Za tři týdny začíná zkouškové a ty se ještě neumíš učit.
Většina lidí se neučí efektivně. Buď u učení prokrastinuje, nebo se bifluje informace metodami s nízkou retencí. Výsledkem je velké množství času strávené nad učením bez viditelných výsledků, frustrace, stres, smrt. Čas, který budete věnovat zlepšení svých schopností studovat se vám velmi rychle vrátí a mnohdy vám ulehčí život.
„Soustředěný” a „rozptýlený” režim
Když se učíte, jsou chvíle, kdy jste soustředění a chvíle, kdy necháte svou mysl bloumat. V učení je tento rozptýlený režim stejně hodnotný jako režim soustředěný. Takže – udělejte si přestávky, meditujte, přemýšlejte o jiných věcech a nechte učení na pár minut ležet. Nejčastěji se AHA momenty dějí právě když se uvolníte a přestanete se zarputile soustředit na problém.
Jedním ze způsobů, jak se ujistit, že děláte pravidelné přestávky, je dodržovat techniku Pomodoro. Zde pracujete 25 minut a poté si dáte 5 minut pauzu. Délka práce a doby přestávek se může lišit podle toho, co vám nejlépe vyhovuje. Důležité je, že si dopřáváte pravidelné pauzy, na kafíčko, sociální média a jiná nicnedělání. Pro ty, kdo rádi prokrastinují, je pomodoro ideální. Kratší, přesně vymezené doby soustředění vám pomohou lépe zvládnout strasti učení.
Chunking
Když praktikujete chunking, tak metodicky rozbíjíte problém do menších konceptuálních kousků, které potom, stejně jako puzzle, skládáte do větších obrazů. Abyste zvládli koncept, musíte mu nejen porozumět, ale také vědět, jak zapadá do širšího obrazu.
Součástí této metody učení je:
Za prvé – průzkum a připravování. Rychlé pročtení knihy nebo osnov kurzu, abyste získali obecnou představu o širším obrazu.
Za druhé – najděte příklad. Pak jej udělejte sami a opakujte jej v různých kontextech.
Osobně mi hodně pomáhá si zakreslovat chunky do myšlenkových map, hezky a přehledně se dají znázornit vztahy mezi jednotlivými chunky, které do sebe krásně zapadnou.
Iluze kompetence
Existuje mnoho způsobů, jak se můžeme cítit, že jsme se se něco „naučili“ . Například, když se podíváme na řešení a řekneme si, že víme, jak se k němu dostat. Zvýraznění nebo podtržení také často vedou k této iluzi.
Nenahrávejte těmto iluzím, vypracujte si opravdu ukázkové problémy a přiznejte si když něco neumíte, teď to nevadí, u zkoušky to bude horší.
Vzpomínání
Výzkum Dr. Karpickeho naznačuje, že když si sepíšete co jste se naučili, lépe materiál ukotvíte a pomůžete přechodu z krátkodobé paměti do paměti dlouhodobé. Takže – až dočtete tento článek (nebo jakýkoli článek), udělejte si chvilku a zkuste sepsat, co si z článku pamatujete. Dost to pomáhá.
Hodně fajn je taky Cornellova metoda psaní poznámek. Do bílého pole si zapisujete vlastní poznámky, do zeleného sloupečku komentáře k poznámkám, vlastní nápady nebo postřehy. Na konci každé stránky do červeného pole vlastními slovy shrnete co jste si odnesli, tento krok provádíte až po konci přednášky.
Prokládání
Jakmile získáte základní pochopení konceptů, které se snažíte naučit, můžete urychlit jejich upevňování organizovaným skákáním mezi problémy, které vyžadují rozdílné techniky. Vědět KDY aplikovat řešení je stejně důležitá jako vlastní řešení.
Prokrastinace
Když čelíte prokrastinaci, zkuste přepnout z produktu (musím se naučit deset stránek) na proces (strávím tři pomodora učením se), není to tak přehlcujcí. Mně, sériovému prokrastinátorovi, hodně pomáhá microdosing začátků. Místo toho abych se nutil napsat pět stránek, tak otevřu soubor a napíšu jedno slovo, většinou je mi blbý přestat, tak toho udělám mnohem víc.
Metafory, Analogie
Metafory a analogie jsou jedny z nejlepších nástrojů na zapamatování si obtížných konceptů, tak, že vám zůstanou spolehlivě v hlavě. Ať už si chcete zapamatovat poloměr zeměkoule (šetři se osle), nebo prvky I.A skupiny periodické tabulky (Hanu Líbal Na Kolena Robustní Cestář František), tyto mnemotechnické pomůcky vám pomůžou.
Učení se ve skupině
Když se učíte ve skupině, dostáváte víc formulací stejného problému, což pomáhá lépe ukotvit informace. Zároveň vás přítomnost ostatních nutí pracovat konzistentněji. Když se pokusíte někomu něco vysvětlit, budete nuceni nad problémem přemýšlet jinak, jinak jej podávat a formulovat, všechno věci, které pomáhají v ukotvování informací. Ostatní vám mohou dávat feedback, opravovat co jste se naučili špatně, nebo s vámi sdílet vlastní metody, metafory a analogie.
Na základě průzkumu mezi FIŤáky jsem zjistil, že 71 % studentů se učí výhradně samo. Zároveň ti, kteří uvedli, že se učí ve skupině hodnotí své studijní výsledky lépe, než ti, kteří se učí sami. Tento průzkum zároveň ukázal, že přes 55 % respondetů by studium ve skupině rádo využilo. Vím, že je to momentálně dost obtížné, ale zkuste třeba na tohle zkouškové nějakou skupinu vytvořit a aplikovat metody o kterých jste se dnes dozvěděli, třeba vám to učení půjde líp.
Zdroje:
Coursera – Learning how to learn
Anderson, J. R. (1982). Acquisition of cognitive skill. Psychological Review, 369–406.
Karpicke J. D. (2015) Retrieval-Based Learning: Researchat the Interface between CognitiveScience and Education. Emerging Trends in the Social and Behavioral Sciences
