Letos to je 311 let, co vzniklo České vysoké učení technické. Prvních jedenáct let na něm ale nikdo nestudoval. Jak vypadá takové založení vysoké školy a jaká byla cesta k ČVUT, jaké známe dnes?
Pojďte, pane, budeme si hrát na univerzitu
Znáte to, jak za vámi přijdou vaši kamarádi a chtějí po vás úplný nesmysl, ale vy pro ně uděláte první poslední? Přesně tak vzniklo ČVUT. Fortifikační odborník (tedy stavitel pevností) Christian Josef Willenberg totiž nabídl, že bude „šest osob stavu panského, čtyři rytířského a dva městského vyučovati v umění inženýrském“.
Vzhledem k tomu, že Willenberg držel slovo, stejně jako jeho pevnosti držely nápor nepřátel, poslal císaři Leopoldovi dopis, ve kterém ho žádal o svolení daných dvanáct osob vyučovat.
A protože tehdejší byrokracie byla v českých zemích stejně efektivní jako dnes, odpovědi se mu dostalo již za dva roky. Císař Leopold I. totiž stihl mezitím zemřít a na postu jej nahradil jeho syn Josef I.
Stavové poté opět ukázali svoji bezbřehou pracovitost a strávili dalších devět let prokrastinací. Willenberg tedy poslal v roce 1716 další dopis, tentokrát již císaři Karlu VI. (do kopie ale dal i české stavy).
Ten naštěstí jednal na tehdejší dobu velice rychle a stavům zaslal v roce 1717 žádost o report, který mu měl objasnit, jak to tedy vypadá s odpovědí na dopis, co jim před deseti lety poslal jeho bratr. Teprve druhé popostrčení shůry má efekt, a tak se ještě v roce 1717 Willenberg stává profesorem.
První výuka začíná 7. ledna 1718 (sudý týden). Škola tehdy nese jméno Stavovská inženýrská škola v Praze.
LS 17/18 (ten před 300 lety) a dál
Kromě fortifikačního umění byly tehdy vyučovány i civilní obory jako zeměměřičství, kreslení map, odvodňovací práce, konstrukce mechanizmů na zvedání těžkých břemen apod. Na zakoupení učebnic tehdy Willenberg dostal 300 zlatých (0,233 BTC dle kurzu zlatý-bitcoin ze dne 10. 3. 2018 (tedy 45 000 Kč)). Na školu tehdy chodilo 12 studentů.
Výuka probíhala v tzv. Saském domě v Mostecké ulici na Malé Straně (u Willenberga doma), ale studenti si stěžovali, že musí každé ráno přecházet Karlův most, a tak se po dvou letech přestěhovala celá škola na Staré Město, tentokrát k novému vyučujícímu, Janu Františku Schorovi. No řekněte, kdo by dnes kvůli studentům přesunul celou univerzitu? No, možná KAM…
Schor zároveň zavádí do výuky optiku, perspektivu, kreslení a geografii. Na AAG a Pharo si studenti ještě musejí pár let počkat.
Tak teď konečně ČVUT…?
V roce 1787 již probíhala výuka ve Svatováclavském semináři (po dvanácti letech výuky v Klementinu). Stále ale ještě nešlo o České vysoké učení technické, škola byla dokonce v roce 1787 spojena s Univerzitou Karlovou (na základě dědičnosti jsme tedy všichni vystudovali fildu…).
V březnu 1803 podepsal císař František I. dekret o založení Českého stavovského polytechnického ústavu, a tak se z doteď stavovské školy stává Königliche böhmische ständische technische Lehranstalt zu Prag (Královské české stavovské technické učiliště v Praze). Statut samostatné vysoké školy získává učiliště až v roce 1815.
V rámci tohoto svazku dochází k restrukturalizaci a reorganizici školy, a ČVUT tak získává prvního novodobého rektora a děkany.
A co je ještě důležitější, v roce 1902 také na školu nastupuje prvních 20 řádných studentek.
Bouřlivá válečná a poválečná léta
V listopadu 1939 jsou na příkaz říšského protektora všechny české vysoké školy uzavřeny. K obnovení výuky dochází ani ne měsíc po skončení války, konkrétně 4. 6. 1945.
V období mezi léty 1950–1960 pak dochází k dalším organizačním změnám a zůstávají pouze čtyři fakulty: strojní, stavební, elektrotechnická a technické a jaderné fyziky (od roku 1967 jaderná a fyzikálně inženýrská). V rámci toho se od ČVUT oddělila Vysoká škola chemicko-technologická, Vysoká škola ekonomická a Vysoká škola zemědělská (dle předchozí teorie mají tedy studenti ČZU vystudovanou jak fildu, tak ČVUT).
Za dob vlády komunistů (a tím myslím tu v padesátých letech, ne tu současnou) vznikla na ČVUT katedra vojenská, marxismu-leninismu a branné výchovy. Ty byly po revoluci zrušeny.
Zároveň byla po roce 1989 zavedena strukturovaná výuka, tedy rozdělení na bakalářský, magisterský a doktorský program.
Osm statečných z ČVUT a spol.
V roce 1976 vzniká Fakulta architektury, která byla až za dlouhých 17 let následována Fakultou dopravní. V roce 2005 se k nim pak přidává Fakulta biomedicínského inženýrství, která je jako jediná mimo Prahu – sídlí totiž na Kladně.
Jako vždy přichází to nejlepší nakonec, 1. 7. 2009 se od Fakulty elektrotechnické odštěpuje Fakulta informačních technologií. Ale o tom zase někdy příště…
Kromě osmi fakult jsou součástmi ČVUT také Kloknerův ústav (vědecko-výzkumné pracoviště v oboru stavitelství), Masarykův ústav vyšších studií, Ústav tělesné výchovy a sportu, Výpočetní a informační centrum, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT, Útvar výstavby a investiční činnosti ČVUT, Ústřední knihovna ČVUT a tři účelová zařízení: Rektorát ČVUT, Správa účelových zařízení a Česká technika – nakladatelství ČVUT.
Nejnovější budovou ČVUT je loni otevřený Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC).
ČVUT dnes
8 fakult, 119 studijních programů, 442 oborů – to je ČVUT dnes. Stále rosteme jak v počtu budov, tak v počtu studentů. Takže jedno je jisté – i když má České vysoké učení dlouhou minulost, čeká jej ještě delší budoucnost.
Zdroje:
https://www.cvut.cz/
http://www.veda.cz/
https://cs.wikipedia.org/
https://cs.wikipedia.org/
Foto:
hlavička: Milan Kurka
[1] https://commons.wikimedia.org/
[2] https://www.pametni-desky-v-praze.cz/
[3] Milan Kurka
[4] https://cs.wikipedia.org/
[5] https://cs.wikipedia.org/
[6] https://aktualne.cvut.cz/
[7] http://www.uceeb.cz/
