Jeden ze tří humanoidních robotů Pepper na FIT ČVUT v Praze má za sebou pravděpodobně nejkontroverznější etapu svého života. Stanul totiž na místě, kde před šesti sty lety stál i mistr Jan Hus. Naše fakulta překročila svůj algoritmický stín a naprogramovala robota Pepper tak, aby se po vzoru člověka aktivně zapojil do ceremoniálu promocí.
Procházím kolem budovy, která je národní kulturní památkou a dýchne na mě historie stará přes 600 let. V myšlenkách se ponořím do českého reformního hnutí a snažím se z paměti vydolovat datum upálení mistra Jana Husa, který v kapli kázal. Vtom z ničeho nic na mě z okna kaple kouká robot. Nevěřím vlastním očím a pochybuji o svém zdravém rozumu.
Překračuji práh do hlavní síně Betlémské kaple. Do nosu mě udeří zemitá vůně starého zdiva promísená s vůní těžkého dřevěného stropu a načervenalé kamenné dlažby. Velkými prosklenými obloukovými okny sem prosvítá ranní slunce.
Dopadá přímo doprostřed dřevěného pódia, kde se odráží od hladkého kulatého plastového temene humanoida. Prolnutí učenecké historie s algoritmickou budoucností je hmatatelné. Robot Pepper si mě prohlíží velkýma černýma očima. Až moc dobře vím, že jsou to ve skutečnosti 3D kamery s velkým rozlišením, které dokáží rozpoznat emoce člověka stojícího před ním. Lehce znervózním. Dokáže také číst myšlenky?
Hodný robotek, šeptám potichu a couvám směrem k východu. Najednou se odevšad začínají sbíhat lidé. Někdo nese diplomy, někdo šteluje foťák, někdo si trénuje proslov a někdo oživuje robota. Ten někdo vedle robota je Ing. Miroslav Skrbek, Ph.D., vedoucí Laboratoře inteligentních vestavných systémů, a student FIT Martin Rameš, kteří Pepper na promoce připravovali už od října loňského roku.
Jejich posláním bylo připravit robota na práci, kterou běžně dělá akademik z fakulty – předat absolventům jejich zasloužené diplomy. Robot však ke své činnosti na rozdíl od člověka potřebuje „jen“ přesné barevné rozhraní prostoru, kde se nachází. Po půl roce příprav robota na temno Betlémské kaple v ten den, v ten nejdůležitější den, v den promocí, v kapli zavládnou nečekané světelné podmínky. A Pepper začíná zmatkovat. Jeho senzory vyhodnocují situaci zcela odlišně, než bylo doposud jeho naprogamovaným zvykem.
Je dobré nezapomenout, že v případě robota Pepper jde o velmi složitou technologii. Správně jej naprogramovat není zdaleka tak jednoduché. Přesto, nebo právě proto, že je Pepper velmi chytrý, vyhodnocuje si aktuální situaci po svém.
„Pepper má v očích kamerová čidla, která reagují na světelné podmínky. Rozpoznává jen odstíny červené a modré,“ vysvětluje Martin Rameš. „Při promocích do kaple proniká ostré slunce a k tomu se ještě rozsvítí, což jsou nečekané světelné podmínky, na které není robot naprogramován,“ dodává Martin. Pro Pepperova oční čidla je tak modrý diplom v tu chvíli zcela neviditelný, a podle toho se také zachová. Občas upustí diplom nebo si nechce podat se studentem ruku, ale vše beru s nadhledem a shovívavostí.
Nakonec je všech sedm desítek diplomů úspěšně předaných. Babičky, dědové, maminky a tátové muchlají mokré kapesníky do kapes a tleskají. Usmívám se na Pepper. Pepper se usmívá na mě. Zvládli jsme to.
Foto: Veronika Dvořáková
