Historie internetu aneb první zpráva byla vlastně trolling

Internet. Bez něj bychom si počítače dnes nemohli představit a většina dnešních technologií by bez něj ani nefungovala. Jak to ale bylo s jeho začátky? A jaká zpráva přes něj byla přenesena jako první?

Proč internet?

Jako všechny velké vynálezy byl i internet výdobytkem toho, co lidstvo pohání už od počátku věků – války. Po tom, co SSSR vypustila 4. října 1957 na oběžnou dráhu Sputnik (první lidmi vyrobený satelit) se USA začalo ještě víc bát toho, že SSSR je technologicky vyspělejší. A to posílilo otázku, co by se stalo, kdyby Sovětský svaz zničil telefonní síť USA. To by ihned znemožnilo Spojeným státům efektivní dálkovou komunikaci a východní mocnost by získala značnou převahu. Amerika se tehdy rozhodla založit několik různých agentur, které měly SSSR dohnat v jejich snažení, mezi jinými například NASA (National Aeronautics and Space Administration – Národní úřad pro letectví a kosmonautiku) či ARPA (Advanced Research Projects Agency – Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty).

ARPANET is born!

Rozložení prvních čtyř uzlů ARPANETu

S řešením na problém dálkové komunikace přišel v roce 1962 J.C.R. Licklider, vědec z MIT a ARPA, který navrhl „galaktickou síť“, která by měla propojovat jednotlivé počítače, a umožnila by jim tak mezi s sebou komunikovat bez potřeby přímého fyzického připojení. Šlo tedy o do té doby neviděný koncept – decentralizovanou komunikační síť, kde zničení jedné části neovlivní části ostatní.

Otázkou ještě bylo, jak data posílat? To vyřešil v roce 1965 další vědec z MIT, který představil „packet-switching“ (přepojování paketů) – rozkládání dat na jednotlivé částí (pakety), které nejsou přes síť posílány najednou, ale jednotlivě. Pokud bude tedy jedna cesta mezi počítači přerušena, mohou pakety být posílány jinou – výhoda, kterou tehdejší telefony neměly.

Díky tomu mohl roku 1969 vzniknout ARPANET – základ toho, co dnes známe jako internet.

První SEGFAULT na internetu

ARPANET se tehdy skládal pouze ze čtyř uzlů – čtyř amerických univerzit – UCLA (University of California Los Angeles), SCRI (Stanford Central Research Institute), UCSB (University of California Santa Barbara) a University of Utah.

A mezi prvními UCLA a SCRI byla 29. října 1969 poslána první zpráva. I když… ne tak docela.

Charley Kline, student programování na UCLA chtěl poslat jednoduchou a jasnou zprávu: „LOGIN“. Co by se asi tak mohlo stát?

No, stalo se to, co zná každý student, který prošel progtestem. Zpráva shodila (doslova) celý internet hned po odeslání prvních dvou znaků. Poslalo se tedy pouze „LO“.

Druhý pokus byl již úspěšný a tak do SCRI došla celá zpráva „LOGIN“.

Když se nad tím ale zamyslíte, tak první tři znaky, které kdy byly přes internet poslány, byly „LOL“. Náhoda? Nemyslím si! Charley Kline se tedy nechtěně stal prvním trollem v historii internetu.

Rodinka se rozrůstá

Na konci roku 1969 tedy spolu mohly komunikovat pouze čtyři počítače, což není mnoho, vzhledem k tomu, kolik lidí si tehdy chtělo posílat videa koťátek.

Při připojování dalších a dalších počítačů do sítě se ukázalo, že systém přepojování paketů není dostačující, a tak na konci sedmdesátých let přišel Vinton Cerf s TCP (Transmission Control Protocol) a později k němu přidal i Internet Protocol, čímž vznikl dodnes používaný protokol TCP/IP, který funguje jako takové „potřesení rukou“ mezi počítači ve virtuálním světě.

Poslední dílek skládačky je WWW

Mosaic – první internetový prohlížeč

Pořád to ale není úplně ono. Do roku 1991 si mohly počítače pouze mezi sebou vyměňovat soubory a data, ale pomalu to přestávalo stačit. Proto ve švýcarském CERNu vzniklo WWW – World Wide Web – internet se tedy konečně stal opravdovou sítí. První internetová stránka už sice na své původní URL nesídlí, ale naštěstí se dochovala její kopie. No posuďte sami, je to sice úplně první stránka, ale pořád to je lepší než vaše semestrálka ze ZWU, ne?

Aby si lidi mohli informace na webu prohlížet co nejjednodušeji, vznikl na univerzitě v Illinois první sofistikovaný webový prohlížeč, který se jmenoval Mosaic (a později se z něj stal Netscape).

Internet je všude

Průřez podvodním kabelem, který vede internet mezi kontinenty

Internet dnes propojuje celý svět – až na to, že to není pravda. Mezi kontinenty vedou podmořské kabely, existují dokonce jejich přehledné mapy, ale když na ně chvíli budete koukat, tak zjistíte, že na Antarktidu žádné kabely nevedou. Co tam tedy dělají, když se mají učit na zkoušky, to opravdu nevím.

Naštěstí do Česka byl internet přiveden oficiálně 13. 2. 1992, a to nikam jinam, než k nám na ČVUT. Celou historii internetu v Česku popíšeme ve speciálním článku, který pro vás připravujeme ve spolupráci s CESNETEM a FEL ČVUT.

 

 

 

Graf počtu uživatelů internetu

Internet v kostce

1966 – plánování sítě ARPANET
1969 – přenos prvních paketů na ARPANET
1980 – představení standardu Ethernet
1982 – formalizace protokolu TCP/IP
1982 – Simple Mail Transfer Protocol (SMTP)
1983 – Domain Name System (DNS)
1985 – první registrovaná doména .COM
1987 – vzniká pojem „Internet“
1990 – ARPANET vyřazen z provozu
1991 – World Wide Web (WWW)
1992 – internet zaveden do ČR
1993 – Marc Andreessen vyvíjí Mosaic
1994 – Počátek fulltextového vyhledávání na internetu
1995 – představen protokol IPv6
1996 – 55 milionů uživatelů
1999 – IEEE 802.11b (bezdrátová síť)
2000 – 250 milionů uživatelů
2003 – 600 milionů uživatelů
2005 – 900 milionů uživatelů
2009 – 1,8 miliardy uživatelů
2010 – přes 2 miliardy uživatelů
2011 – došlo k vyčerpání adres protokolu IPv4
2017 – 3,5 miliardy uživatelů

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Foto: https://www.quora.com/, https://www.lk.cs.ucla.edu, https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/, http://www.coolthings.com.au/, https://upload.wikimedia.org/, http://www.paulhelmick.com/

SdíletShare on Facebook0Share on Google+0Tweet about this on TwitterEmail this to someone

Tomáš Nováček

Jsem ve svém živlu, když můžu být vždy a všude, nejlépe na nějaké vedoucí pozici, protože rád zadávám úkoly a hlavně se rád poslouchám. Proto jsem se kromě šéfredaktorování Buď FIT stal také vedoucím fakultního Seznamováku, organizátorem 111. narozenin, či zakladatelem FIT++.