Jak vznikly názvy nejčastějších programovacích jazyků?

Programovací jazyky – vybrali jsme si je, učíme se je a pravděpodobně nám pomůžou vydělat na naše živobytí. Strávili jsme nad nimi dlouhou dobu, hořce lamentovali nad progtestem, debugovali, uvolňovali paměť, ale přesto všechno neznáme na pár otázek odpověď. Jak vznikly jejich názvy, kdo na ně přišel a co vlastně znamenají?

Jak se měl původně jmenovat jazyk Java?

Když James Gosling pracoval ve své kanceláři, míjel každý den při cestě do práce vzrostlý dub. Ten rostl hned vedle budovy společnosti Sun Microsystems, která tehdy čtyřicetiletého Goslinga zaměstnávala a pod níž James zrovna vytvářel nový programovací jazyk Oak. Jestliže vám jazyk Oak nic neříká, vůbec nic se neděje. Právo na používání tohoto názvu totiž vlastnila firma Oak Technologies, jež držela nad názvem ochranou známku, a tak bylo třeba urychleně vymyslet jiné jméno, které se později stálo mnohem známější. Skupina vývojářů okamžitě usedla do zasedací místnosti a zahájila týmovou poradu, od které se očekával finální název. Zasedání probíhalo ne úplně podle plánu. Spoustu lidí na sebe pokřikovalo jedno slovo přes druhé, asi jako když prodejci vystavují na trhu své zboží, ale nakonec se po dlouhé době dokázal tým inženýrů dohodnout a skončil s pár desítkami návrhů.

Jazyk Java je pojmenován podle indonéské odrůdy kávy.

„Byli jsme znechuceni a unaveni, čas nás tlačil, takže jsem se rozhodli uspořádat novou poradu a proškrtat většinu jmen ze seznamu. Trvalo to dlouho, ale nakonec nám zůstalo posledních pár slov, jako třeba Green, DNA, Silk, Pepper nebo NetProse. A taky Java,“ popisuje Timothy Lindholm, jeden ze členů meetingu. První, kdo navrhl název Java, byl Chris Warth. Během dlouhého zasedání pil šálek kávy Java, a tak ho napadlo vyzdvihnout onen typ kávy jako příklad, jenž by nikdy nefungoval. Reakce byly zpočátku různé, ale Javě nahrával do karet fakt, že jiným návrhům se nepodařilo získat ochrannou známku a navíc se společnosti nelíbily „nerdovské“ názvy obsahující výrazy net či web. Proběhlo tedy konečné hlasování a favoritem se stala právě Java, která následně zvítězila a vytvořila tak název jednoho z nejpopulárnějších programovacích jazyků současnosti.

Má Python a hroznýš něco společného?

„Nejdůležitější věcí na programovacím jazyku je jeho název. Jazyk neuspěje bez dobrého jména. Nedávno jsem vytvořil skvělé jméno a teď hledám vhodný jazyk,“ glosuje situaci Donald Knuth a má pravdu. Ke stejnému názoru došel i Guido van Rossum, nizozemský programátor a fanoušek Monty Pythonů, britské komediální skupiny točící skeče. Když se v prosinci 1989 nudil, hledal nějaký zábavný programátorský projekt, kterým by během vánočních svátků zahnal nudu.

Logo Pythonu představuje dva propletené hroznýše.

„Rozhodl jsem se, že napíšu interpret pro nový skriptovací jazyk, o němž jsem už dříve přemýšlel jako o následníkovi jazyka ABC, jenž by zaujal programátory v Unixu nebo v céčku. Jako pracovní název jsem zvolil Python, neboť jsem byl v nevážné náladě a taky jsem velkým příznivcem Monty Pythonova Létajícího cirkusu,“ tvrdí sám tvůrce jazyka van Rossum a dodává: „Název Python je krátký, jedinečný a lehce záhadný, i proto jsem se rozhodl jej takto pojmenovat.“ Vznikl tak objektově orientovaný jazyk, který je považován za jeden z nejjednodušších a nejčastěji používaných jazyků vůbec.

Jak je to s těmi Céčky? A proč říkáme C sharp místo C hash?

Nyní se dostáváme na řadu k jazyku, se kterým měli tu čest všichni studenti na naší fakultě. Již v prváku jsme dostali tu šanci proniknout do tajů a záludností céčka, při kterém nám progtest rudě ozařoval tváře a nuceni jít spát jsme ulehali do postele s vědomím, že ty body naženeme zítra. Ale přemýšleli jste někdy nad tím, proč se vlastně jmenuje C? Abychom té záhadě přišli na kloub, je třeba se vrátit o padesát let zpět do minulosti. V roce 1963 vznikal britský projekt s cílem vyvinout plně funkcionální jazyk CPL, neboli Combined Programming Language, který se nikdy nesetkal se zájmem veřejnosti, a to i kvůli jeho složitosti, nicméně vytvořil základ pro budoucí jazyk BCPL (Basic Combined Programming Language).

Ten již nebyl tak ambiciózní jako CPL, přesto se stal mnohem vhodnější pro systémové programování a pro psaní překladačů, dokonce začal jako první jazyk na světě používat složené závorky pro bloky kódu. Odtud byl již malý krůček ke vzniku B, jazyku vyvíjeném v Bellových laboratořích Kenem Thompsonem a Dennisem Ritchiem. Pokud vám jméno Dennis Ritchie něco říká, pak je to jedině správně. Jedná se totiž o autora céčka, a to už se dostáváme k jádru věci, který se silně inspiroval jazykem B. A jelikož si jeho nový jazyk odnesl z béčka mnoho funkcí a stal se tak jeho následovníkem, logicky jej pojmenoval C. Stejně tak později vznikl jazyk C++, kdy dvojité plus značí inkrementaci, čili posun vpřed (ve volném významu). A aby toho nebylo málo, máme zde ještě třetí ne méně populární jazyk, C#, jenž se inspiroval hudebním světem ve kterém křížek, anglicky sharp, znamená zvýšení tónu o půltón. Proto říkáme C sharp a ne C hash.

„Jinými kandidáty, které stojí za zmínku si povědět, byli e-C, Safe C, C-square, C-cube, C-prime, C-star, a Cesium. Když se na ně tak dívám, tak jsem docela spokojen s naším finálním rozhodnutím,“ popisuje možný výběr Anders Hejlsberg, hlavní designer C#. Nicméně existuje ještě jedno odůvodnění, na které nás upozornil čtenář časopisu. Tímto mu děkujeme. Tvůrcům se líbila myšlenka vytvořit název tak, aby zůstal zanechán odkaz na céčko. Vznikla tak malá slovní hříčka, narážka na C++. Křížek za céčkem v názvu C# totiž představuje čtyři plus, které dohromady tvoří C++++, a tak je již jasně patrné, co tím tvůrci zamýšleli. Nyní ale přejděme do méně známých vod.

Prostý příběh okolo Ruby

Ruby znamená anglicky rubín, proto jej můžeme spatřit na logu jazyka.

Tento interpretovaný skriptovací jazyk pochází od jediného tvůrce, Jukihira Macumota z Japonska, pro někoho možná známého jako Matz. Díky své jednoduché syntaxi je poměrně snadný k naučení, přesto však dostatečně výkonný, aby dokázal konkurovat slavnějším jazykům jako Python či Perl. Matz svůj jazyk pojmenoval po rubínu, anglicky Ruby, každopádně existuje i zajímavější odůvodnění vázající se k jeho názvu.

„Ruby je pojmenován po vzácném drahokamu, není to nějaká zkratka. Když jsem začal projektovat jazyk, dělal jsem si srandu s mým kamarádem, že se musí jmenovat po drahokamu jako třeba Perl. Mého přítele napadlo Ruby. Je to krátký název pro krásný a vysoce ceněný kámen, takže jsem ho vybral a nakonec se stal oficiálním jménem,“ vypráví Matz. Později si uvědomil, že v birthstones (česky měsíční kameny – dvanáct drahokamů, z nichž každý představuje jeden konkrétní měsíc) je perla (pearl) spjata s červnem, zatímco rubín s červencem, takže název Ruby je vhodný nástupce Perlu.

Proč se nachází na logu jazyka Perl velbloud a ne perla?

Ne perla, ale velbloud se vyskytuje na logu Perlu.

Když jsme si v minulém odstavci tolikrát zmínili Perl, bylo by zajímavé si povědět, jak i tento jazyk přišel ke svému jménu. Jak jste si již mohli všimnout, tento jednoduchý a praktický interpretační jazyk, v praxi využívaný zejména pro zpracování textu, pochází ze slova pearl, česky perla. Každopádně byste museli více zapátrat, abyste zjistili, že původní myšlenka Larryho Walla, autora Perlu, bylo nazvat tento jazyk Gloria, podle křestního jména jeho manželky. A co víc, legendy říkají, že Larry zprvu pojmenoval svůj jazyk jako Pearl, ale zjistil, že tento název již existuje pro jazyk zabývající se grafikou nebo pro psaní programů v reálném čase, to již nikdo přesně neví. Rovněž je název Perl akronymem pro Practical Extraction and Report Language. Zajímavostí může být fakt, že ačkoliv je tento jazyk pojmenován podle perly, v jeho logu se nachází velbloud. Jedno z možných vysvětlení je vzájemná podoba velblouda a Perlu, jelikož oba dva jsou oškliví a dobře adaptovaní na život v krutém prostředí (čti UNIX).

Vznikl Delphi / Object Pascal na základě pohádek z řecké mytologie?

Logo Delphi vzdává hold starověkému Řecku.

Většina programovacích jazyků není běžně pojmenována na základě řecké mytologie, ne však Delphi (i když je nutno přiznat, že se ve skutečnosti jedná o grafické vývojové prostředí než o klasický programovací jazyk). Nyní to trochu zkomplikujme. Oracle je všeobecně známý systém řízení databází, za kterým stojí společnost zvaná Oracle. Slovo oracle totiž v češtině označuje osobu podstatnou za zodpovídání dotazů (jinými slovy věštec), a tak firma Oracle tímto názvem chytře popisuje svoji činnost. Když tvůrci jazyka Delphi přemýšleli nad názvem jejich ne ještě kompletního jazyka, pojmenovali jej Delphi, jelikož v řecké mytologii věštec (oracle), konkrétně věštkyně Pýthia, pochází z Delf, anglicky Delphi. Vzhledem k tomu, že je jazyk Delphi ve skutečnosti odvozený z Pascalu, bylo by férové si vysvětlit, kterak i tento jazyk získal svůj název. Vysvětleni je naštěstí velice prosté, na začátku 70. let jej takto pojmenoval Švýcar Niklaus Wirth na počest průkopníka moderní počítačové techniky, matematického génia a fyzika Blaise Pascala. Nicméně to už se dostáváme pomalu do finiše. Na řadu přichází poslední jazyk, jeden z nejnovějších na světě.

Je jazyk Swift pojmenován podle Taylor Swift?

Letící rorýs dává jazyku Swift logo i jméno.

Vývoj jazyku Swift začal teprve nedávno pod taktovkou Applu, a to v roce 2010, takže první studenti na naší fakultě začali studovat informatiku ještě před jeho vznikem. O to více by se dalo věřit myšlence, že se Apple při vymýšlení názvu inspiroval slavnou americkou zpěvačkou Taylor Swift. Bohužel však musím mnohé zklamat, inženýři z Cupertina nebyli tak nápadití a svůj program pojmenovali na základě rorýse, anglicky swift, který rovněž tvoří logo programovacího jazyka. Aby jim člověk alespoň trochu odpustil, je nutné si uvědomit, že slovo swift nabývá v anglickém jazyce více významů, kdy kromě konkrétního druhu ptáka znamená rychlý, pohotový, čímž chtěli tvůrci vyjádřit hlavní rys jejich výtvoru. Vznikl tak moderní programovací jazyk jako alternativa k Objective-C, který dnes rychle nabývá na popularitě.

 

Update: byl přidán odstavec popisující vznik názvu C#.

Foto: úvodní foto koláž, dannywatson.com, cbronline.com, wikimedia.com, vizteams.com, vignette2.wikia.nocookie.net, dthomas-development.co.uk, developer.apple.com

Jan Steuer

Rád chodím po horách, běhám, lezu a trávím čas se svými přáteli. Vychutnám si dobré pivo a baví mě fotit. Jezdím jako organizátor na fakultní Seznamovák. Kontaktovat mě můžete na steuejan@fit.cvut.cz.