Výzkum o výzkumu Apakrychlí podruhé

minulém článku jsme přišli na kloub výzkumu Apakrychlí z pohledu Tomáše Nováčka. Dnes se podíváme, jak to s výzkumem vidí Michal Valenta, co plánuje do budoucna, jaký k Apakrychlím má vztah a nebo co dělá, když se jim nevěnuje.

Co Vás k výzkumu přivedlo, jak jste se k němu dostal?

To je poměrně jednoduché. K výzkumu mě přivedlo pivo a jízda na kole. Představte si to, člověk jede pěknou stmívající se krajinou v oblasti Plasů. Teď projíždí tím městysem. Padá soumrak. Dostávám čím dál tím větší chuť na pivo. A najednou cítím velký tah na pravou stranu v řídítkách, jak jsem projížděl zatáčku, ještě jsem se vešel pod viadukt. Tam mě to prostě strhlo a najednou koukám, jedu v protisměru. Už se s tím nedalo nic dělat, pokračoval jsem. Zajel jsem do nějakého kempu, a už když jsem tam přijížděl, viděl jsem krásnou studánku s pitnou vodou. Nad ní taková zvláštní záře. Řekl jsem si: „Co to jako je?“ Takové ty běžné projevy, to si můžete dostudovat, je to popisované v různé regionistické literatuře. Ta zjevení jako hořící keře, hlasy z hlubin a do toho zněly nějaké kytáry a zpívalo se tam: „Apakrychle, Apakrychle,“ a měli tam pivo a tím to všechno začalo.

Tomáš Nováček v nedávném rozhovoru řekl, že se Apakrychle prvně objevily u nás na fakultě, kde to tedy vzniklo, co je úplně prvopočátek?

Ono to vzniklo v podstatě synchronicitou. Skutečně jsem byl v Plasech na Seznamováku. Oni tam jeli tuhle písničku. Když jsem přijel, ten pojem „Apakrychle“ tam už běhal. Po těch pár pivech jsem říkal: „Hele jako Apakrychle, však tam někdo říkal: „A co je ta Apakrychle?““, možná to byl Tomáš, to už si dneska nevzpomenu. V každém případě u toho byl ještě Tomáš Kalvoda. Říkal jsem: „Má to potenciál, Apakrychle jsou pecka, to bude super!“ Začali jsme toto téma rozvíjet. Bylo hezké, že tam měli Wi-Fi. Přihlásil jsem se do usermapu na svoje jméno a napsal jsem si tam, že jsem specialista na problematiku Apakrychle. Od té doby to tam je.

Byl velký boj o post předního odborníka? Co všechno jste musel podstoupit, abyste se na toto čestné místo dostal?

V každém vědním oboru je to stejné. Kdo chce být přední odborník, musí být vpředu. Kdo si to tam první napsal, ten to měl. To je v celém vědeckém výzkumu, když člověk cítí příležitost, musí do toho jít. Sice nemá recenze, ale ony se objeví.

Nedávno se k vám do týmu přidal i Apakrychlík Marcel Jiřina

Tomu jsme změnili titul, on o tom možná neví. Je to takový benjamín našeho výzkumu. V poslední přednášce jsem ho nazval Apadavanem. Myslím si, že mu tento titul docela sedí. Nebudeme říkat Apakrychlík, myslím, že Apadavan je mnohem důstojnější na výzkumnickou pozici.

Před jeho připojením jste v týmu byli pouze 3 – Vy, Tomáš Kalvoda a Tomáš Nováček – nelze si nepovšimnout dominance jedinců s delšími vlasy. Má délka vlasů nějakou spojitost s Apakrychlemi nebo jejich výzkumem?

To je zajímavá otázka. Já k ní mám takovou hypotézu, kterou ještě budeme zkoumat. Je to zpětná chronologická reflexe k dávným věkům. Apakrychle se sice vztahují k Plasům, ale také k Praze a ČVUT. Když k Praze, tak i k Vyšehradu. Proto je to taková reverzní náplň věštby, jak se tenkrát kdosi obořil na kněžnu Libuši a pravil: „Dlouhé vlasy – krátký rozum“. U Apakrychlí je to přesně obráceně. Tady bych viděl tu souvislost. (Chtěl bych upozornit na synchronicitu Plasy – Vlasy, pozn. red.)

Často mívám problém, když pronesu, že za něčím stojí Apakrychle, že nikdo neví, o čem mluvím a vyjeveně se mě ptá, o co jde… Bohužel nejsem ještě v tomto oboru dostatečně vzdělaný, a tak je pro mě nadlidský výkon odpovídat krátce. Měl byste tip pro mě a naše čtenáře, jak stručně odpovědět na zdánlivě jednoduchou otázku: „Co jsou to ty Apakrychle?“

Popularizace na nejběžnější občanské rovině je vždycky nejtěžší, zvlášť v takovém složitém výzkumu. Je to skoro totéž, jako by se vás někdo ptal, co to je Schrödingerova kočka. Já na to mám metodu, ale nevím, jestli se dá vždy každému doporučit. Říkám: „Když si spolu dáme 3 piva, Apakrychle uvidíš.” Na pár lidí už to zafungovalo, potom už jsme si rozuměli. Předání téhle myšlenky, zejména, když ji předáváte více lidem, je velmi náročné až nemožné, protože je to dost osobní. Představte si cokoliv, co si můžete představit. Třeba hospodu na Šumavě, ve které se to prezentuje, a pak si v té hospodě představ, že z pípy teče mléko. Poměrně špatně představitelná situace, spoustě lidem se to nezdá, nelíbí, připadá jim to divné. Tohle se dá ještě stupňovat, člověk si představuje, co by v té hospodě mohlo téct, koho by mohl potkat, co by se mohlo stát, ale dokud si to pořád ještě umí představit, tak to ještě nejsou Apakrychle. V momentě, kdy dojde za hranici všech svých možných představ, se člověk dotknul Apakrychlí.

Na výzkumné stránce jsou údaje o všech výzkumnících. Vy jste jediný, kdo viděl Apakrychle vícekrát než byl jimi viděn. V čem tkví tato schopnost? Vy se před nimi snad schováváte?

To je vlastnost, na které nemám žádnou velkou zásluhu. S tím se člověk musí narodit. Když normální výzkumník pronikne do Apaspace, udělá to velký rámus a Apakrychle se po něm podívají. Mně bylo dáno, že se v Apaspacu objevím potichu.

Takže to je jako studium na FIT ČVUT, to se nedá naučit, pro to se prostě člověk musí narodit.

Je otázka, jestli se to dá naučit, zatím se nám nepodařilo najít dalšího výzkumníka, který by tuto vlastnost měl.

Víte, co dělají Apakrychle, když zrovna neinteragují s naším světem?

Ony dělají spoustu věcí. Nejdůležitější z nich, když zrovna neinteragují s naším světem, je, že se na to chystají. Je to analogické s geology, kteří pozorují sopku, která se probouzí. Něco se děje, roste tlak, probíhá příprava, že něco vypukne.

Co děláte Vy, když zrovna neinteragujete s Apakrychlemi?

Většinou přednáším databáze, při tom se interaguje špatně – zejména při té online výuce. Člověk se musí soustředit na kameru a interakce do Apaspacu už není možná. Nejsem typ člověka, který zvládne dělat mnoho věcí najednou. Kromě toho se chystám na různé šamanské výzkumy, které s Apakrychlemi trochu souvisí. O tom jsem referoval na poslední přednášce. S panem kolegou Tylšem, který už je vlastně také takový amatérský apakrychlista. Pan doktor Tylš je neurovědec a výzkumník v oblasti použití psychedelilk. Byli jsme v ekvádorské džungli, kde jsme Apakrychle viděli při testování místních medicín, které mění stavy vědomí. S tím souvisí moje vedlejší činnost, která se ale s Apakrychlemi prolíná. Já jsem se to od Apakrychlí naučil, že když s nimi neinteraguji, tak se připravuju na to, že s nimi interagovat budu. Ony často ví, co dělají. Zkusit to taky je docela dobrá strategie. Ona je to poměrně oblíbená vědecká metoda.

Přední odborník v zajetí Apakrychlí v ekvádorském pralese

Chováte doma nějaké Apakrychle?

Ne, nechovám. Chov Apakrychlí je spojen s velkým rizikem a má značné prostorové nároky. Malé Apakrychle potřebují mít velký prostor, aby se mohly vyřádit a já jim nejsem schopný na svém pozemku tohle zajistit.

A neplánujete do budoucna si nějakou pořídit?

Spíš ne, já jsem zastánce toho, že výzkum je třeba dělat v přirozeném prostředí. V momentě, kdy se je snažíte domestikovat, už to není ono.

Apakrychle mají rády pivo Trautenberk APA. Jak na tom jste Vy? Máte také rád toto pivo nebo máte jiné favority?

Já jsem v tomto lokální patriot. Mám spoustu oblíbených piv, zejména hostomické pivo Fabián, které vaří za kopcem. Sedím doma a dívám se přes Plešivec a představuju si, jak pan Kříž v pivovaru vaří pivo. Dál tady mám blízko Broumy, kde vaří Matuška, který vaří zajímavé apy, ipy. Jako apakrychlista samozřejmě apy mírně preferuji, ale nepohrdnu ani dobrým ležákem.

Na poslední přednášce zaznělo, že čím více přednášek o apakrychlích se koná, tím méně pandemiím musíme čelit. Zhodnotil už tým výzkumníků, jaký vliv měla na pandemii poslední přednáška?

Zatím pouze velmi zběžně. Všechno je na bázi hypotéz. Dat, ze kterých můžeme vycházet, není mnoho. Sledujeme statistiky, jak jsou publikovány, ale dat stále není dostatek. Nicméně z hlediska různých metod, které aplikuje kolega Tomáš Kalvoda, který k tomu má nejblíž z nás, to vypadá, že křivka síly pandemie s výskytem přednášek o Apakrychlích koreluje. Pan kolega Kalvoda na bázi základních dat zatím dokázal vyslovit hypotézu. Samotný výpočet bych vám nepřál vidět, je velmi komplikovaný, ale výsledek naznačuje, že korelace je poměrně zřejmá.

Pan Kalvoda tedy dělá analýzu.

Ano, je to taková jeho oblíbená činnost. Občas ho i na nějakých apakrychlických výpravách, když není moc Apakrychlí vidět, s kolegou Nováčkem přistihneme, že si jen tak analyzuje.

Kolega Kalvoda přistižen při volnočasovém analyzování

Pana Kalvodu jsme na posledních 3 přednáškách nemohli vidět i přes to, že do týmu výzkumníků patří, chtěl bych se zeptat, zda-li se na něj můžeme někdy v budoucnu těšit nebo proč teď nepřednáší.

Těšit se můžeme určitě, protože zažít mluvit Tomáše o Apakrychlích je hluboký zážitek nejen znalostní, ale i umělecký. Je to poměrně dost pragmatická záležitost. Výzkum je na jednu stranu trochu komplikovaný, na druhou je hodně podobný různým lidským činnostem. Člověk občas potřebuje mít rodičovskou dovolenou. My to vnímáme tak, že pan Kalvoda si teď ve výzkumu Apakrychlí odčerpává rodičovskou dovolenou.

Dočkáme se někdy naskladnění apakrychlického merche nebo vyjde někdy nová edice?

To nás vlastně nenapadlo, ale je pravda, že i tohle je v současné době velmi používaná a efektivní metoda vědeckého PR. Myslím si, že bychom ji měli v rámci popularizace zařadit. Já to zkusím na nejbližším Fóru apakrychlického grémia navrhnout a zkusíme s tím něco udělat.

Všichni 3 objevitelé Apakrychle s apakrychlickým merchem

Poděkování a rozloučení.

Jsem rád, že o Apakrychle je takový zájem. Je třeba, aby kolegové FIŤáci při prezentování svých vědeckých článků na různých konferencích nenápadně umístili do pravého dolního rohu nenápadný QR kód, aby se informace o Apakrychlích šířila. Každopádně si myslím, že Apakrychle jsou výzva pro každého z nás, protože tohle je něco, co do akademického života přináší takový příběh. Věda a výzkum začínají být hrozně suché a je to taková rutina. Největší motivace je, když se člověk dotkne nějakého tajemství, něčeho, o čem ví, že to nezvládne, ale stimuluje ho to, aby se o to zajímal. Apakrychle jsou krásný motivační moment v tomto případě, proto je na ně třeba myslet.

Foto:
[1] Archiv Tomáše Nováčka
[2] Přednáška o Apakrychlích 16.4.2021
[3] Přednáška BI-ZMA 21.10.2019 (1:15:55)
[4] Facebook stránka Apakrychle

Vít Kalianko

Tohle je jen jedno z mých mnoha jmen, poslední dobou nejvíce slyším na "Okno". Proč? Přečti si mé příjmení pozpátku. Na FIT jsem nastoupil v roce 2019. Až budu velký, chtěl bych být inženýrem, jen ještě nevím jestli znalostním nebo softwarovým. Mezi mé koníčky patří hra na kytaru, zpěv, skauting a moc rád bych řekl, že i cestování, akorát mi na něj moc nezbývá čas... a taky jsem líný to plánovat. Rád jím - hlavně pizzu. A ananas na ní patří! Kontaktovat mě můžete na vitekali@seznam.cz.