Noam Chomsky v Praze aneb AAG tváří v tvář

Zhruba v polovině května se na fakultních stránkách objevila zpráva o tom, že jeden z nejvýznamějších myslitelů současnosti, lingvista a filosof profesor Noam Chomsky, vystoupí 2. června v sídle Akademie věd ČR.

 

Příležitost spatřit naživo člověka, jenž má na svědomí odhadem tak polovinu otázek z obávaných AAGéček jsem si nemohl nechat ujít. Vzhledem k omezeným kapacitám prostor byla nutná registrace, což mě takřka o možnost setkat se profesorem Chomským připravilo, neboť jen několik hodin poté, co jsem se registroval již nebyla žádná volná místa.

Nakonec jsem ale 2. června naplněn zvědavostí vyrazil do sídla AV ČR, kde mi byl na jméno předán jakýsi modrý papírek s tím, že se jedná o vstupenku. Jaké bylo mé překvapení, když jsem při vstupu do předsálí a zamávání papírkem byl odkázán do jakési místnosti, kde bylo několik židlí a televize. Následně jsem zjistil, že do sálu ve kterém přednáška proběhne se dostanou jen ti, co mají červený papírek. Ještě hůře na tom však byli držitelé papírků bílé barvy, kteří museli zůstat v předsálí, přesto i to bylo plné.

Před samotnou prezentací bylo profesoru Chomskému uděleno nejvyšší vyznamenání Akademie věd. Sama přednáška měla název „What can we understand?” a Chomský se v ní zamýšlel nad hranicemi lidského poznání. Celá přednáška se nesla především ve filosofickém duchu, Chomsky se většinu času věnoval popisu lidského vnímání světa a jeho proměnám v posledních několika stoletích či evoluci a rozdílu v lidském a zvířecím vnímání.

Hlavním tématem následné diskuze se pak stala genetika a s ní související Chomského teorie o vrození univerzální gramatiky. Právě tato diskuze byla asi nejzajímavější částí programu. V podstatě se jedná o myšlenku, že lidské vnímání nehledě na rodný jazyk je postaveno na jednoduchých pravidlech, které definuje právě jakási vrozená univerzální gramatika. Problémem při učení jazyků pak není naučit se tuto gramatiku, ale přenos zprávy, její kódování a dekódování zpět do formy univerzální gramatiky.

Jsou přednášky, které vám předají nové znalosti a pak ty, které vás přimějí se zamyslet nad těmi znalostmi, které už máte a možná díky tomu sami přijdete na něco zcela nového. Tato přednáška zcela jistě spadala do druhé kategorie. Ještě dlouho budu mít nad čím přemýšlet a taky mi doma zůstane modrý papírek z podpisem jedné z nejslavnějších osobností moderní vědy.

AVRAM NOAM CHOMSKY

je americký filozof, kognitivní vědec, lingvista, společenský kritik a logik židovského původu, tvůrce tzv. Chomského hierarchické klasifikace formálních jazyků, emeritní profesor lingvistiky na MIT, a také levicově orientovaný politický aktivista – anarchista, známý svým kritickým vztahem ke globalizaci a jejím dopadům, k válečným konfliktům, k zahraniční politice USA, Izraele a dalších vlád.

Zdroj: Wikipedia

 

Foto zdroj: Wikipedia

SdíletShare on Facebook0Share on Google+0Tweet about this on TwitterEmail this to someone
mm

Richard Holaj

Na FITu začal studovat v září 2012 a k redakci se přidal jako zakládající člen obnoveného časopisu o rok později, v září 2013. V „období bezvládí“ rovněž krátce působil jako šéfredaktor. Na své redaktorské pozici pak setrvával až do srpna 2015, kdy nás bohužel opustil (jak napsal současný šéfredaktor) a odnesl si s sebou bakalářský titul. Od prosince 2016 však působí jako externí dopisovatel z Onoho světa (čtěte rovněž jako z Dálného východu, či z Brna), kde studuje počítačovou lingvistiku a věnuje se dalším činnostem na hranici vědy a chudoby.

Kontaktovat mě můžete na holajr22@gmail.com.