Internet of Things má nejrůznější oblasti využití. Jednou z nich může být i zdravotnictví. Jak by mohla vypadat péče o pacienta v budoucnosti? Co naopak zatím nemůžeme nahradit?
Asi každý slyšel o fitness náramcích, někteří je možná máte právě na ruce. Podobná zařízení, která umí nejen měřit tep, kvalitu spánku nebo spálené kalorie, ale třeba i krevní tlak, hladinu glukózy či antibiotik v krvi nebo teplotu, můžou být lékařům velmi užitečná. On-line čidla umožní rychlou diagnostiku a tím pádem včasnou léčbu, ať už jde o vznikající akutní či chronický problém. Příkladem využití může být zaznamenání změny toho, jak se člověk běžně pohybuje, což může upozornit například na začínající onemocnění kloubů. Přístroje mohou zaznamenat také náhlé život ohrožující situace – mozkovou mrtvici, či infarkt myokardu.
Příkladem využití IoT ve zdravotnictví je chystaný projekt českého startupu Aplikace Záchranka. Tento startup, který vznikl jako bakalářská práce, vyvinul aplikaci, pomocí které může pacient stiskem jednoho tlačítka zavolat záchrannou službu a odeslat jí i GPS souřadnice, základní osobní i zdravotní údaje. Nyní chystá chytrý náramek s podobnou funkcí – není potřeba již mít u sebe telefon, stačí zmáčknout jediné tlačítko, což může být velkou pomocí starším či chronicky nemocným pacientům.
Dalším českým projektem je Mindpax, projekt zvyšující kvalitu života pacientům s bipolární afektivní poruchou (dříve označovanou jako maniodepresivní syndrom). Opět se jedná o chytrý náramek, tento sleduje kvalitu spánku a fyzickou aktivitu. Na základě algoritmu předpovídá možné relapsy, při nichž hrozí zvýšené riziko sebevraždy. Lékař na základě těchto dat může změnit medikaci či naplánovat kontrolu. Systém v současné době prochází certifikací a je v pilotním provozu v ČR, USA a Kanadě.
Dříve jezdili lékaři a zdravotní sestry za pacienty domů, pak se však díky novým vyšetřovacím metodám a sledování stavu pacienta – výsledku léčebných postupů – léčba přesunula do nemocnic. Dnes se část primární zdravotní péče může přesunout zpět do rodiny a komunity.
Internet of Things se dá ve zdravotnictví využít nejen v péči o pacienty, ale také ve správě nemocnic. Díky IoT lze sledovat spotřebu materiálu, redukovat některé byrokratické činnosti personálu, ale také třeba hlídat, zda personál provádí hygienu rukou pomocí monitorování spotřeby desinfekčních prostředků.
Člověk se může ptát, jestli za pár let bude vůbec muset k lékaři, nebo jestli mu bude stačit nějaká malá krabička na těle. Odpověď je jasná: zatím nejsme schopni nahradit lékařskou intuici. Lékař zohledňuje nejen čísla, výsledky testů, ale také vlastní teoretické znalosti a praktické zkušenosti – pozorování, rozhovor a fyzikální vyšetření (pohmat, poklep, poslech), které mu v kombinaci s vlastní zkušeností mnohdy poskytnou cenné, často život zachraňující, informace. Tuto intuici nejsme schopni převést do jedniček a nul.
Dalším rizikem je bezpečnost daných systémů. Údaje, se kterými se zde pracuje, jsou vysoce citlivé a snadno zneužitelné. K těmto údajům by se jistě rádi dostali například zaměstnavatelé. Údaje o životním stylu mohou být zajímavé také například pro zdravotní pojišťovny.
Zavádění jakýchkoli technologií do zdravotnictví je poměrně zdlouhavý proces. |Každý nový způsob léčby či vyšetření musí projít laboratorními, epidemiologickými a klinickými studiemi s následnou certifikací metod, nebo vydáním doporučených nebo jednotných postupů, ale to má poměrně dobrý důvod. Cenou za každou chybu může být lidský život. Dobře fungující technologie je dnes neodmyslitelným pomocníkem zdravotníků a může mnoho životů zachránit.
Foto:
hlavička článku: openratio.com
[1]: forbes.cz
