Pamatujete, když jste jako malí přemýšleli a snili o tom, co to je budoucnost? Že věci, které jste v té době považovali za standardní, mohou být automatizované? Například že když přijdete z práce či školy domů, automaticky se vám rozsvítí světla a vyhřeje byt? Přestaňte snít – přesně tuto domácnost můžete mít třeba hned.
Nástup nových technologií výrazně změnil svět i chování člověka. Není to dávno, co jsme naše vozidla zamykali klíčem a o centrálním zamykání se nám mohlo leda zdát. Nebo kdy se dveře v obchodech otevírali ručně, nikoliv automaticky. A takto bych mohl pokračovat dál a dál.
Hitem posledních let je chytrá domácnost. U mnoha lidí takové slovo evokuje prostor, ve kterém jsou desítky displejů, počítačů a veškeré další možné elektroniky.
Kromě chytrých, ale absurdních zařízení tu však máme různá vybavení a čidla, které když se propojí v jeden velký celek, vznikne nám automatizovaná domácnost.
Letmý výlet do historie
V tuto chvíli se pozorný čtenář zastaví a zajisté si řekne: „No jo, ale jakápak historie? Vždyť chytrá zařízení tu jsou pouze několik let!“ Inu, pravda je trochu jinde. První koncept „smart home“ byl předveden v roce 1975 jednou skotskou společností. Ta vyvinula systém, který pojmenovala X10. X10 umožňoval určitým kompatibilním produktům komunikovat mezi sebou pomocí elektrické sítě. Všechna zařízení byla přijímače a prostředky pro ovládání systému (jako jsou dálkové ovládání nebo klávesnice).
Samozřejmě, i X10 (stejně jako všechny systémy ve svých počátcích) měla svá omezení. Největším problémem při komunikaci po elektrické síti byl fakt, že některá zařízení neumožňující takové ovládání (avšak stále připojená k síti) byly „rušičem“ komunikace zapojených zařízení.
Pokud si myslíte, že systém X10 je již historií, pletete se. Tento systém je občas používán v místech, kde ze strategických či technických důvodů nelze dané spotřebiče ovládat pomocí rádiových vln.
Co může inteligentní domácnost dokázat?
V dnešní době je nepřeberné množství chytrých zařízení. Takové, že odpovědí na otázku v nadpisu je: prakticky cokoliv.
Mnoho lidí má totiž pocit, že chytrá domácnost je o tisícovce displejů – a tento pocit je chybný. Má totiž fungovat nejen v přítomnosti člověka, ale i v jeho nepřítomnosti. Dům by měl fungovat automaticky s jednoduchým ovládáním v jednom systému. Záleží na tom, jak si ho naprogramujete.
Některé společnosti zabývající se tématem chytrých domovů či bytů dokáží dodat komplexní řešení dle vašich požadavků, většinu věcí si však můžete udělat sami – ať už to je jen jednoduché ovládání světel, zapnutí radiátorů či spuštění pračky. Velmi oblíbená jsou i čidla na detekci ať už teplot či vydýchaného vzduchu, která na základě údajů z nich například otevírají okna. Tato čidla máme koneckonců i v Nové budově ČVUT i Národní technické knihovně. V NTK se sleduje teplota i koncentrace CO2 ve vzduchu, v Nové budově se třeba umí žaluzie na oknech samy vytáhnout, když je vítr. Vášnivé hospodyňky určitě zajásají, když jim pračka pošle SMS, že je prádlo vypráno.
Záleží na vašich konkrétních požadavcích a představách. Čím více zařízení bude připojeno, tím většího komfortu dosáhnete. Odcházíte do práce a chcete zavřít všechna okna, vypnout topení, zhasnout světla a zamknout? Žádný problém, vše výše zmíněné můžete učinit jedním dotykem na váš mobilní telefon.
Jaké je základní složení chytré domácnosti?
Jak jsem načal výše, chytrá domácnost může být jako jeden celek od jednoho výrobce, ale protože naše čtenářská základna jsou ajťáci, pojďme si hezky od začátku svoji domácnost postavit.
Základní věcí, která je v každé chytré domácnosti nutností, je světlo. Na trhu existuje několik produktů, které se liší především svými vlastnostmi. Ta základní chytrá žárovka vám umožni přes mobilní aplikaci „pouhé“ rozsvícení a případnou změnu barev, dražší kousky vám zajistí, že když odejdete z místnosti, zhasnou za vás, případně regulují intenzitu světla podle podle času. Od toho se samozřejmě odvíjí i cena – za jednoduchou chytrou žárovku necháte v obchodě něco kolem 600 korun, za ty inteligentnější klidně přes 1500 korun. Inu, žádná vskutku levná záležitost to není.
Mezi další základní komponenty chytré domácnosti patří automatické regulování teploty v místnosti. Znáte to, odejdete ráno do práce a nechce se vám vypínat topení, protože nechcete přijít do zimy. Investice do IoT vytápění však nemusí být zrovna vysoká – takový systém si můžete udělat klidně sami.
Velmi oblíbeným prvkem jsou i automaticky ovládané žaluzie. Některé výrobky tohoto typu dokážou díky senzorům odhadnout, jak sluneční paprsky dopadají na okno a dle toho přizpůsobit sklon žaluzií tak, aby světlo šlo dovnitř a zároveň vám oči nevypalovaly sluneční paprsky.
V minulém článku o IoT jsme se zmiňovali o různých šílených zařízeních, jako například chytrý zásobník na vajíčka. I když tento příklad byl z řady zařízení, která je málo užitečná, některý zástupce z chytrých kuchyňských spotřebičů není na škodu. Například chytrá myčka. Nemáte čas sledovat, kdy se vám domyje nádobí, které je aktuálně v myčce? Notifikuje vás o tom aplikace. A to je již rozumné využití, že?
Toto je ten nejzákladnější přehled toho, co by měla chytrá domácnost obsahovat. Samozřejmě každý má jiné priority a požadavky, i proto se může skladba „základů“ lišit.
Bezpečnost a soukromí
Jedna věc, se kterou se musí smířit všichni, kteří si udělají byt či dům chytrým – čím více chytrých zařízení, tím větší kus soukromí je pryč. Slabé zabezpečení dat může jednoduše způsobit jejich zneužití.
Možná se ptáte: „Jak někdo může zneužít data o tom, kdy peru, koukám na televizi či kdy mám zhasnuto?“ Odpověď je: velmi jednoduše. Může se stát, že výrobce bude mít ve svém kódu (ne)úmyslnou bezpečnostní díru. Stačí pak jediný útok a útočník má hned informace o tom, kdy se svítí nebo se zamkly dveře. Takovéto informace dokážou být více než zneužitelné.
Zdroje:
hlavička: prezibase.com
[1] nanalyze.com
[2] pinimg.com
[3] enterprisersproject.com
