Virtualizer – Když realita nestačí

Na Game Developers Conference v německém Kolíně nad Rýnem se letos předvádělo spoustu zajímavého. Např. Virtualizer – důvod, proč by se i počítačoví hráči mohli začít hýbat.

Mezi desítkami malých stánků od firem jako Roccat nebo nicneříkající stánek studia DICE nás totiž zaujal výrobek od společnosti Cyberith, který bezpochyby brzy dobude svět. Cyberith Virtualizer je taková podivná směsice tyčí a popruhů, od které člověk neví, co čekat, ale jakmile se k tomu přidají futuristické herní brýle Oculus rift a například konzolový ovladač Wii Remote, stává se z toho ultimátní hrací mašina.

Samozřejmě mi to nedalo a musel jsem si to zkusit, i přesto, že jediná dostupná hra, byla jakási hororová lekačka. Začít hrát bylo ale poněkud těžší než prostě sednout ke klávesnici. Za pomoci pánu ze Cyberithu jsem si musel navléknout na boty speciální návleky, kvůli zmírnění tření na minimum, nechat se uvázat do postroje podobného horolezeckému, a pak jsem se teprve mohl začít učit chodit.

Nikdy by mě nenapadlo, že to je tak obtížné. Na rozdíl od fundamentálních logických principů chození se nehýbe ta noha, kterou zvedáte, ale ta druhá, která díky minimálnímu tření klouže dozadu. Při mém pokusu o běh se celé zařízení natřásalo, až jsem se bál, že na mě spadne. Naštěstí je asi dělané i na těžší kalibr, než jsem já. Takže dostávám do ruky ovladač, na hlavu Oculus rift, na uši sluchátka a vydávám se do temného sklepení plného příšer.

A musím říct, že zážitek to byl opravdu nezapomenutelný. Když si člověk zvykl na nestandardní moonwalk, tak pohyb ve hře fungoval opravdu na jedničku, i když možnosti interakce s různými předměty byly díky Wii Remote dost omezené. A jak jsem se předchozímu hráči smál, že hned před každou příšerou utekl, dost mě zamrazilo, když na mě vystartoval první přízrak. Otočil jsem se, hodil jsem Virtualizer na ramena a snažil se zdrhnout, co nejdál. Oculus rift totiž dělá i z nejnereálnějších věcí děsivou realitu.

Po nějaké chvíli mě ale monstra dostihla a já (naštěstí ne doopravdy) umírám. Alespoň s kolegou Petrem dostáváme příležitost na rozhovor s ředitelem společnosti Cyberith, Holgerem Hagerem.

 

Kdo jako první přišel s nápadem na Virtualizer?

Byl to celé nápad našeho kolegy Tuncaye Cakmaka. Začal o tom mluvit v létě roku 2008, když jsme spolu studovali na univerzitě, dokonce udělal první prototyp, který demonstroval funkcionalitu celého projektu. Každý den mi ukazoval, co udělal, a já tím byl úplně fascinovaný, vypadalo to opravdu skvěle, dokonce mnohem lépe, než jsem čekal. A tak jsem se rozhodl, že se k němu přidám a pomůžu mu s dalším vývojem.

 

Jak vlastně Virtualizer funguje?

Hlavním principem je základna s nízkým třením a postroj, do kterého jste upevněn. Můžete se v něm otáčet, skákat, pokrčit se a velmi volně se pohybovat. Tření, které nepohltí základna, je pohlceno právě tímto postrojem. S pomocí senzorů v základně, podpěrném kruhu a sloupech snímáme pohyby člověka a data následně pošleme do počítače.

 

Ve které fázi teď projekt je?

Nyní máme hotový třetí prototyp, u kterého naše technologie funguje velmi dobře, ale software je stále ve vývoji. I když jsme ještě na kickstarteru, již v březnu budeme schopni dodat objednaná zařízení a pokud vše půjde tak, jak má, tak na jaře začneme prodávat.

 

Podpořilo na kickstarteru hodně lidí váš projekt?

Podpora lidí na kickstartetu je úžasná, dali jsme si cíl 250 tisíc dolarů a teď máme něco přes 273 tisíc, a to nám pořád dvacet dní zbývá. Uzávěrka je 31. srpna, takže myslíme, že se to číslo ještě zvedne.

 

Ta hra, co si tu můžeme zahrát, je udělaná speciálně pro Virtualizer?

Tahle hra je demo pro Oculus rift, jmenuje se to Dreadhalles. My teď ale vytváříme náš vlastní software developer kit, který budeme později rozesílat různým developerům, dokonce jsme už s několika z nich v kontaktu. Jsou schopni integrovat Virtualizer do svých her. Už jsme dokonce hráli GTA IV pomocí Virtualizeru, takže myslím, že je na co se těšit.

Článek současně vyšel na webu CzechGamer.com.

Tomáš Nováček

Jsem ve svém živlu, když můžu být vždy a všude, nejlépe na nějaké vedoucí pozici, protože rád zadávám úkoly a hlavně se rád poslouchám. Proto jsem se kromě šéfredaktorování Buď FIT stal také vedoucím fakultního Seznamováku, organizátorem 111. narozenin, či zakladatelem FIT++. Kontaktovat mě můžete na novacto3@fit.cvut.cz.