Vítej nováčku,
cyničtější z nás by řekli „Vítej v pekle“, a ty bys jim zatleskal/a. Možná už nejsi v naprostém chaosu jako na úplném začátku, ale možná stále nemáš tušení, jak to tady přežiješ. Přežiješ, ale možná ne jako člen A-týmu, na to si zvykej.
Protože nemám nic lepšího na práci (a taky jsem v skrytu dobrá duše), tady máš jeden ucelený a zcela nepřikrášlený návod, jak začít na FITu.
Všichni vědí, aneb klid a nohy v teple
Nevíš, co máš dělat, a všichni okolo (zdá se) ví. Dostaneš za úkol postavit loď, ale fyzikální zákony neplatí, nikdo ti nedal kladiva, pily ani hřebíky. Zato se u tebe stavil sympatický týpek s příslibem, že ti pomůže problém vyřešit, ale nepřinesl nářadí, jen nějakou podlouhlou fazoli a mrknul na tebe, jako kdyby teď už mělo být vše jasné. Při odchodu ještě připíchne na nástěnku seznam vylepšení, která si na lodi vymysleli šéfové shora. A je pryč.
Tím nechci říct, že by lidi nebyli nápomocní. Jsou ochotní, všude kolem vidíš výzvy „Zeptej se“ a „Zaškolení prváků“, ale ty ti dají buď úplně základní znalosti, nebo naopak rady, které ti zatím znějí jako temná magie.
A potom samotné hodiny. Nikdo se neptá, naopak se zdá, že probíraná látka je všem jasná. Když odpovídají na otázku vyučujícího, používají termíny, které dosud na hodině nezazněly. Zameškal jsem snad něco? Měli jsme si předem nastudovat nějaké materiály? Pojďme se na to podívat.
Zaprvé – to nejjednodušší vysvětlení – mnozí kolem vědí, protože to už zažili (an. verze „They’ve been there“ zní v obratu lépe, ale pracujme s tím, co máme). Tím myslím, že nejsou v prváku na FITu poprvé nebo dané předměty opakují. Na hodinách bývají v klidu, poznámek si už zapisují jen minimum a spíše se snaží plně pochopit probírané téma a doplnit mezery, které dříve stály za jejich neúspěchem. Ilustrací nechť je skutečnost, že první člověk, s nímž jsem se na první hodině v pondělí ráno před rokem seznámil, byl opakovač. Vysypal na mě pár dobře míněných rad, které jsem odkýval a plně pochopil až o půl roku později.
Zadruhé bych zmínil ty, kteří stejně jako ty nevědí, ale nezeptají se. Tichá většina je v každém kolektivu a doufá, že někdo tu hnátu zvedne, a na chvíli tak zpomalí tok informací, aby je všichni mohli vstřebat a pochopit. Opět, ve skutečnosti jsem nikdy nikoho neviděl šklebit se kvůli tomu, že se jiný doptává. Naopak „hrozí“, že strhneš lavinu dalších, čímž si pomůžete navzájem. Říkám tomu dilema oslavového občerstvení – dokud si někdo nevezme ten první chlebíček, všichni akorát skrývají Pavlova, seč jim síly stačí. Pokud tedy chceš nafarmit nějaké agrLove emoty, ptej se. Přinejhorším se něco dozvíš.
No a nakonec borci a borkyně, kteří jsou tu prvně, ale mají vlastní zkušenosti z dřívějška. Holt, vždy bude někdo lepší než ty. Přebij své ego a neciť se špatně, že je někdo lepší. „Vím, že nic nevím“ a japonská cesta kaizen kontinuálního zlepšování je ten nejzdravější přístup.
Samostudium
Bude to chtít hodně vlastního dohledávání informací, pečlivého procházení materiálů a snahy látku pochopit. Je nebezpečné myslet si, že poznámek není potřeba a z výkladu všemu porozumíš. V danou chvíli ano, protože informace je čerstvá a podporují ji hinty v podobě slidů nebo poznámek na tabuli. Ale pokud se pokusíš si probranou látku vybavit třeba za dvě hodiny a někomu ji vysvětlit, už začneš první detaily (přitom podstatné) vynechávat.
Množství probrané látky je navíc v poměru k časové dotaci enormní. Škola tě bude učit optimalizovat, co to jde, ale látku vykládá stále bruteforcem. A málokdo se dovede dostatečně soustředit po dobu 90 minut, kdy se na něj hrne nové (a často náročné) učivo. Každý máme jen omezené množství energie a vůle udržet pozornost u jednoho tématu, než začne křivka strmě klesat. Obyčejně se doporučuje u hluboké práce doplnit energii například douškem džusu, krátkou procházkou od stolu do kuchyně nebo osvěžením obličeje studenou vodou každých 30 minut. Mozek dovede krátkodobě vypnout a zrelaxovat, aby mohl opět efektivně vstřebávat informace. To se bohužel během přednášek nepoštěstí. Tedy, ne oficiálně. Nikdo tě ale nemůže držet přikovaného k sedátku, takže pokud cítíš, že tě začíná více než tabule zajímat mobil, zvedni se a odskoč si. Pět minut přednášky většinou hravě doplníš a získáš další půlhodinu účinnějšího učení. A to se vyplatí Horste! Ale zpět k původní myšlence. Vzhledem k všemu výše zmíněnému silně doporučuji pravidelně si opakovat a pokud narazíš na termíny, které se ti nedaří dohledat ani online, ptej se na Discordu. Klidně sem tam zaspamuj, stejně je tam spamu až až, a kdo si cíleně nevypíná notifikace je sebevrah a za pingy od ostatních si může sám. Je to fórum, takže se neostýchej zeptat.
Externí materiály
Jeden z nejdůležitějších bodů článku. Osobně přiznám, že mi v mnohém pomohlo nacházet si podrobnější či alternativní vysvětlení některých předmětů. Toto není znevažování práce našich vyučujících, beru to tak, že jsem jednoduše pomalejší a některé věci potřebuji doslova natlačit do hlavy. Zde bych se rád podělil zejména o vynikající záznamy přednášek diskrétní matematiky od docenta Habaly z FELu nebo playlist od indické NESO Academy s podrobněji vysvětlenými tématy, na která narazíš v BI-TZP či následných BI-SAP. Jsi zničený/zničená z bloků Gitu? Doporučuji si jednotlivá podtémata osvěžit YouTube sérií Davida Šetka nebo z rozkouskovaných záznamů ze školy. Plus dva tipy, které nejsou externí. Budiž do nebe oslavován i inženýr Lukáš Bařinka, jenž své znalosti předává nejen v hodinách BI-UOS, ale má je i perfektně rozebrané na svém YouTube kanálu (playlisty Shell Prakticky a Programování v Shellu). Jako další se k oslavovaným může připojit i inženýr David Bernahuer, jehož YouTube kanál pro změnu obsahuje krátká shrnutí všech podtémat cvičení BI-PA1.
Ať už využiješ tyto zdroje k učení nebo opakování, věřím, že ti přijdou k duhu. A samozřejmě využívej bohatého archivu z posledních dvou let na OnlineFIT! Máš čas navíc? Pusť si přednášku dopředu, ať máš náskok. „Víte, co to znamená? To znamená, že jsme zase o krok před nimi!“ Měla by však padnout i nezbytná následná otázka, kterou nastiňuje i původní kinematografický skvost – „A bude to stačit?“
A hlavně, zapiš si SPI!
Tenhle předmět je zejména o vlastní kázni, ale pomůže ti projít všemi dalšími. Materiálů je k němu naštěstí hodně a skutečně fungují. Vezmi si libovolnou odbornou literaturu o spánku, začti se a do pár minut jsi tuhý/tuhá.
Vím, lehce se to řekne, těžko udělá. Jenže málo spánku = málo uložených informací. A nezapomeň, že dobrý spánek začíná už ráno! Nedopuj se tolik kávou (pij ji, ale vědomě a s chutí, ne kvůli nabuzení), raději se na dvacet minut projdi venku, naber sluníčko a čerstvý vzduch. Prokysličený mozek funguje lépe. Spánku dej alespoň šest hodin. Ideálních osm je luxus, sám zvládám sedm. Ale pod šest skutečně nejdi.
Tak, to by bylo vše k základům. Příště se koukneme na rady ke správnému vybalancování celkového životního stylu.