Holky v IT – rozhovor s Dominikou Králikovou

Téma nedostatku žen v IT oboru v Česku rezonuje napříč aplikační sférou. Se 7% podílem žen v tomto odvětví se držíme na chvostu mezi evropskými zeměmi a situace se bohužel nelepší, spíše naopak. Přitom IT firmy mají o ženy evidentně zájem. Smíšený kolektiv zkrátka funguje lépe, ženy na problém nahlížejí z různých úhlů a dokážou dobře a spolehlivě pracovat v týmu. Jejich nedostatek má nepochybně řadu příčin, tou nejzákladnější je však nízký počet studentek, který si tento obor samy zvolí. Co si o tom myslí na Fakultě informačních technologií Českého vysokého učení technického v Praze jsme pro vás zjišťovali v sérii rozhovorů.

Na úvod jsme vyzpovídali Dominiku Králikovou, studentku prvního ročníku bakalářského studia, která na FIT ČVUT přišla z Gymnázia Českolipská (Praha 9) a podle vlastních slov nikdy předtím neprogramovala.

 

 

Podle aktuálních čísel jsou ženy a dívky mezi studenty FIT ČVUT zastoupeny pouze zhruba z 12 %. To je sice lepší výsledek, než jaký uvádějí některé jiné technicky zaměřené vysoké školy u nás, přesto je to stále poměrně málo, zvlášť ve srovnání s jinými evropskými státy. Logicky se tedy nabízí otázka, co Tebe osobně motivovalo k tomu, aby sis podala přihlášku zrovna k nám na informatiku?

Od mala mě bavilo řešit matematické a logické hádanky, zúčastňovala jsem se soutěží typu matematické olympiády, ve škole mě bavila matika a informatika. Navíc taťka je informatik, takže řekněme, že mě to na informatiku tak nějak přirozeně táhlo. Pro FIT jsem se rozhodla na Dni otevřených dveří, kde mě přesvědčila zdejší atmosféra a skvělý přístup ke studentům. Příjemným bonusem bylo, že jsem ani nemusela dělat přijímačky.

 

Takže Tě vzali na FIT na základě dobrých výsledků ze studentských olympiád, že jsi fanda do matiky?

Tak nějak.

 

Dobré pro Tebe. Mimochodem, aktuálně Ti začíná druhý semestr. Máš už jasno v tom, jaký obor konkrétně bys tu chtěla studovat? Na co by ses chtěla specializovat?

Na FITu si oborové předměty začínáme vybírat až po roce studia. Takže máme během prvních semestrů možnost se trochu rozkoukat, vyzkoušíme si od všeho něco. Pak se teprve rozhodujeme, co nám nejvíc sedí. Já obor ještě definitivně vybraný nemám, ale láká mě Softwarové inženýrství nebo Počítačová grafika. Baví mě programovací předměty a kreativní věci obecně. Myslím si proto, že by mi tyhle obory mohly sedět.

 

Chápu. Uvidíš sama. Ale k hlavnímu tématu, proč myslíš, že se ženy obecně do technických oborů příliš nehrnou? Platí snad tvrzení, že se na to nehodí, že pro to nemají buňky? Nebo bys naopak souhlasila s názorem, že tím pravým důvodem jsou spíše obavy z náročnosti studia, že si ve srovnání s muži prostě tolik nevěří?

Nemyslím si, že by na to holky neměly buňky, nebo se bály náročného studia. Jsou náročné školy, na kterých o holky není nouze. Spíš si myslím, že k technice nemají moc vybudovaný vztah, mají jiné zájmy a víc je baví jiné věci. Podle mě hrají roli spíš takové ty zažité společenské „pravdy“, například, že technické obory jsou vhodnější pro kluky. Spousta holek je proto dost možná ani nezvažuje.

 

To máš asi pravdu. Bohužel tyhle stereotypy v naší společnosti stále přetrvávají a moc se je nedaří bourat. A jak to vidíš Ty z vlastní zkušenosti? Je to tak náročné? Co studium informatiky vlastně obnáší? Biflování vzorečků, nekonečné početní úlohy, spousta domácích úloh…?

Obavy z náročnosti studia asi trochu zbytečné jsou. Kromě toho, žádná dobrá vysoká škola by neměla být pro studenty úplně jednoduchá. Vše je spíše praktické, musíme se naučit, jak věci fungují a jak s nimi pracovat. Což samozřejmě obnáší nutnou domácí přípravu a s tím spojenou větší časovou náročnost. Když to ale člověka baví, tak není co řešit. (směje se)

 

To mi skoro připomíná slogan ze série retro reklam na jeden náš nejmenovaný nealkoholický nápoj. Je to vážně až taková idylka? Nekecáš trochu? Co Tě na tom tolik baví? Mohla bys zdejší atmosféru čtenářům nějak přiblížit?

Atmosféra je jedna z těch věcí, které mě na FITu nejvíc uchvátily. Nejde jen o studium samotné a o kvalitu přednášek, organizuje se celá řada volnočasových akcí – od narozenin FITu až po deskohraní, kde je možnost pobavit se s ostatními studenty, ale i s vyučujícími. Skvělá akce byl i Seznamovák. Přes den se hrály hry, dlouho do noci jsme si povídali. Našla jsem si tam spoustu kamarádů, se kterými můžu chodit na přednášky a sdílet radosti i strasti vysokoškolského života. (usmívá se)

Navíc zázemí pro studenty je skvělé. Jak přímo na FITu, tak také v blízké technické knihovně je spousta míst, kde se dá dohánět učivo, ale i nedostatek spánku. (směje se) A nebo jen tak s přáteli pokecat u kávy.

 

Sedačky v NTK jsou pohodlné, to je pravda. Jen opatrně s případným „doháněním spánku“ během přednášek. Slyšel jsem, že by děkan rád otestoval novou termokameru z laborky pro zpracování obrazu. Mimochodem, věděla jsi, že při spánku dochází k poklesu tělesné teploty?

Možná. Dík za varování. (směje se)

 

Ve společnosti je stále poměrně rozšířená představa, že ČVUT nabírá každého, kdo si podá přihlášku, a následně to vyhází během prvních semestrů. Vnímáš to také tak? Jak hodnotíš přístup pedagogického sboru?

Spíš bych řekla, že velká spousta lidí dostane šanci tady studovat a ukázat, co v nich je. Což si myslím, že je mnohem důkladnější „test kvality“ než jednorázové přijímací zkoušky, které by udělalo jen třeba 20 % nejlepších.

Rozhodně bych neřekla, že by se vyučující na FITu snažili většinu studentů, jak se říká, „vyházet“. Naopak jsem se spíš setkala se snahou jim pomoci. Organizují se různé konzultace navíc, fungují facebookové podpůrné skupiny, ve kterých se angažují samotní vyučující… Studium je náročné, ale tak, jako se my snažíme studovat co nejlépe, tak se nás na oplátku snaží pedagogové podporovat.

 

Zaujala mě ta Tvoje poněkud opatrnější formulace, že se vyučující „většinu“ studentů vyházet nesnaží. To jistě ocení i ta zbývající menší část z vás… Ale pravdou je, že FIT není pro každého. A jak říkáš, šanci mají všichni stejnou. Teď z trochu jiného soudku, co spolužáci? Jak vnímáš zdejší převážně mužskou komunitu? Přijali Tě mezi sebe? Necítíš se tu občas trochu odstrčená?

Popravdě, není to zas takový rozdíl oproti gymplu. Nepřipadám si nijak odlišná od zbylých 88 % školy a ani si nemyslím, že by to tak brali oni. Jo, je tu víc kluků než holek, ale člověk to rychle přestane vnímat, protože vás „ta většina“ prostě bere jako parťáka. Ale přiznejme si, je milé, když vám všichni otevírají dveře a dávají vám přednost při vstupu do místnosti. (culí se)

 

Můžu potvrdit, že kolem 60 % studentů sem přichází z gymplu, takže ano, neměli by se většinou nijak diametrálně lišit od toho, na co jsi byla zvyklá ze střední školy. Ale řekni mi, když se ohlédneš, co Ti studium na FIT doposud nejvíc dalo, v čem spatřuješ jeho největší přínos? A je naopak něco, co Ti škola vzala?

Jsem tu poměrně krátce, abych mohla lépe hodnotit. Když se však podívám zpátky, vždycky mě překvapí, jaký pokrok jsem za jeden semestr udělala. Kromě toho jsem si našla spoustu skvělých kamarádů, mám za sebou hodně super akcí a zážitků. A co mi škola vzala…? Klidný spánek během zkouškového. (směje se)

 

Co nějaké plány a cíle do budoucna? Je něco, čeho bys ráda dosáhla? Co děláš, když se zrovna nepřipravuješ na zkoušky?

V prvé řadě bych to ráda přežila. (opět se směje) Nejdřív bakaláře… pak inženýra… a podle toho uvidíme dál. Ráda bych si rozšířila obzory i studiem v zahraničí. Líbí se mi země jako Kanada, USA nebo Nizozemí, Dánsko, Norsko…

Když se zrovna nepřipravuju do školy, tak se snažím nějak relaxovat. Běhám, tancuju, plavu. Ráda si přečtu dobrou knížku nebo jdu ven s přáteli.

 

A jakou knížku nebo autora bys nám doporučila?

Rozhodně musím doporučit knížky od Jamese Rollinse. Je to ten typ autora, který vás do příběhu vtáhne a nepustí, i kdybyste měli číst třeba do dvou do rána. Knížky jsou navíc úžasně propracované, v jednom příběhu se setkávají záhady minulosti a nejnovější vědecké objevy a vynálezy.

 

Díky za tip. Těším se, že nám někdy v budoucnu přispěješ recenzí do časopisu. Úplně na závěr, je něco, co bys vzkázala středoškolačkám, které se aktuálně rozhodují, na jakou vysokou školu si podat přihlášku a o FITu ČVUT třeba uvažují?

Aby se nebály a šly do toho. FIT je skvělá škola s přátelskou atmosférou a určitě neudělají chybu, když se pro něj rozhodnou. Také jsem se zpočátku trochu bála, co mě tady čeká, ale určitě bych neměnila. (usmívá se)

 

Díky za rozhovor a přeju hodně úspěchů při dalším studiu.

 

SdíletShare on Facebook30Share on Google+0Tweet about this on TwitterEmail this to someone