Co vlastně dělá Akademický senát FIT?

Akademický senát. Slyšeli jste někdy o něm? Třeťákům a studentům vyšších ročníků se možná tento pojem spojí s volbami, které se konaly před dvěma lety. Někteří o něm možná slyšeli, ale nic moc o něm neví. A někteří možná tento termín slyší poprvé. Pojďme si tedy trochu osvětlit, co to ten akademický senát vlastně je a proč je tak důležitý.

Aby se to nepletlo, student FIT se může setkat hned se dvěma akademickými senáty (někdy zkráceně nazývanými AS). Jeden je Akademický senát FIT, který se zabývá záležitostmi fakulty, druhý, Akademický senát ČVUT, má celouniverzitní působnost. V tomto článku se zaměříme na ten senát, který nám asi bude bližší, totiž na AS FIT.

Formální definice praví, že AS FIT je nejvyšší samosprávný zastupitelský orgán akademické obce naší fakulty. Je to tedy kolektivní orgán, který se zabývá nejdůležitějšími otázkami, které ovlivňují přítomnost i budoucnost FIT. Senát má 10 členů, 6 z nich jsou akademičtí pracovníci (akademický pracovník je kmenový zaměstnanec provádějící pedagogickou a vědecko-výzkumnou činnost, pozn. red.) a 4 studenti. A přesně jak by čtenář očekával, akademičtí pracovníci jsou voleni akademickými pracovníky, studenti jsou voleni studenty.

Obecně bychom mohli říct, že AS FIT rozhoduje o zřízení nebo rušení pracovišť fakulty, schvaluje návrhy vnitřních předpisů, které dále postupuje ke schválení AS ČVUT, schvaluje též rozpočet fakulty a kontroluje jeho využívání. Velice důležitá je také pravomoc schválení návrhu na jmenování děkana, případně návrhu na jeho odvolání z funkce.

Co je třeba udělat pro to, abyste se mohli stát senátorem, nebo senátorkou? Stačí být studentem nebo akademickým pracovníkem fakulty a po vyhlášení voleb podat kandidátku se všemi náležitostmi, které určuje volební řád. Po uplynutí lhůty jsou kandidátky zveřejněny, jeden týden se volí a následně se zveřejní výsledky. Nejbližší příležitost budete mít na sklonku roku 2021, kdy končí mandáty současnému Akademickému senátu FIT.

Volební řád stanoví, že volby do AS FIT jsou platné při celkové účasti nejméně 15% oprávněných voličů, zvlášť v každém volebním obvodě (studentském i učitelském). Není-li tato podmínka splněna, koná se v příslušném obvodu i druhé kolo, které je tentokrát platné při jakékoliv účasti. A právě k opakování málem došlo v posledních volbách v roce 2018. Ve volebním obvodu studentů hlasovalo pouze 336 z 2237 oprávněných voličů, což je 15,02 %. Kdyby hlasovalo byť jen o jediného studenta či studentku méně, muselo by proběhnout druhé kolo. Lidová moudrost tedy praví: „Hlasuj co nejdříve, ať nemusíš hlasovat dvakrát.“

Pokud se ale teď někdo bojí, že kvůli hlasování bude muset speciálně jezdit do školy, jít někam do volební místnosti a vyplňovat hlasovací lístek za plentou, může být v klidu – volby probíhají on-line ve volební aplikaci.

Na detaily o fungování senátu jsme se zeptali jeho předsedkyně Ing. Magdy Friedjungové.

Ing. Magda Friedjungová je odbornou asistentkou na Katedře aplikované matematiky, kde vyučuje předměty NI-EDW (Podnikové datové sklady), BI-SZ1 (Seminář znalostního inženýrství) a NI-PDD (Předzpracování dat). Zároveň je studentkou doktorského programu na téže katedře. V rámci výzkumu se zabývá zejména generativními adversariálními sítěmi (GAN), autoenkodéry a v neposlední řadě předzpracováním a vizualizací dat. Kromě toho působí už druhé volební období v Akademickém senátu FIT, jehož je od roku 2018 předsedkyní.

Jak dlouho už v AS působíte?

V AS FIT jsem druhé funkční období, kdy funkční období trvá 3 roky. To aktuální bude končit v listopadu příští rok. Takže už 5 let.

Co Vás motivovalo ke kandidatuře?

Když nastoupíte do firmy, zanedlouho zaujmete postoje k různým věcem a začnete se ptát – líbí se vám volná pracovní doba, zajímají vás kolegové a jak se dostali na dané pozice, proč jsou letošní bonusy nižší než vloni, dopadla na firmu krize (i když šéf na teambuildingu říkal, že ne), proč nás koupila ta švédská společnost apod. A s fakultou je to stejně. Být studentem zabere mnohdy stejný čas jako chodit do práce. A ten čas by ve vás měl podnítit zájem o okolí a „pracovní“ náplň. Proč jsou v tom studijním programu tyhle předměty? Proč jsou přednášky v 7:30? Proč nemáme vlastní budovu? Proč přijímáme tolik studentů? Proč se nezvýší stipendium o 5 tisíc? A mohla bych pokračovat. Pro získání odpovědí a také pochopení, jak dané věci fungují, mi přišel fakultní senát jako nejlepší místo. A je to tak!

Jako senátoři sice nedokážeme leccos změnit (třeba zrušit výuku v 7:30), nemáme moc výkonnou jako pan děkan, ale předložené věci můžeme schválit či neschválit (včetně financí), můžeme podněcovat k diskuzi ve vedení fakulty a zastupovat hlas studentů a zaměstnanců. Ve zkratce – už jako studenti se můžete významným způsobem podílet na chodu a směřování prostředí, ve kterém budeme trávit několik příštích let. Pokud vás teď napadlo, že byste rádi ovlivnili i záležitosti týkající se kolejí, tak to je otázka SÚZ (Správy účelových zařízení ČVUT) a univerzitního senátu.

Jak se liší funkce předsedy a předsedajícího?

Předseda je jakýmsi styčným důstojníkem – zprostředkovává komunikaci mezi AS a okolím a dohlíží na činnost AS. To znamená, že např. komunikuje s panem děkanem ohledně plánu předložení dokumentů senátu, postupuje dokumenty ke schválení univerzitnímu senátu, účastní se porad vedení fakulty (to považuji za velmi důležitou aktivitu), dohlíží na správnost schvalovaných dokumentů a prezentace AS na fakultním webu. V neposlední řadě komunikuje se studenty, zaměstnanci, s předsedy ostatních fakultních senátů a s veřejností. Pokud je požádán (děkanem nebo senátory), může svolat mimořádné zasedání. Osobně nejčastěji komunikuji s předsednictvem, panem děkanem a fakultním právníkem JUDr. Janouchem.

Předsedající především řídí samotné jednání. U nás to vypadá tak, že si připraví prezentaci z předložených podkladů, kterou přítomné během zasedání provede. Dále otevírá diskuze a dohlíží na jejich průběh. Což nemusí být lehký úkol, zažili jsme už několik bouřlivých výměn názorů. Jako každé jednání, i to naše by mělo být efektivní a věcné. A taky na něm nesmí chybět volební urna – jeden by se divil, jak je jednoduché takovou věc ztratit.

Co dělá tajemník AS?

Tajemníka nikdo dělat nechce. Má to prostý důvod – zajišťuje zápis ze zasedání. Ale podle mě je to bezva pozice (byla jsem tajemníkem celé minulé funkční období a část tohoto). Tajemník musí mít o všem přehled, musí dávat pozor a píše fakultní dějiny. Dávat pozor je těžší, než se zdá. Kdy naposledy jste dávali pozor celou přednášku? A teď v online době? Co si pamatuji, nejkratší zasedání mělo 30 minut, nejdelší okolo 5 hodin. A ten zápis (po schválení senátory) je pak zásadním zdrojem informací. Spolu s předsedou a předsedajícím tvoří předsednictvo AS, v rámci kterého se mohou zastupovat. 

S čím se může řadový student nebo zaměstnanec na AS obrátit? Jaký to může mít praktický význam?

Obecně to můžete zkusit s čímkoliv, jednou jsem se vyjadřovala k uklizečským službám a jejich schopnosti třídit odpad. Většinou je však dobré váš podnět doplnit nějakými podklady, zkusit si o té věci už něco zjistit. Pak kontaktujete předsedu nebo předsedajícího, kteří váš bod zařadí na program zasedání a budou vás informovat a jeho stavu. Vy můžete na zasedání přijít a tu danou věc ostatním odprezentovat a zúčastnit se diskuze. A pak záleží, o co se jedná – často má již daná záležitost nějaké řešení (nebo ne), jen o něm ještě nevíme, nebo pokud AS uzná za vhodné, vydá usnesení, aby se danou záležitostí zabýval pan děkan a příslušní spolupracovníci.

Jak funguje AS v době koronaviru?

Vyzkoušeli jsme si tři online zasedání prostřednictvím MS Teams a myslím, že to byla zajímavá zkušenost. Na posledním zasedání jsme schválili změnu jednacího řádu AS, který nám umožní distanční jednání a hlasování. To by bez této úpravy bylo možné jen do 31. 12. 2020, tzn. po dobu platnosti zákona č. 188/2020 Sb. (Zákon o zvláštních pravidlech pro vzdělávání a rozhodování na vysokých školách v roce 2020 a o posuzování doby studia pro účely dalších zákonů, pozn. red.)

Co nejzávažnějšího tento AS řešil?

Z vážných témat jsou to nejčastěji ta okolo hodnocení – jak studentů tak i zaměstnanců. Vášně například budí příprava kariérního řádu ČVUT.

Vzpomenete si na nějaký humorný zážitek ze zasedání?

Ztráta volební urny pobaví vždy. Ale tradičně jsou velmi veselá poslední zasedání v roce, která se typicky konají v den zaměstnaneckého vánočního večírku, na který všichni senátoři plynule pokračují. 🙂

Matěj Latka

Na FITu studuji druhý ročník a krom obligátního Progtestu a kvízů v Marastu se ve zbývajícím čase věnuji mnoha různým věcem, například sborovému zpěvu, hře na housle nebo výuce lyžování, doučuji také matematiku studenty středních škol. Každé léto sbalím batoh nebo nafoukám kolo a prozkoumávám různá zajímavá místa v Evropě. Kontaktovat mě můžete na latkamat@fit.cvut.cz.