Nejlehčí a nejtěžší programovací jazyky

Python

S Pythonem se ve svém životě musel setkat každý, kdo to v životě s programováním myslel aspoň trochu vážně. Tento jazyk bývá označován jako jeden z nejjednodušších jazyků, které pomáhají začátečníkům proniknout do tajů programování a algoritmizace. Kromě toho otevírá dveře do světa internetu věcí, protože je na něm založen například Raspberry Pi. Světlo světa spatřil v roce 1991 a používá se dodnes především pro vývoj webových stránek, videoher nebo desktopového uživatelského rozhraní.

I když se jedná o nejjednodušší jazyk, nemyslete si, že není slušně placen. Nejlepší Python programátory zaměstnávají korporace jako Intel, Amazon, či Dell a jejich roční průměrná mzda se v USA pohybuje okolo neuvěřitelných 107 tisíc amerických dolarů, což v přepočtu je okolo 2 630 000 Kč.

Python byl použit pro několik online služeb, které dennodenně používáme. Příkladem může být Instagram, YouTube, nebo hudební služba Spotify. Zajímavost nakonec: věděli jste, že Python získal své jméno po slavném britském televizním seriálu „Monty Python’s Flying Circus“?

Ruby

Stejně jako s Pythonem se s Ruby setkala většina z nás na střední škole. Je to spolu s ním další z jazyků, které jsou jednoduché k naučení. Kromě toho má mnoho knihoven se zajímavými nástroji. Samotné Ruby je směs programovacích jazyků jako LISP, SmallTalk, Ada, Perl a Eiffel. Začátečníci navíc nemusí s ničím tápat, protože Ruby má obrovskou a stále rostoucí komunitu – každé hlavní město na světě má svoji komunitu a pořádá pravidelné setkání. Ale protože vše není růžové, i Ruby má své nevýhody. Mezi ně patří výkon, nebo nedostatečná dokumentace. Většinou se můžeme setkat s pojmem „Ruby on Rails“, což není nic jiného, než framework pro webové aplikace napsané v Ruby.

Java

O trochu více náročnější je Java, která je o čtyři roky mladší jak Python. Vznikla totiž v roce 1995 a rozšířená je v dnešní době díky operačním systémům Android a iOS. Pokud plánujete vytvořit smysluplnější aplikaci pro Android, připravte se, že se Javě nevyhnete. Kromě mobilních operačních systémů se Java stejně jako Python používá pro videohry nebo desktopové uživatelské rozhraní.

Java se potýká s několika problémy, které nováčkům v programování mohou házet klacky pod nohy. Je jím například nepříliš vysoká rychlost. Tento jev lze vypozorovat při spouštění kódu Android aplikace v Java simulátoru ve vašem počítači.

Java je stejně jako Python používána ve službách, které většina z nás každý den používá, ať už je to samotný Android, nebo jen e-mailová služba od Google. A kdo by zapomněl na klasické Java hry na „hloupých“ mobilních telefonech, na kterých většina z nás utrácela stovky korun…

C

Tento jazyk snad nemá cenu hluboce představovat – kdo by si nepamatoval „céčko“ z PA1? Nicméně na to, že se jedná o skoro stařečka, který je tu s námi přibližně 44 let, drží se stále v kondici. Bývá označován jako jazyk střední obtížnosti, nicméně člověk, který má zkušenosti s jiným programovacím jazykem, by neměl mít problém. Obecně také platí, že jakmile umíte jazyk C, umíte prakticky (skoro) jakýkoliv jazyk.

Pokud jste nadšenci do operačního systému postaveného na Linuxu, vězte, že na jazyce C je Linux postaven. Kromě Linuxu se s ním můžeme potkat i v čtečkách Amazon Kindle nebo v OpenGL. Obecně se pak C také používá díky své multiplatformnosti pro přenositelné aplikace. Původně však bylo určeno pro programování systémů a softwaru pro něj.

C#

Pokud Linux není váš šálek kávy a v oblibě máte spíše vývoj pro Windows, nemohli jste se vyhnout jazyku C#. Ten je relativně nový, byl vytvořen pod taktovkou Microsoftu na počátku nového milénia, tedy v roce 2000. Je plně integrován s knihovnou .NET, čímž umožňuje skvělou funkčnost a podporu. Je založen na jazyce C, pokud tedy C umíte, nebude problém se C# naučit. Nicméně úplní nováčci v programování by se měli tomuto jazyku vyhnout – nepatří mezi nejjednodušší a nejsrozumitelnější na pochopení algoritmizace a programování celkově. O čem také svědčí fakt, že se posouváme v našem žebříčku pomalu na konec.

Dnes můžeme C# potkat nejen v desktopových programech pro Windows, ale také v Modern UI aplikacích pro systémy Windows 8 a vyšší. Založeny na něm bývají  také aplikace pro mobilní systémy Windows Phone a Windows 10 Mobile. Kromě Windows je C# použit v oblíbené službě StackOverflow, nebo v poznámkovači Evernote. Používá se také díky svému zabezpečení v business sféře.

Zajímavost nakonec: název C# byl až další návrh na název. Původně se tento jazyk měl jmenovat COOL (C-like Object Oriented Language), nicméně z důvodu ochranné známky se muselo přistoupit na jiný název. Důvodem, proč byl nakonec zvolen název C# je prostý. Autoři tohoto názvu se se inspirovali u notového zápisu, kde znak „#“ u noty naznačuje, že by měla být o půltón vyšší. Podobně přemýšliví byli i autoři názvu C++, kde „++“ znamená zvýšení proměnné o 1. A když už je řeč o C++…

C++

Dostali jsme se pomalu, ale jistě, na konec žebříčku. Znamená to, že jsme u toho nejobtížnějšího jazyka – minimálně z tohoto seznamu. C++ patří mezi rozšíření „původního“ C. Podporuje několik paradigmat, například objektově orientované programování nebo generické programování. Nejedná se tedy o čistě objektový jazyk. Sice jsme několikrát označili C++ za obtížnější jazyk, nicméně i přes svoji složitost dokáže jednoduše ukázat, jak funguje většina ostatních jazyků, například díky práci s pamětí. Pokud ho budete ovládat alespoň trochu, dokáže vám odhalit a vyjasnit nástrahy v dalších jazycích.

Setkat se s ním můžeme nejen ve videohrách či vyhledávačích, ale také v operačních systémech. C++ je také přenositelné mezi různými zařízeními, a to zejména mobilních telefonů, je tedy jedno, zda používáte mobilní Windows, BlackBerry, iOS, nebo Android. Jazyk byl také použit při tvorbě e-mailové služby Outlook.com, nebo vyhledávače Google.

SdíletShare on Facebook0Share on Google+0Tweet about this on TwitterEmail this to someone

Milan Kurka

V redakci časopisu začínám třetí rok a stále mě to neuvěřitelně baví – stejně jako FIT! Obě tyto věci spojují mé největší záliby v jednu – a to psaní o informatice. Kromě časopisu jsem členem FIT++, kde kromě jiného organizuji akci pro nové studenty Hello FIT!. Přizván jsem byl také k organizaci fiťáckého Seznamováku, pravidelně mě můžete vidět na různých fakultních akcích a … prostě je toho hodně. :) Ve volném čase se věnuji grafice, webařině a výletům do neznáma, protože život přeci není jen počítač. :) Kontaktovat mě můžete na kurkamil@fit.cvut.cz.