Fakulta informačních technologií sice teprve oslavila páté narozeniny, ale její studenti už se dokázali prosadit i ve světě – a to jak v Evropě, tak za oceánem. Jedním z nich je i Tomáš Peterka. Vystudoval na FITu bakalářské studium, pak strávil rok na Erasmu ve švédském Linköpingu a hned poté se chopil pracovní nabídky v Montrealu v Kanadě. Při příležitosti svátku Canada National Day se s námi podělil o to, čím se nyní zabývá, co doporučuje současným studentům a třeba i návod na to, jakým způsobem lze ze zahraničí „přivézt PARy“. U posledního bodu ale nejásejte předčasně – cesta k tomu je tak trochu… paralelní.
Začnu od konce, jak ses dostal do Kanady?
Vlastně tak trochu díky štěstí. Zajímavé je, že jsem se o to nijak nesnažil, ani jsem o to nežádal. Hned poté, co jsem se vrátil z Erasmu, mi přišla nabídka práce z Kanady, tak jsem si řekl proč ne a jel jsem. A jak se to stalo? Na ČVUT máme systém pro spolupráci s průmyslem a zahraniční firmy hledají dobré kandidáty téměř kdekoliv, i u nás. Hodně se vyplatí se snažit ve škole – u nás si prostě vybrali „top 10“ a já tam naštěstí spadnul.
Neuvažoval jsi o tom, že bys vyjel na Erasmus už během bakalářského studia?
Chtěl jsem, jenže pro výjezd na Erasmus je potřeba začít rok předem, takže musíš vše zařizovat vlastně ihned poté, co nastoupíš na FIT. A to jsem bohužel nevěděl. Kdybych si to zařizoval ve druháku, tak bych zase vyjel přes tu dobu, co jsem měl psát bakalářku, což není úplně „cool“. Takže jsem to nechal až na první ročník magisterského studia.
Většinou se jezdí na jeden semestr, proč ses rozhodl vyjet na celý rok?
Na půl roku to podle mě nemá příliš cenu. Můj dojem z Erasmu je, že na půl roku je to taková „párty“ a zkušenost, ale když tam jsi rok, tak v té zemi opravdu žiješ. A podle mě je to taky to, díky čemu mě vzali – zahraniční firmy hledají lidi, kteří nemají problém z té země odjet a když viděli rok studia ve Švédsku, tak si asi řekli, že mě tu nic moc nedrží. Což měli i celkem pravdu.
Jaký předmět ti byl uznán jako na FITu obávané PARy?
Studoval jsem Programování grafických clusterů. V Linköpingu má Saab továrnu na Gripeny, kde mají superpočítač, který jsem programoval. Takže jsem se sice neučil paralelní algoritmy tak do hloubky, jako na ČVUT, ale zase jsem si vyzkoušel fyzicky práci s jedním takovým počítačem, což se (alespoň v mých očích) hodně cení. Uznání PARů mě nicméně stálo hodně přemlouvání a byl jsem kvůli tomu za panem děkanem asi třikrát.
Když se vrátíme do Kanady – čím se zabývá firma, pro kterou právě pracuješ?
Našla si mě firma Guavus (mimochodem zase nabírají, máme tu místa pro dva české studenty!). A co děláme? Jsou tu dvě společnosti, které poskytují kabelovou televizi a internet pro celou Ameriku, a my od nich máme všechny hovory od zákazníků, známe topologii jejich sítě. A problém je v tom, že výjezdy opravářů k nějakým závadám ve chvíli, kdy není jasné, kde je zrovna přesně problém, jsou opravdu drahé. Takže my z těchto big data vytváříme statistický model, který počítá, kde by se v jejich síti mohly nacházet defekty. Samozřejmě je v tom ještě nějaká magie navíc, kterou nemohu prozradit. No a smlouvu máme na 5 % ROI (return on investment), což se ukázalo jako naprosto neskutečné peníze.
Vidíš nějaké rozdíly mezi Kanadou a USA?
Když jsem odjížděll do Kanady, tak jsem očekával takové „americké Švédsko“, ale není to pravda. Kanada je v podstatě USA, jen bych řekl, že o dost čistší. Dokonce sami Američané říkají, že jsou v Kanadě lidé o dost vstřícnější, což je podle mě docela výstižné.
Plánuješ se vrátit zpátky do České republiky?
Od únoru budu v Čechách, abych dodělal magisterské studium, ale poté se pravděpodobně vrátím zpátky do Kanady.
Mohl bys na závěr poradit studentům FITu, kteří doufají, že v zahraničí dosáhnou podobných úspěchů?
Myslím si, že je opravdu důležité se ve škole snažit. Dá se projít tak, že nic moc neděláš, ale nakonec to máš potom o dost těžší a v podstatě pak bylo studium jen ztráta času. Určitě také doporučuji jet na Erasmus. No a pak už snad jenom na všechno říct „jo“ 🙂
Program Erasmus je vzdělávací program pro vysokoškolské studenty, pedagogy a pracovníky, který se snaží podporovat jejich vzájemnou spolupráci a mobilitu napříč celou Evropou. Vznikl roce 1987 a v ČR funguje od roku 1998. Od roku 2014 má být nahrazen programem Erasmus+, který zastřešuje zároveň i další projekty z Programu celoživotního učení (Comenius, Grundtvig, Leonardo da Vinci). Pro studenty nejatraktivnější součástí je jeho nabídka dlouhodobých studijních pobytů v zahraničí na 3-12 měsíců v rámci bilaterální smlouvy mezi jednotlivými evropskými školami.
Foto: Tomáš Peterka
