Fenomén jménem Facebook: Prostá sociální síť, nebo tichý vizionář?

Facebook se pro dnešní moderní společnost stal neodmyslitelnou součástí života – je to pro nás místo, kde trávíme většinu dne, píšeme si s přáteli, domlouváme různé akce, sdílíme videa roztomilých koťátek a (více či méně) prokrastinujeme. Proto se vrhneme na tuto sociální síť podrobně – prozkoumejme její začátky, vize, tvůrce a vše kolem této nadnárodní sociální sítě.

Na počátku byl jen nápad…

Existuje mnoho teorií o tom, jak název „Facebook” vznikl. Název sítě byl inspirován takzvanými „facebooks” – tak byly na univerzitách označovány letáčky, které se rozdávaly studentům prvního ročníku, aby se seznámili mezi sebou.
Navazování kontaktů a vzájemná komunikace inspirovala v roce 2004 dosud světu neznámého devatenáctiletého studenta Harvardské univerzity, Marka Zuckerberga, k založení komunikačního systému pojmenovaného The Facebook. Často je Facebook připisován jen a pouze Zuckerbergovi. Není to tak úplně pravda, se spuštěním mu pomáhali jeho kamarádi a spolubydlící z koleje Kirkland – Andrew McCollum, Dustin Moskovitz, Chris Hughesem a Eduard Saverin. The Facebook nebyl Zuckerbergovo první projekt. V počátcích svých studií založil projekt Facemash, kde vystavoval fotografie studentek z ostatních univerzit. Problém byl v tom, že drtivá většina těchto fotografií byla použita bez vědomí oněch studentek. Porušování autorských práv a neoprávněné šíření fotografií studentek nakonec vyvrcholilo násilným ukončením činnosti této stránky a podmíněným vyloučením z univerzity. Nutno dodat, že Facemash měl dosti velkou návštěvnost – aby taky ne.

Vraťme se ale k The Facebooku – počáteční myšlenka sítě byla založena na svobodném sdílení myšlenek, fotografií, poznámek a všeho ostatního. Tato služba na Harvardu zažila nečekaný úspěch, a proto se během dvou měsíců rozšířil do dalších univerzit patřících do tzv. Ivy League (což je sportovní sdružení osmi elitních soukromých univerzit). Koncem roku 2004 byl přístup otevřen pro další univerzity, později se na The Facebook mohli registrovat všichni, kteří měli univerzitní e-mailovou adresu. V roce 2004 tak Facebook oslavil milion uživatelů.
V roce 2005 Facebook zaujal společnost Accel Partners, která poskytuje rizikový kapitál. Ta této stále rozvíjející se studentské sociální síti poskytla investici ve výši 12,7 milionů dolarů. V ten samý rok se síť také otevřela zahraničí a umožňovala registrace studentů ze schválených mimoamerických škol. Díky tomu se podstatně zvýšila uživatelská základna a koncem prosince 2005 se vyšplhala na 5,5 milionu uživatelů. První česká univerzita s přístupem na Facebook byla brněnská Masarykova univerzita.

Otevření neakademické veřejnosti

11. srpna 2006. Pro většinu lidí to byl jen obyčejný pátek, kdy se těšili, až přijdou z práce a budou si užívat volného víkendu. Co ale netušili, že jim dosud neznámá sociální síť se otevírá široké veřejnosti. Právě v tento den se mohl zaregistrovat kdokoliv, komu bylo 13 a více let. Důvodem tohoto věkového omezení není nic jiného, než americká legislativa. Ta totiž určuje, že bez prokazatelného souhlasu rodiče nesmí dítě mladší 13 let používat webové služby. Aby Facebook předešel komplikacím, jednoduše dětem, kterým je pod zmíněnou věkovou hranici, zamezil přístup. V dnešní době však na Facebooku najdeme děti, kteří do zmíněných 13 let mají hodně daleko, jen si chytře nastavily jiný rok narození. Jestli je to na dnešní dobu smutné či nezbytné, nechám čtenáři k uvážení.

Statistika nuda je…

… má však cenné údaje! V případě Facebooku jde však o údaje vesměs zajímavé. Ukazují totiž, jakou moc a sílu má tato síť, na které je celkem 1,5 miliardy aktivních uživatelů. K těm se průměrně přidá 450 tisíc nově registrovaných. Nejvíce zaregistrovaných pochází z USA, Kanady, Spojeného království, ale také z Austrálie a Turecka. Všichni uživatelé pak za měsíc stihnou zhlédnout 70 miliard stránek a 500 trilionů hledání. Každý den je na servery nahráno v průměru 200 milionů fotek. Zajímavostí budiž, že ještě před nedávnem Facebooku trvalo několik let, než ze svých serverů odstranil fotografie odstraněné vámi z vašeho profilu.
Co se Facebooku nedá upřít, je udržování kontaktu s vašimi přáteli – a to doslova. Díky němu se dostaneme přes 3,74 uživatelů na jakéhokoliv uživatele. Tedy můj kamarád má kamaráda, který má kamaráda, který má kamaráda a ten zná Donalda Trumpa.

Negativní stránka věci

Facebook byl zajisté pro všechny jeho uživatele vítanou novinkou usnadňující život. Bohužel jsme si jako společnost na toto usnadňování života zvykli přespříliš, až se u některých uživatelů začala objevovat psychická závislost. Tak schválně – zkuste si jeden den žit bez Facebooku a Messengeru. Jestli budete pociťovat nutkavou potřebu podívat se na novinky či zkontrolovat, zda vám někdo nepíše, pravděpodobně se u vás rozvíjí či naplno rozvinula závislost. Nakonec jsme na používání sociálních sítí tak navyklí, že v realitě můžeme pociťovat osamělost.

To, jak by se člověk zvyklý na užívání Facebooku choval bez něj, se rozhodli prozkoumat v Dánsku. Vědci učinili experiment, kterého se zúčastnilo něco kolem 500 lidí mezi 17 až 76 let. Účastníci experimentu museli vydržet týden bez Facebooku. Jaký byl výsledek? Účastníci kupodivu byli šťastnější, klidnější a rozhodnější. Lze z toho vyvodit závěr, že bez Facebooku bychom byli všichni jiní, a tím vlastně tato síť rozhoduje o našem životě? Něco pravdy na tom bude. Zkuste si to třeba na sobě!

Pamatujete na dobu, kdy bylo trendem rušit účty? U většiny lidí, kteří se tak rozhodli, se objevily abstinenční příznaky a dost často se stávalo, že takový jedinec byl vyčleněn ze společnosti (nemáš Facebook, nejsi cool).

Facebook stojí a padá na uživatelích. Pokud se jakákoliv internetová služba rozhodne dělat něco nepopulárního, kromě kritiky z ní také uživatelé ve velkém odchází a přestávají ji používat. Modrá síť s písmenem „f“ v logu si je moc dobře vědoma, že z ní jen tak někdo ve velkém neodejde – přece by přišel o své kontakty, fotky, vzpomínky a podobně. Kromě toho, že si je toho vědoma, toho také využívá. V roce 2014 čelil dosti silné kritice ze strany uživatelů i ochránců lidských práv díky sociologickému průzkumu, kde docházelo ke zkoumání, jaké dopady mají negativní či pozitivní zprávy na psychiku a náladu člověka. Uživatelům především vadilo to, že nebyli předem upozorněni na to, že jsou součástí experimentu a v případě jejich nesouhlasu tento experiment ukončit.

Experimenty ale nejsou to jediné, co je Facebooku vytýkáno. Podle kritiků je velkým problémem sledování uživatelů včetně těch, co na síti profil nemají. Ohledně sledování nezaregistrovaných uživatelů se firma vyjádřila tak, že sledování přiznává, ale že bylo způsobeno chybou v kódu. Za neoprávněný tracking byla na tuto sociální síť podána žaloba.

Je Facebook stále jen sociální sítí, nebo i vizionářem?

I když Facebook byl založen jako pouhoprostá komunikační a sociální síť, rozmachem na konci prvního desetiletí nového milénia ze sebe udělal regulární technickou společnost. Pro naše čtenáře nebude novinkou, že právě Facebook koupil společnost Oculus VR, výrobce brýlí pro virtuální realitu Oculus Rift. Kromě virtuální reality se Facebook také angažuje v rozšiřování internetu do míst, kde stále ještě není. Vize společnosti je taková, že by vše stálo na dronech s rozpětím křídel podobným jako má Boeing 737, ale jen s váhou 450 kg. Tyto drony by rozšiřovaly internet ve vzduchu, na které by se napojovaly vysílače a Wi-Fi routery. Co se musí nechat, je to, že celá akce má být levná, ale také dokumentace bude open source a open compute.

Kromě toho můžeme aktivity Facebooku pozorovat i v rozvoji umělé inteligence. V dnešní době už kanál novinek funguje tak, že pokud máte nastaveny “Hlavní příspěvky”, umělá inteligence vám vybírá relevantní příspěvky pro vás. To je opět funkce, kterou má delší dobu, ovšem jeho AI pokročila dál – dokáže rozpoznat předměty i postavy na fotografii a dokáže odpovědět na otázky týkající se podoby stejné fotografie.

Tak či tak, Facebook má v rukávu technologie, které mu mohou pomoci v rozvoji nejen sociální sítě. V dnešní době rozmachu virtuální či rozšířené reality se může Facebook stát se svými Oculus Rift vážným konkurentem pro VR/AR headsety jako Microsoft Hololens a jim podobné. Budoucnost v tomto ohledu je těžké odhadovat, tak se alespoň nechme překvapit.

Arrrrr, you are a pirate! …aneb bizáry a zajímavosti

Facebook má ale mnoho věcí, které jste netušili. Tak například, že si Facebook můžete přepnout do pirátštiny. Místo „To se mi líbí” budete dávat „Arrrr!”, přátelé se změní na „Me Hearties”, sdílení na „split the booty” a podobně. Jen si dejte pozor, abyste si v pirátštině někoho omylem neodstranili z přátel – soudy už několikrát řešily vraždy způsobené prostým odebráním z přátel.

Poměrně známou zajímavosti je důvod, proč barva této sociální sítě je modrá. Podle psychologů modrá barva evokuje pocit nekonečnosti, důvěryhodnosti a stability. Možná, že i něco málo z těchto vlastností má Facebook svojí modrou barvou evokovat, ten hlavní důvod je ale jediný. Zuckerberg totiž trpí červeno-zelenou barvoslepostí. A pokud byste samotného velkého Marka chtěli na jeho síti zablokovat, nepovede se vám to. Proč? Těžko říct.

Zdroje :
Záhlaví článku: koláž (autor, pixabay.com)
Článek: cnet.com, gamespot.com, memesuper.com