Na tuto otázku odpovídá pátý díl technologického podcastu FIT ČVUT Jedničky a Nuly. Tentokrát vám vysvětlí, co mají společného informační technologie a astronomie, jak se dá informatika využít při zkoumání hvězd a co všechno jsme díky ní schopni zjistit o vesmíru samotném. Moderátorka podcastu a popularizátorka umělé inteligence Sara Polak vyzpovídala prvního československého astroinformatika, RNDr. Petra Škodu, CSc.
Co je to astroinformatika?
Astroinformatika je datová věda aplikovaná v oblasti astronomických věd. V podstatě se jedná o metodologickou disciplínu založenou na základech teoretických, experimentálních a aplikovaných aspektů různých oborů. Obdobně, jako vznikla například bioinformatika, vznikla také astroinformatika. Ptáte se, co je předmětem zájmu astroinformatiků? V podcastu to prozradil Petr Škoda: „Ideálně bychom teď chtěli objevit nějaký dosud neznámý fyzikální jev – něco, co zatím neznáme z toho důvodu, že na to nemáme laboratorní podmínky – věci, které se dějí pouze ve vysokém vakuu. Například tzv. zakázané čáry, které pozorujeme ve velmi zředěném mezihvězdném plynu, nejsme zatím schopni simulovat laboratorně, proto musíme spoléhat na data přicházející z kosmických spektroskopů. Dále existuje obrovské množství útvarů, které jsou zajímavé svým vývojem – vznik hvězd, jejich přeměna v supernovu nebo co se vlastně děje, když hvězda umírá.”
Astroinformatik, RNDr. Petr Škoda, CSc.
Co mají společného informační technologie a astronomie a jak informatika pomáhá při zkoumání vesmíru vám v podcastu prozradí astroinformatik RNDr. Petr Škoda, CSc. Studoval astronomii na MFF UK a nyní pracuje již téměř 35 let na Astronomickém ústavu Akademie věd. Protože vždy osciloval mezi astronomií a výpočetní technikou, není divu, že se stal prvním československým astroinformatikem, a dokonce dostal grant na astroinformatiku v GAČR. Momentálně se spolu se svou vědeckou skupinou zaměřuje na spojování hlubokých neuronových sítí s velkými astronomickými daty a spolupráci člověka a AI v interaktivním propojení při analýze big dat.
Jak se dá využít AI při pozorování vesmíru?
„Zkoumání vesmíru je výzva. Astronomové měli od počátku jeden velký problém, a to obrovské množství dat. Na svou dobu měli vždy více dat, než byly stávající technologie schopny zpracovat a zanalyzovat, a tento problém přetrvává dodnes,“ vysvětluje v podcastu Petr Škoda a dodává: „Metoda strojového učení v astronomii teprve začíná, avšak již v současné době nachází široké využití. Neuronové sítě se například používají na optimalizaci otáčení motorků dalekohledů. Dále se dnes seriózně hledají exoplanety, na kterých by mohl vznikat potenciální život. Na to se používají neuronové sítě, na kterých se analyzuje velké množství časových řad z různých projektů. Snažíme se identifikovat, jaká ta planeta je, co tam je… Možná, že jednou je díky AI skutečně objevíme,“ směje se Petr Škoda.
Zaujalo vás zkoumání vesmíru pomocí AI? Nenechte si ujít nejnovější díl podcastu.
O podcastu
Cílem podcastu Jedničky a Nuly je přiblížit nejnovější informační technologie široké veřejnosti a přispět tak k popularizaci oboru, který je v dnešní době v mnoha oblastech nepostradatelný. Zajímá vás umělá inteligence, drony, kamery ve veřejném prostoru nebo robotika? Poslechněte si předchozí díly:
Mohou roboti nahradit lidi ve skladech? – 10. 1. 2022
Proč se nebát kamer ve veřejném prostoru? – 10. 12. 2021
Dokážeme žít bez umělé inteligence? – 10. 11. 2021
Kdy nám budou drony doručovat nákupy? – 10. 10. 2021
Na další otázky ze světa jedniček a nul vám odpoví odborníci z FIT ČVUT společně se Sarou Polak vždy jednou měsíčně. A kde si můžete podcast poslechnout? Naleznete ho na stránkách fit.cvut.cz/podcast, nebo v aplikacích Spotify, Google Podcasts a Apple Podcasts pod názvem Jedničky a Nuly.
