzniku nové fakulty. Navíc nový vedoucí Katedry počítačů měl pro projekt přípravy nové fakulty pochopení, takže jsme měli možnost tento projekt v rámci katedry pomalu připravovat.

Hned od začátku nám rektor Václav Havlíček vyjádřil podporu. Jmenoval mě zástupcem rektora pro přípravu založení Fakulty informatiky a my jsme v době zhruba dvou až třech měsíců po mém odvolání dosáhli toho, že se projekt nové fakulty dostal na program různých grémií a akademických senátů, a projekt jako takový mohl být postupně připraven. To znamenalo zejména nechat na Vědecké radě ČVUT projednat studii proveditelnosti Fakulty informatiky a schválit bakalářský studijní program Informatika (stalo se tak v lednu 2009). Tomu předcházelo zamítnutí návrhů bakalářského, magisterského a doktorského programu Informatika na VR ČVUT v listopadu 2008 po souhlasném projednání v AS ČVUT v říjnu 2008.

Následně Akreditační komise ČR udělila v dubnu 2009 akreditaci bakalářskému programu Informatika pro novou fakultu a současně schválila podle tehdejších pravidel založení této nové fakulty v rámci ČVUT. To byly v té době dostatečné podmínky k tomu, aby rektor Havlíček dal AS ČVUT návrh na založení Fakulty informačních technologií, který AS ČVUT schválil v dubnu 2009. Původní název Fakulta informatiky musel být během schvalovacího procesu změněn. FIT oficiálně vznikla 1. července 2009 s očekávaným začátkem studia v září 2009. My jsme mohli začít řešit všechny ostatní záležitosti spojené se vznikem fakulty, především s okamžitým otevřením přijímacího řízení do nově akreditovaného bakalářského programu Informatika, kam se nám přihlásilo kolem 500 zájemců, přestože jsme přijímací řízení otevřely až v dubnu 2009. To byl obrovský úspěch.

[3] Tisková konference k založení FIT (zleva: prof. Ing. Pavel Tvrdík, CSc., prof. Ing. Václav Havlíček, CSc., Ing. Dana Bérová, Ing. Martin Půlpitel)

 

Měli jste na Katedře počítačů podporu od ostatních vyučujících? Byli ochotni jít do tohoto projektu s vámi?

Součástí zakládání fakulty a požadavkem Senátu ČVUT bylo tzv. personální zajištění. Jednalo se o dokument, který podepisovali lidé z Katedry počítačů, a pojednával o tom, kdo bude přecházet na novou fakultu v případě, že bude založena. Pro mnohé lidi to bylo docela složité rozhodování, protože šli do nejistého.

Fakulta v té době, kolem dubna 2009, ještě neměla ani zabezpečené prostory a ti lidé, kteří podepsali, že v případě založení fakulty jsou ochotni odejít, riskovali potenciálně nepříjemné důsledky v případě, že by založení fakulty nevyšlo. Pokud by se tak stalo, byla řada z nás připravena z ČVUT odejít.

Tento dokument nakonec podepsalo více než 50 akademických pracovníků, což představovalo zhruba 80 % členů Katedry počítačů. V tomto období byl také iniciován vznik Katedry počítačové grafiky, která dostala od vedení FEL podporu, a skupina kolem této katedry se nakonec rozhodla na fakultě zůstat.

 

Jak to bylo se studenty, kteří ještě stále na FEL studovali informatické obory, ale měli zájem přejít na novou fakultu?

Ohledně této záležitosti se vedly dlouhé diskuse, jejichž výsledkem byla rozvodová smlouva mezi FEL a nově vzniklou Fakultou informačních technologií, která mimo jiné říkala, že studenti, kteří nastoupili na FEL před rokem 2009, tam i dostudují. Součástí byla i dohoda, že  vyučující odcházející na FIT tyto studenty dovedou do konce jejich studia.

Jednalo se o časové období, kdy FIT už sice existovala, ale studium na ní ještě reálně nezačalo. Měli jsme zhruba padesát počátečních zaměstnanců, ale 0 studentů, protože příspěvek na prvních 500 studentů, kteří se na FIT v roce 2009 zapsali, dostal FIT až v roce 2010 a při tom jsme platy zaměstnancům museli vyplácet od července 2009. Tato dohoda nám zpočátku pomohla zejména finančně, i když tyto příjmy byly zhruba pouze poloviční oproti standardu.

 

Součástí projektu nové fakulty byl i magisterský program, fakulta však ještě neměla vlastní absolventy bakalářského programu. Odkud tedy přicházeli zájemci o magisterské studium?

Magisterský program, opět s názvem Informatika, se nám podařilo akreditovat hned po založení FIT v roce 2009 a první studenti se zapsali v červnu 2010, rok po založení fakulty. Jednalo se převážně o studenty z jiných fakult ČVUT, zejména z Fakulty elektrotechnické, které jsme učili pod Katedrou počítačů.

Tento fenomén pokračoval ještě dva roky, dokud jsme nedoučili poslední studenty na FEL. Na FIT jsme zároveň s tím získali první absolventy bakalářského programu, kteří se rozhodli pokračovat naším programem magisterským.

Po zhruba čtyřech letech se toto prostředí stabilizovalo, zejména finančně, a my jsme už nebyli odkázáni na různá nesystémová opatření, jako například půjčky, které pro nás byly zpočátku životně důležité.

 

Vznik fakulty a všechny věci s tím spojené se děly v relativně krátkém časovém období. Zůstal čas na propagaci nové fakulty a byl zájem o tuto fakultu ze strany absolventů středních škol?

Proces vzniku fakulty trval zhruba dva roky. Jelikož se jednalo o kontroverzní období a ne všechno šlo jednoduše, tak o vzniku fakulty se v různých komunitách hodně diskutovalo. Fakt, že se na pražském ČVUT snažíme založit plnohodnotnou informatickou fakultu, byl silně v povědomí široké informatické komunity, včetně informatických firem. Ještě před založením fakulty jsme např. měli i svůj vlastní web, který se jmenoval Nová informatika a byl sledován hlavně středoškoláky.

V té době v Praze v podstatě neexistovala samostatná fakulta informatiky. Informatika na ostatních fakultách byla vyučována vždy v kombinaci s jinými obory. Jelikož tedy v Praze neexistovala fakulta, která by vyučovala čistou informatiku, věděli jsme o řadě studentů, kteří v té době přímo čekali na vznik FIT.

Z organizačních důvodů nezbýval čas na řádné přijímací řízení, takže jsme byli nuceni přijmout studenty bez přijímací zkoušky, což také posloužilo jako jistá forma propagace. Kapacitu jsme tehdy nastavili na pět set studentů a skutečně se nám zhruba těch pět set přihlásilo.

[4] První zápis studentů z roku 2009, který se konal v budově NTK

 

Neměl tenhle krok určitý negativní dopad na úroveň fakulty, protože studenti neprošli žádnou prvotní přijímací zkouškou?

Odpuštění zkoušky mělo za následek samozřejmě to, že mnoho studentů skončilo hned po prvním semestru, ale tato situace se postupně přirozeně ustálila a následující rok jsme již měli dostatek času na zorganizování řádného přijímacího řízení.

První dva nebo tři roky nám testování zajišťovala společnost SCIO. Postupně jsme zavedli vlastní zkoušku z matematiky. Přesto se počet studentů každým rokem zvyšoval a relativně rychle se ustálil na zhruba osmi stech studentech zapisovaných každým rokem do bakalářského programu.

 

Vraťme se ještě ke Katedře počítačů. Na FEL jste měli vytvořenou stabilní výzkumnou činnost spojenou s doktorským studiem. Jak probíhal proces vzniku výzkumného prostředí na FIT?

Tím, že jsme vznikli jako fakulta, která měla pouze bakalářský program, museli jsme začít v podstatě od nuly. Součástí této přípravy bylo zejména vytvoření studijních materiálů v elektronické podobě, aby byla kvalita studia co nejvyšší. To mělo za následek, že mnoho lidí, kteří předtím vedli výzkum na Katedře počítačů, věnovalo zhruba dva roky této přípravě a čas na výzkum jim tedy nezbýval.

Již v roce 2010 jsme akreditovali magisterský a doktorský program a výzkum se začal postupně rozjíždět. Rozběhu pomohla též i stabilizace prostorových podmínek, kde mohly začít vznikat výzkumné laboratoře. Fakulta rostla, přicházely nové zdroje z různých stran, a tím pádem prostor pro růst výzkumu, který má na fakultě v dnešní době relativně stabilní zázemí. V roce 2017 jsme se stali nositeli nejprestižnějšího evropského výzkumného grantu ERC.

 

Na FIT vznikla Katedra aplikované matematiky, která je v současnosti považována za velmi kvalitní a progresivní. Jaký je příběh matematiků na FIT?

Při založení fakulty jsme předpokládali, že aplikujeme model inspirovaný Fakultou informačních technologií VUT v Brně, která rovněž vznikla z Katedry počítačů. V Brně se dohodli na tom, že jim matematiku bude vyučovat Katedra matematiky z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií, od které se odčlenili. Jako nová fakulta tedy neměli v plánu založit matematickou katedru.

My jsme tedy chtěli, aby nám matematiku vyučoval FEL, ale nebylo možné vytvořit oboustranně přijatelné podmínky, které by to umožnily. V prvním semestru jsme měli pouze dvě matematiky a nemuseli jsme tedy hned řešit pokrytí všech matematických předmětů. Logiku nám začala vyučovat doktorka Kateřina Trlifajová a na výuce základů matematické analýzy jsme se dohodli s Katedrou aplikované matematiky z Fakulty jaderné a fyzikálního inženýrství. Postupně jsme se dohodli ještě s FEL na výuce některých matematických předmětů a něco jsme už dokázali odučit vlastními silami. Vzniklo takovéto heterogenní prostředí a vedlo to k tomu, že na Katedře teoretické informatiky se shromažďovali nově příchozí učitelé, kteří měli zajišťovat výuku matematiky.

Postupně vznikla poměrně silná skupina vyučujících, jejichž hlavním posláním byla výuka matematiky a už kupříkladu neměli tolik společného s teoretickou informatikou. Na základě toho jsem na AS FIT inicioval vznik Katedry aplikované matematiky a od té doby se katedra velmi úspěšně rozvíjí. Když se v dnešní době dívám na růst katedry, tak to pokládám za šťastné rozhodnutí, neboť Katedra aplikované matematiky dosahuje opravdu vynikajících výsledků nejen ve výzkumu, ale i v zavádění moderních metod výuky.

 

Jakým způsobem se formovala spolupráce FIT s průmyslem a různými firmami, která je v dnešní době poměrně silná?

Když jsme zakládali fakultu, tak jsme potřebovali vydat oficiálně odůvodnění jejího vzniku z hlediska společenské prospěšnosti. Tak jako dnes, tak i v roce 2009 byl na trhu práce citelný nedostatek IT odborníků a my jsme byli v kontaktu s řadou firem, které podporovaly vznik fakulty už jen z toho důvodu, aby se na trhu práce zvýšil počet absolventů zaměřených na informatiku.

Nejhodnotnější prvotní podporu jsme obdrželi od firmy Sun Microsystems, která nám věnovala kompletní vybavení učebny pro padesát studentů a kompletní serverové zajištění na bázi Solarisu.

[5] 2. 11. 2009 – V prostorách Národní technické knihovny FIT slavnostně otevírá počítačovou učebnu SunRay, kterou dostává jako sponzorský dar od společnosti Sun Microsystems Czech, s.r.o.
Kromě toho jsme měli řadu firem, které oficiálně podepsaly prohlášení o tom, že podporují vznik nové fakulty. Postupně se tak začala rozvíjet dlouhodobá a stabilní spolupráce s průmyslem, kde firmy začaly fakultu podporovat formou různých projektů pro studenty, věnováním hmotného vybavení, pořádáním vzdělávacích akcí nebo výukou předmětů externími pracovníky. Výsledkem je náš unikátním model spolupráce s průmyslem, který se stále rozvíjí a rozšiřuje.

 

Dostáváme se pomalu k poslední otázce, která propojuje minulost a současnost. Během těch let existence fakulty jste získal množství zkušeností, které se týkají přímo řízení fakulty. Postupovali byste zpětně v některých oblastech jiným způsobem?

Proces vzniku fakulty byl dán podmínkami, které jsme v té době měli, a nebyl v ní příliš velký stupeň volnosti směřovat vývoj jinam. Jednalo se hlavně o finanční, prostorové a personální podmínky. Dnes je situace samozřejmě úplně jiná, a kdyby proces začal teď, tak by to pravděpodobně dopadlo úplně jinak. Myslím si, že pokud by tenhle projekt začal jen o dva roky později, tak nemusel skončit úspěšně. Hvězdy nám byly většinou nakloněny, i když občas jsme museli akceptovat výsledek, který byl odlišný od naší představy.

Co k tomu dodat. Tento příběh dokazuje, že za každým úspěchem stojí nespočet zajímavých a často obtížných vzestupů a pádů. Naše díky patří zejména velkému počtu odvážných lidí, kteří byli ochotni vzdát se vlastního komfortu, překonat nátlak z různých stran a od nuly vybudovat úspěšnou a kvalitní informatickou fakultu. Největší dík patří panu profesoru Tvrdíkovi za jeho čas a ochotu, se kterou se podělil o mnoho zajímavých informací z historie FIT.

Foto: Archiv FIT ČVUT v Praze

Tomáš Patro

Som človek, ktorý sa rád všeobecne rozvíja a napreduje v rôznych oblastiach. Možnosť zapojiť sa do verejných, fakultných alebo profesionálnych aktivít a rozvíjať svoje schopnosti vnímam ako jeden zo základných pilierov úspešného života. Články, ktoré píšem sa týkajú najmä technických oblastí, o ktoré sa osobne zaujímam a bavia ma. Byť súčasťou redakcie opäť vnímam ako jednu z možností posunúť a rozvinúť časť svojej osobnosti na vyšší level. Kontaktovat mě můžete na tomas.patro@gmail.com.