Od hraběnky po Turinga aneb jak ty softwary vlastně vznikly

Bez počítačů a jeho programového vybavení by to dnes šlo velmi těžce. A zatímco většina lidí upírá své zraky do budoucnosti a těší se, co nás v oblasti softwaru čeká, my své zraky upřeme do minulosti. Nastartujme tedy pomyslný stroj času a pojďme si udělat krátký výlet do dob dávno minulých a objevit počátky, myšlenky a první tvůrce!

Hraběnka programátorka

V roce 1834 přišel Charles Babbage, anglický matematik a filozof, s myšlenkou sestrojení programovatelného počítače, ke kterému ho inspiroval tkalcovský stroj. Tuto myšlenku proměnil v čin a v roce 1834 uvedl analytický stroj, který je považován za první koncept počítače. V té době sice existovalo více analytických strojů, ale ten Babbagův byl odlišný v tom, že byl programovatelný – tedy na rozdíl od ostatních dokázal samočinně plnit instrukce zaznamenané na děrných štítcích. O 8 let později vydal italský matematik a inženýr Luigi Menabrea článek, kde onen programovatelný analytický stroj popsal a shrnul jeho hlavní rysy. Původní článek byl psán francouzsky a tak se překladu ujala hraběnka Ada Lovelace (té jsme v našem časopise věnovali článek) a doplnila jej poznámkami. Zásadní je její poznámka „G“, kde popsala výpočty a diagram algoritmu, který analytický stroj nastavil tak, aby počítal Bernoulliho čísla. Právě tato část je považována za úplně první software.

Poznámka G od Ady Lovelace.
Poznámka G od Ady Lovelace.

Doba Turingova

Velký přínos do světa informatiky a softwaru přinesl v 30. letech 20. století Alan M. Turing. Vědu obohatil Turingovým strojem, což byl teoretický model obecného výpočetního stroje. Motivací k jeho stvoření byl tzv. rozhodovací problém. Tím v roce 1900 německý matematik David Hilbert otevřel otázku, jestli existuje mechanický proces, kterým je možno rozhodnout o pravdivosti libovolného matematického výroku. Také se chtěl přesvědčit, zda je možné vyjádřit kroky matematického důkazu jako posloupnost symbolů. Turing se této myšlenky ujal a začal přemýšlet o stroji, který bude simulovat postup matematika při vytváření důkazů k danému problému. Vznikl z toho stroj, který se skládal z procesorové jednotky, programu a nekonečné pásky pro zápis metavýsledků. I když vše zní možná trochu složitě, jednalo se vlastně o úplně jednoduchý počítač s těmi co nejjednoduššími instrukcemi. Výpočet tohoto stroje začíná počátečními daty, která jsou uložena na pásce a také kódem programu. Jakmile stroj dokončí výpočet, je na pásku zapsán nový symbol a hlava je posunuta doleva, nebo doprava. Jeden z možných stavů Turingova stroje je zacyklení, které je důkazem toho, že všechny problémy vyřešit neumí. Tímto odpověděl Hilbertovi na jeho otázku záporně.

Alan Turing (23. 6. 1912 – 7. 6. 1954)

britský matematik a zakladatel moderní informatiky

Kromě svých přínosů vědě sehrál Turing významnou roli při druhé světové válce. Pomáhal společně s dalšími vědci luštit kódy z šifrovacího zařízení Enigma, které používalo Německo. Dešifrováním pomohl Angličanům získávat velmi cenné informace, které měly zůstat v utajení. Později se přiznal k homosexualitě, za kterou byl odsouzen. Zemřel na následku otravy kyanidem, který do sebe dostal po snězení jablka. Dle oficiálních informací tímto spáchal sebevraždu. Do konce svého života totiž musel o své práci při dešifrování kódů z Enigmy mlčet, navíc musel prodělat hormonální léčbu. Za veškeré příkoří, které mu tehdy bylo způsobeno, se v roce 2009 omluvil Gordon Brown, tehdejší britský premiér.

Umělá inteligence není novinkou

Dnes se setkáváme v různých komunikátorech i osobních asistentech s umělou inteligencí a různé softwarové firmy se snaží o to, aby právě ta jejich byla co nejlepší. Historie umělé inteligence ale sahá až do poloviny 20. století a je opět spojena s Turingem. V roce 1950 přišel s testem, který měl prověřit, jestli se daná AI chová inteligentně. Jinými slovy, porovnával umělou inteligenci s opravdovým jednáním člověka. Test probíhá tak, že člověk klade otázky v klasické a přirozené řeči druhé straně, kde je počítač nebo druhý člověk. Na testujícím je rozhodnout, jestli je konverzace vedena s programem nebo s člověkem. Pokud se nedokáže rozhodnout, daná AI prošla Turingovým testem. Do této chvíle však nebyl stvořen program, jehož odpovědi by byly od člověka naprosto nerozpoznatelné. A že motivace vytvořit takový program je velmi vysoká – 100 000 dolarů (což je zhruba 2,5 milionu Kč). To je totiž jednorázové ocenění, které lze získat na každoroční soutěži AI, tzv. Loebnerova cena.

Pozdní historie

Stejně v jako jiných odvětvích průmyslu, i ten softwarový měl několik vizionářů, kteří začali vytvářet své prototypy. Mezi nejznámější můžeme zařadit bezesporu Steva Jobse nebo Billa Gatese. Díky nim v osmdesátých letech přestaly být počítače s jeho softwarovou výbavou jen zařízeními elit.

Nebýt pánů Jobse a Gatese, možná bychom na počítači dnes nepoužívali Windows nebo macOS. Historie vzniku operačních systémů je obsáhlá natolik, že jí věnujeme některý z dalších článků z tématu Historie IT.

 

Zdroje foto:
Obrázek v úvodu a obrázek poznámky G: factmyth.com
Fotografie Alana Turinga: Wikipedia.com

SdíletShare on Facebook0Share on Google+0Tweet about this on TwitterEmail this to someone

Milan Kurka

V redakci časopisu začínám třetí rok a stále mě to neuvěřitelně baví – stejně jako FIT! Obě tyto věci spojují mé největší záliby v jednu – a to psaní o informatice. Kromě časopisu jsem členem FIT++, kde kromě jiného organizuji akci pro nové studenty Hello FIT!. Přizván jsem byl také k organizaci fiťáckého Seznamováku, pravidelně mě můžete vidět na různých fakultních akcích a … prostě je toho hodně. :) Ve volném čase se věnuji grafice, webařině a výletům do neznáma, protože život přeci není jen počítač. :) Kontaktovat mě můžete na kurkamil@fit.cvut.cz.