Ve věku 76 let zemřel světoznámý fyzik Stephen Hawking

Nejznámější fyzik současnosti Stephen Hawking, kterému byla v mládí diagnostikována nemoc ALS, zemřel ve věku 76 let. Oznámila to jeho rodina. Svými poznatky o vzniku vesmíru, černých děr a velkém třesku se zařadil mezi největší velikány fyziky.

„Byl skvělým vědcem a výjimečným mužem, jehož dílo a odkaz budou žít dlouhé roky,“ uvedly v prohlášení Hawkingovy děti s tím, že zemřel doma v Cambridge. Lucy, Robert a Tim Hawkingovi dále poznamenali, že otcova odvaha a houževnatost, které šly ruku v ruce s genialitou a humorem, byly inspirací pro lidi na celém světě.

„Inspiroval generace, aby pátraly dál za naší modrou planetou a rozšířily naše chápání vesmíru. Jeho osobnost a genialita budou velmi chybět. Myslím na jeho rodinu,” vyjádřil se na Twitteru astronaut Tim Peake. Podle jeho dcery Lucy, která se živí jako novinářka, udržovala Hawkinga při životě nesmírná vůle a cíl rozšířit svou prací vědomostní fond lidstva. Převážnou část svého bádání se věnoval základním zákonům fungování vesmíru.

Špatná prognóza

[1] Stephen Hawking se svojí první ženou, Jane Wildeovou.
Už na počátku studií na Oxfordu byla Hawkingovi diagnostikována amyotrofická laterální skleróza (ALS), což je nemoc, která napadá nervový systém a má za následek postupné ochrnutí celého těla. Lékaři mu tenkrát prorokovali dva roky života. To byla pro mladého Brita drtivá zpráva. Odmalička sportoval, jezdíval na koni, byl členem univerzitního veslařského týmu. Zanedlouho ho měla čekat svatba s jeho první ženou. Právě ta mu ale pomohla z psychicky nejsložitějšího období. Ačkoliv se jeho stav postupně horšil, nikdy jej neopustila silná vůle.

„Ta nemoc byla vlastně největším darem, jaký jsem od života dostal,“ později tvrdil Hawking. „Díky izolaci od světa jsem měl možnost rozvíjet svou představivost k vidění problémů pod jiným zorným úhlem.“

Během návštěvy CERNu se pak nakazil zápalem plic, který jej silně ohrozil na životě. Lékaři mu tenkrát museli proříznout průdušnici, kvůli čemuž přišel o schopnost mluvit. Od té doby komunikoval pouze pomocí hlasového syntezátoru.

Prostý cíl Stephena Hawkinga

V roce 1983 přišel s teorií, že čas a prostor jsou konečné, i když nemají konkrétní hranici. Mimo jiné popsal chování černých děr, jejich vznik ale i možný zánik. Dále se zabýval cestováním v čase, které je podle něj možné. Věnoval se i mnohým kontroverzním tématům. Za hrozbu lidské budoucnosti označil genetické inženýrství, umělou inteligenci či vyspělou mimozemskou rasu. Lidstvo by podle Hawkinga mělo začít kolonizovat vesmír, pokud chce mít naději na přežití. Když se ho někdo zeptal, nad čím bádá, odpověděl:

„Můj cíl je prostý. Je to úplné chápání vesmíru. Proč je takový, jaký je a proč vůbec existuje.“

Jeho dalším vědeckým cílem byla takzvaná teorie všeho, která má sjednotit Einsteinovu obecnou teorii relativitykvantovou teorii. Tím by se pak spojily všechny velké části fyziky v jednu, finální myšlenku.

Největší záhada lidstva?

Během života napsal desítky publikací, mezi jeho nejznámější díla patří bestseller Stručná historie času, jehož se prodalo přes 10 milionů výtisků a patřil 4 a půl roku mezi nejprodávanější knihy v Anglii.

Svým způsobem se Hawking stal legendou. Objevil se v kreslených Simpsonech, seriálovém zpracování Star Treku nebo sitcomu Teorie velkého třesku, kde si zahrál sám sebe. O jeho mládí bylo také natočeno několik biografických filmů, například Hawking (2014), který se zaměřil hlavně na období po diagnoze ALS, a oscarová Teorie všeho, kde je centrem jeho profesní a osobní život.

Popularitu si užíval. Během studií rád chodíval na společenské večírky a plesy. Později ale vždy dával najevo, že není pouhým strojem na myšlení. Na otázku časopisu New Scientist v roce 2012 řekl:

„Na co nejčastěji myslím? Na ženy. Jsou pro mě tou největší záhadou.“

stephen hawking stav beztíže
[2] Stephen Hawking ve stavu beztíže na palubě Boeingu 727.
Stephen Hawking se navzdory všem lékařským závěrům dožil věku 76 let. S každodenní vidinou brzkého konce se naučil bojovat. „Ať se zdá život jakkoliv těžký, vždy existuje něco, co můžete dělat a uspět v tom,“ řekl během slavnostní řeči na Oxfordské univerzitě. Ačkoliv nikdy nedostal Nobelovu cenu, zařadil se mezi nejvýznamnější vědce této planety. Svým odhodláním nepřestal inspirovat ostatní.

„Za prvé, dívejte se nahoru na hvězdy, a ne dolů na nohy. Za druhé, nikdy nepřestaňte pracovat. Práce vám dává smysl a život je bez ní prázdný. Za třetí, pokud budete mít štěstí a najdete lásku, pamatujte, že je tam, a nikdy ji nezahoďte.“

Foto:
hlavička: Milan Kurka
[1] info.cz
[2] thenextweb.com

mm

Jan Steuer

Ve svém životě se snažím být aktivní, a tak se řídím anglickým mottem "live the adventure". Rád lezu po horách, jezdím na kole a trávím čas se svými přáteli. Nejlépe to všechno najednou a s foťákem a pivem v batohu. Kontaktovat mě můžete na steuejan@fit.cvut.cz.