Letem světem digitální ekonomie

„Vyplňte tyhle kolonky, tady to proškrtněte, tady znova to samé, jeden podpis, druhý, tohle je pro vás… Teď mi ještě vyplňte tenhle zelený formulář, zajděte to na pokladnu zaplatit a přineste mi potvrzení, jooo?“ Taky si občas při vyplňování stoprvního papíru na úřadě říkáte „jak to, že to neběží už všechno automaticky?“ Naštěstí jsou i země, kde taková myšlenka napadla i někoho dostatečně vysoce postaveného, aby mohl uvést nápad do praxe. Vítejte ve světě, kde slovo „efektivita“ není nadávka – vítejte ve světě digitální ekonomie!

Žebříčky a digitální sever

Dánsko, Finsko a Švédsko. To jsou státy, které se umístily na prvních třech místech žebříčku DESI (Digital Economy and Society Index), který hodnotí „digitální gramotnost“ daného státu tedy dostupnost a kvalitu připojení k internetu, podíl integrace digitálních technologií atd. O jejich vyspělosti si můžete udělat představu i na základě následujících čísel:

  • 100 % švédských domácností má přístup k 4G mobilnímu připojení,
  • 92 % Finů využívajících internet používá i internetové bankovnictví,
  • 40 % finských firem používá cloudová úložiště,
  • 73 % internetových uživatelů v Dánsku využívá služeb eGovernmentu.

Vynechat nemůžeme ani Nizozemsko – s automaty, ve kterých si bez (místní!) platební karty nekoupíte ani kávu, si čtvrté místo rozhodně zaslouží. Jak to ocení turista pouze s eury cinkajícími v kapse a ranním kofeinovým absťákem, to už tak jasné není.

ČR se umístila až v druhé polovině žebříčku. Můžeme se ovšem těšit tím, že tento žebříček nijak nehodnotil smysl pro humor populací jednotlivých států, jinak bychom jistě nad severskými zeměmi vyhráli na plné čáře.

Svenska mynt, vad är det?

Švédsko je zajímavé i v oblasti bezhotovostních plateb. Průměrný Švéd totiž používá platební kartu třikrát více než průměrný Evropan. Pomocí platebních karet ve Švédsku probíhá 80 % transakcí. Jízdenku na autobus si už bez karty nekoupíte, ani kdybyste pokladní nabízeli celý kufřík bankovek (kdyby tedy na nádraží byla nějaká pokladní a ne pouze automat na jízdenky). Za vším stojí vysoká důvěra v banky a v systém bezhotovostních plateb obecně.

A jak si lidé posílají peníze mezi sebou? Přes Swish, což je mobilní aplikace, na jejímž vývoji spolupracují přední švédské banky. Aplikaci používá každý – od malých dětí přes stánkaře s hotdogy až po pouliční prodavače časopisů. Swish dokonce využívá i církev, která na konci bohoslužeb žádá o dobrovolné příspěvky právě přes tuto aplikaci (příspěvků v hotovosti už totiž tvoří pouhých 15 % a kdo má pak platit všechny ty svíčky a kadidla).

Začíná se tu rýsovat i zrušení hotovosti jako takové, ačkoliv se to našinci dost těžko představuje s tím, že se v Praze dá platit kartou za jízdenky na celých dvou linkách tramvají.

e-Estonsko

Čestné uznání si zaslouží Estonsko. Na rozdíl od západních zemí se dostalo ke slovu až v roce 1991, kdy získalo nezávislost na Sovětském svazu. Právě silná averze k předchozímu režimu byla ale silnou motivací a během 20 let se tato země opravdu vyšvihla. Posuďte sami:

  • vyplňovat daňová přiznání, podepisovat dokumenty a dokonce i hlasovat ve volbách lze přes internet díky jednotnému a velmi bezpečnému osobnímu průkazu,
  • na veřejných místech existuje více než 1000 volně přístupných Wi-Fi hotspotů a kabelové připojení k internetu je jedno z nejrychlejších v Evropě,
  • firmu lze založit přes internet během cca 18 minut,
  • v rámci tzv. e-residency programu si mohou estonský osobní průkaz zajistit i cizinci a díky tomu nezůstat pozadu v digitálním estonském světě,
  • a v neposlední řadě – přístup k internetu se stal jedním ze základních lidských práv.

Díky všem těmto vychytávkám si země vysloužila mírně koktavou, ale uznalou přezdívku e-Estonia“ .

Tajemství Aadhaaru

V našem rychlovýletě zavítáme i na dálný (jiho-)východ. Velmi svérázným způsobem se zde chopila digitální ekonomie Indie. Ještě před deseti lety zde téměř polovina lidí neměla jediný identifikátor – občanský průkaz, rodný list… Když se narodíte ve vesnici, ve které není ani nemocnice, identifikátor je nejspíš to poslední, co řešíte. Tito lidé si potom ovšem nemohli otevřít bankovní účet ani vzít půjčku (a zároveň ani platit daně – že by hlavní motivace?).

V roce 2009 spustila indická vláda masivní projekt s názvem Aadhaar, který tento problém začal řešit přidělováním 12místných identifikačních čísel na základě otisků prstů a skenů sítnice. A povedlo se – v roce 2016 tento identifikátor vlastnilo na 1,1 miliardy obyvatel! I díky dalším podnětům ze strany vlády bylo otevřeno 270 milionů nových bankovních účtů.

Dalším velkým úspěchem bylo spuštění tzv. Unified Payment Interface (UPI) – prostředí pro bezhotovostní platby, ke kterým stačí pouze jediný identifikátor – například číslo ze systému Aadhaar. Tímto způsobem Indie velmi zručně obešla všechny velké poskytovatele systémů pro bezhotovostní platby, jako je Visa nebo MasterCard, a ušetřila tak finance, které by jinak musela platit za jejich zprostředkování. Platby fungují přes mobilní aplikaci a k přenosu peněz dochází téměř instantně. And that’s how it’s done.

Kryptoměny

„Bitkojny“ a další kryptoměny zde nesmí chybět, jelikož jsou často to první, co přijde na řadu při brainstormingu na téma digitální ekonomie. Na rozdíl od ostatních systémů popsaných výše, kryptoměny již z podstaty nejsou svázány s žádnou konkrétní zemí. Právě to je ovšem jejich velkou výhodou. Žádná vláda nedokáže zmrazit bitcoinový účet nebo převzít kontrolu nad finančními transakcemi v bitcoinech, jak se stalo u obyčejných účtů z důvodu finančních opatření v roce 2008 na Islandu nebo v roce 2015 v Řecku (samozřejmě pokud za vámi nepřijdou bouchači, kteří z vás dostanou heslo k vaší elektronické peněžence).

Další výhodou bitcoinů je jednodušší a levnější převod peněz do zahraničí. Transakce probíhají čistě po internetu, převod peněz mezi jednotlivými zeměmi tudíž nepodléhá žádným poplatkům a sankcím. Ani žádným limitům, jak dokazují například Číňané, kteří vyvážejí velké obnosy peněz na zašifrované USB flashce ve snaze vyhnout se limitu $50.000 vyvezených ze země za rok.

Tematika kryptoměn by vystačila přinejmenším na celý další článek, ne-li na celou sérii. Pro digitální ekonomii je ovšem podstatné, že tato čistě virtuální měna je dalším velkým evolučním krokem po opuštění zlatých rezerv a naznačuje směr, kterým se může náš globalizovaný svět dále ubírat – směr tak trochu futuristický a tajuplný, ale především plný nových možností.

Buď FIT

Digitální ekonomie a informační gramotnost obecně v ČR je zatím v plenkách. Podporuje ji ale časopis Buď FIT, který se z digitální podoby transformoval do ještě digitálnější. Přesto, že negeneruje žádné zisky, podporuje informační gramotnost… studentů FITu.

Uznávám, lepší řešení budeme muset nechat na naší vládě.

Vyšší síly nám pomáhejte.

Foto:

SdíletShare on Facebook11Share on Google+0Tweet about this on TwitterEmail this to someone
mm

Zdeněk Kasner

Do fakultního časopisu jsem trvale přispíval od roku 2014. Po bakaláři z FITu jsem ovšem dezertoval na FEL, čímž jsem se stal ex-redaktorem – externím redaktorem. Rád bych se časopisu věnoval i dál, ovšem protože je málo času (a vzhledem k mé fakultní příslušnosti mohu přispívat pouze do rubriky “Zprávy ze zahraničí”), moje články existují pouze v kvantové superpozici. Neboli nevěřte, že nějaký skutečně bude, dokud ho neuvidíte na vlastní oči! Kontaktovat mě můžete na kasnezde@fit.cvut.cz.