Daniel Dombek: Nová akreditace by měla být změnou k lepšímu

Začátek nového akademického roku s sebou přináší poznávání nových předmětů a spolu s nimi i nových vyučujících. Málokdy však dostanete příležitost poznat je i z jiné stránky než jen z té studijní. Proto jsme se pro vás rozhodli vyzpovídat populárního vyučujícího všemi oblíbené lineární algebry, Daniela Dombka. O probíhajících změnách ve výuce matematiky, o zkušenostech s distanční výukou nebo o tajemství svého klobouku se rozhovořil v exkluzivním rozhovoru pro náš časopis.

Ing. Daniel Dombek, Ph.D., působí jako odborný asistent na Katedře aplikované matematiky FIT ČVUT od roku 2012. Znáte jej jako přednášejícího a cvičícího úvodních matematických předmětů bakalářského studia BI-LIN (Lineární algebra) a BI-ZDM (Základy diskrétní matematiky) ve staré akreditaci a BI-DML (Diskrétní matematika a logika) v nové akreditaci. Kromě toho má jakožto rozvrhář na starost tvorbu rozvrhu pro prezenční studenty. Je také známý pro svoji aktivitu na sociálních sítích.

Začneme zlehka. Jak jste se dostal k matematice?

Postupně. Na gymplu jsem ještě nevěděl, co chci dělat, pokukoval jsem po filosofii, která mě docela bavila, a nakonec jsem si řekl, že fyzika by mohla být zajímavá, protože jako správný fanda sci-fi jsem si chtěl hrát s lasery, jadernými reaktory a podobnými věcmi. Tak jsem šel na Jaderku s tím, že se zatím neupíšu k ničemu konkrétnímu. Pak jsem hned zjistil, že fyzika není zase tak zajímavá. Matematika byla mnohem lepší a měli jsme na ni výborné učitele, kteří dokázali nadchnout. Takže jsem šel směrem k matematice, i když v prvním ročníku jsem si toho pod pojmem vysokoškolská matematika stejně nedokázal moc představit. Nakonec mi přišla nejzajímavější teoretická matematika a u té jsem také skončil.

Měl jste z ní vždy samé jedničky?

Na gymnáziu ano. Na vysoké škole jsem ze začátku bojoval obecně. Předtím jsem se vůbec neučil, protože to nebylo moc potřeba, a tak jsem se k tomu na vysoké musel nějak prodrat. Takže ty začátky nebyly slavné. Pak se to zlepšilo, časem.

Kdy jste nastoupil na FIT? Bylo to na úplném začátku?

Úplně ne. Poprvé jsem tam nahlédl, když jsem začínal doktorát, tehdy měl FIT asi dva roky. Dostal jsem nabídku vést cvičení, tak jsem si to vyzkoušel, a pak jsem v roce 2012 nastoupil už jako zaměstnanec. A byla to skvělá volba.

Vnímáte nějaké odlišnosti v tom, jaký byl FIT tehdy a jaký je teď?

Asi ano. V roli jednoho z mnoha cvičících jsem moc neviděl, jak fakulta začíná a jak se rozšiřuje. Teď ty změny vnímám. Naše katedra se rozrůstá, máme více studentů i oborů a nyní úplně měníme předměty. Takže se pořád něco vyvíjí. Je vidět, že FIT je mladá fakulta, i my jako personál jsme v průměru docela mladí, minimálně třeba na naší katedře, a to je hodně znát. Cokoli se dá řešit, věci se dají snadno posouvat dál, i situaci s distanční výukou jsme se myslím přizpůsobili poměrně dobře.

Proč jste se rozhodl zůstat v akademické sféře? Baví vás výuka?

Já jsem se k výuce dostal už během studií, kdy jsem začal doučovat, a to jsem si vyzkoušel všechno možné. Nejmladší člověk, kterého jsem doučoval, byl kluk z páté třídy, kde to učení bylo spíše o tom udržet někoho hodinu na židli. A vzal jsem to přes střední až po prvák na některých vysokých školách. To učení mě docela bavilo a přišlo mi, že mi to asi i jde, takže jsem šel tímhle směrem. Akademická sféra má navíc velkou výhodu – práce sice často přelézá i do víkendu, ale jako zaměstnanec máte poměrně velkou svobodu v tom, jak přesně dělat svou práci.

Jaká pro vás byla výuka na dálku?

To je složitá otázka. Distanční výuka má svá pro i proti. Největší otázkou je samozřejmě zpětná vazba. Když něco přednášíte v posluchárně, tak vidíte reakce lidí. Občas se někdo stydlivě zeptá. Při mluvení do zdi, jak říkáme s kolegy, tohle chybí. Na druhou stranu, jak jsme si zavedli to povídání s tabletem a wingmanem na chatu, to mě třeba vyloženě bavilo. Na tom chatu byla občas i legrace, mnoho studentů se takhle odváží snáz než zvednout ruku v plné posluchárně. Postupně ta aktivita sice upadala, ale to by upadala i naživo. Takže u přednášek si myslím, že negativa jsou částečně vyvážena technickými možnostmi. U cvičení je to mnohem těžší, na dálku to rozhodně není ono. Ale pořád můžeme být rádi za ty technické možnosti, které máme.

[2] Daniel Dombek s tabletem a wingmanem Luďkem Kleprlíkem na chatu

Takže vám distanční výuka nepřijde lepší než ta prezenční?

Lepší ne. Já mám výhodu, že nemusím se studenty řešit nějaký hardware, nemusím je učit praktické věci s nějakými zařízeními, takže to učení na dálku není až taková prohra. Horší je zkoušení na dálku, protože si nemůžeme dovolit studentům rozeslat ABCD kvíz a říct: „Tady na něj máte hodinu a dělejte si to, jak chcete.“ Takže my potom trpíme při těch zkouškách. (Smích)

(Smích) My taky trpíme při těch zkouškách.

(Smích) Rozumím, že je stresující, když píšete písemku a teď nevíte, kdy vám vypadne kamera a tak podobně. My na té druhé straně si zase hrajeme na detektivy – kdo kam kouká, kde kdo co má… To je podle mě ta těžší část výuky na dálku.

Předpokládám, že online výuka by tedy zcela nedokázala nahradit tu prezenční. Uvažujete o tom, že byste z ní alespoň něco zachoval?

Tahounem takových akcí je většinou Tomáš Kalvoda, který už s kolegy zkoušel v BI-ZMA zavést prosemináře. Něco takového plánujeme také u těch nových matematických předmětů – zmenší se dotace cvičení, které budou spíše konzultační, a zavedou se prosemináře, které nahradí tu pasivní část cvičení, při které všichni cvičící dokola opakovali stejné základní věci. To se dá dělat dobře online. Ale kontakt musí zůstat, pokud to bude možné.

Podle mnohých studentů je Lineární algebra nejtěžší předmět, který se na bakaláři na FIT vyučuje. Jak to vnímáte vy? Není to jenom takový váš výmysl, abychom měli ten život takový kratší?

(Smích) Je to náročný předmět. Každý rok se s kolegy zamýšlíme nad tím, proč ty zkoušky dopadají tak, jak dopadají. Mnoho studentů má jistý hendikep ve formě nedostatku znalostí ze střední školy, necítí motivaci se tu lineární algebru učit, dávají přednost ProgTestu, nebo se neumí správným způsobem učit. Já to znám na sobě, člověk k tomu musí dojít. Nestačí se jen koukat na přednášky. Hrát na klavír se taky nenaučíte tak, že budete někomu koukat na prsty. Většinou s tím studenti zápasí, protože nevědí, jak na to. Ale přijde mi, že když to studenti opakují, tak k tomu najednou přistupují úplně jinak a jde jim to mnohem snadněji. Pomáhá i to, když poznají nějaké její aplikace, které se prvákům jen těžko vysvětlují.

[3] Studenti vytvářejí falešná sestříhaná videa nejen o lineární algebře

Osobně mi připadá, že kombinace BI-LINBI-PA2 v jednom semestru je hodně časově náročná.

To je pravda. Mnohokrát se nám studenti po zkouškách přiznali, že na tu matematiku neměli moc času, protože museli dělat ProgTestové úlohy, kterým dali přednost. Nová akreditace by tomu měla trochu pomoct.

V nové akreditaci jste se rozhodli vyučovat lineární algebru hned v prvním semestru. Chcete studenty strašit rovnou od začátku? (Smích)

(Smích) Ona bude trošku zjednodušená. Nebude to ten jeden velký předmět rozseknutý napůl. Ze začátku se k tomu přistoupí méně abstraktně a pak se na tom bude stavět ve druhém kurzu, který bude jen pro některá zaměření.

Proč mají podle vás matematické předměty tak nízkou průchodnost?

Podle mě je to spojením více faktorů dohromady. Mnozí válčí s konceptem vysokoškolského studia, nemají žádné zkušenosti, příliš se spoléhají na paměť nebo netuší, že jim to k něčemu bude. Zrovna lineární algebra je speciální případ, protože je svým obsahem hodně velká. Studenti si nám často stěžují, že po nich něco chceme přesně, přitom když programují, tak tomu hloupému stroji taky musí všechno napsat přesně, jinak to nepochopí. Vyučující matematiky se naproti tomu snaží alespoň trochu číst mezi řádky. I kdyby z té matematiky člověk nikdy nic nepotřeboval, měl by si z ní odnést minimálně trénink exaktního myšlení a přesného vyjadřování.

[4] Studenti si často dělají legraci z průchodnosti matematických předmětů

Setkal jste se u zkoušky s nějakou perlou, která vám utkvěla v paměti?

(Přemýšlí) Že by někdo zanechal až tak singulární dojem, to asi ne. Ale svého času jsme si s kolegy dělali seznamy různých perliček. Možná, že stále ještě jsou v nějaké zapadlé facebookové skupině…

Vyučujete na fakultě informatiky, neláká vás někdy odpočinout si od matematiky a zabrousit do programování? Jako třeba teď pan Kalvoda s předmětem Programování v jazyku Julia (BI-JUL).

Ještě jsem nad tím nepřemýšlel. Popravdě jsem programování i ve výzkumu potřeboval opravdu málo. Většinou mi stačilo napsat si něco krátkého, abych si ověřil nějakou hypotézu, ale jinak jsem v té matematice dělal věci, na které mi stačila tužka a papír. A odpadkový koš. (Smích)

Zkoušel jste si někdy naprogramovat nějakou ProgTestovou úlohu?

(Smích) Ne, nezkoušel. Myslím si, že máme hodně šikovné studenty, kteří by mě v tomhle docela trumfli. Jedna věc je algoritmické myšlení, to mě baví. Ale chybí mi takové to programátorské řemeslo, ten dril, který vy máte od začátku a který jsem já nezažil. Pro mě je mnohem snazší uvažovat v pseudokódech než skutečně něco implementovat.

Ráda bych se ještě vrátila k nové akreditaci a nadcházejícím změnám v matematických předmětech. Co vás k nim vedlo? Čeho chcete docílit?

Je to důsledek několika let zkušeností. Ta matematika se přeskládala jak na základě feedbacků z FIT ankety, tak na základě našich poznatků, co jsme za těch pár let nasbírali. Na přeskládání témat padly dlouhé brainstormingy na katedře. Snaha je, aby probíraná látka byla stravitelnější pro studenty a aby se zlepšila návaznost některých témat. Například indukci nebo asymptotiku, které studenti potřebují už dřív, jsme učili pořádně až ve třetím semestru v BI-ZDM a neustále jsme se přitom odvolávali na rok staré BI-ZMA. Lineární algebra by si zasloužila rozředění už sama o sobě. Je tu i snaha udělat BI-LA2 více na míru zaměřením, které ji budou potřebovat: Počítačová grafika, Počítačové inženýrství, Teoretická informatikaUmělá inteligence. Z předmětu BI-MLO potřebujeme zachovat základy, nicméně zbytek té probírané látky je relativně abstraktní a mladší studenti ho příliš neocení. Ze spousty takových úprav dostaneme BI-DML na začátek a souběžně s tím krásnou lehkou lineární algebru (BI-LA1).

Jsem zvědavá na nové studenty, jestli s vámi budou souhlasit, že mají na začátek krásnou lehkou lineární algebru. (Smích)

(Smích) Vy starší jim budete moct říkat: „Nic nevíte. Máte to lehké.“

[5] Lineární algebra je vděčným tématem pro tvorbu vtipných obrázků

Věříte, že tato změna ve výuce matematiky na FIT studentům prospěje? Bude nová akreditace lepší oproti té předchozí?

Určitě by to měla být změna k lepšímu. Doufáme v to.

Chystáte ještě nějaké další změny ve výuce matematických předmětů oproti tomu, jak jsou vyučovány nyní?

Druhou novinkou jsou již zmíněné prosemináře, které budou online. Dále budeme asi trošku manévrovat v mantinelech, které budou v zimním semestru. Předem nevíme, jestli budeme psát písemky, jestli budeme rozdávat úkoly… Budeme se muset adaptovat na situaci.

Teď něco na uvolnění. Co rád děláte ve svém volném čase? Máte nějaké koníčky?

Mám doma malé děti, takže toho volného času moc není. Ale když mám večer chvilku pro sebe, tak si rád odpočinu u nějakého zajímavého seriálu. V poslední době mě nadchl For All Mankind, z těch starších mám rád třeba Babylon Berlin. Nebo si rád zahraju nějakou budovatelskou strategii.

[6] Daniel Dombek se svými dětmi (vpravo) a zvířátky (vlevo)

Takové vaše poznávací znamení je klobouk, ke kterému se váží nejrůznější legendy. Proč ho nenosíte na přednášky?

(Smích) Ten klobouk je v tom docela nevinně, on totiž ani není můj. Půjčil mi ho kamarád kdysi dávno na jednom pokerovém večeru. A já nejsem člověk, který by si měnil profilovku nějak zvlášť často, takže chápu, že když studenti sbírali podklady pro memy, sáhli zrovna po téhle fotce. Ale ten klobouk je tam skutečně náhodně.

(Smích) A neplánujete si takový pořídit?

(Smích) Asi bych ho nevyužil…

Co říkáte tomu, že jste na FIT populárním námětem pro memy? Sledujete příspěvky s vaším jménem na FIT ČVUT Fun || Spam || OT nebo FIT Meme? Na školním Discordu na vás často referují také ostatní vyučující, např. když si jejich předmět zapíše vysoký počet studentů, prosí vás a pana Kalvodu o pomoc s jejich zvládnutím.

Docela to sleduji, baví mě to. Občas si taky přisadím. Někdy se zaleknu, jestli jsem už nepřekročil nějakou hranici, ale myslím, že studenti jsou na ten černý humor zvyklí. Za nás se třeba vyprávěly o učitelích takové ty historky ze zkoušek nebo kolovaly různé citáty. Pak přišly memy, teď studenti dělají falešná sestříhaná videa… Člověk se skoro bojí, kam až to dojde. Ale je zábava to sledovat, patří to k tomu. Trošku to odlehčí atmosféru. I při zkouškách občas studenti žertují. Je fajn, že nejsme žádné suchopárné prostředí. A zrovna na tom Discordu si studenti vytvořili opravdu skvělou komunitu.

[7] Vyučující z KAM jsou známí pro svou aktivitu na sociálních sítích

Teď tu mám pár otázek od zvídavých čtenářů. Kdybyste si dal početní souboj v příkladech z BI-LIN s panem Kleprlíkem, kdo by vyhrál?

Myslím, že by to bylo nerozhodně, protože jsme na své příklady navzájem vytrénováni tím, jak si kontrolujeme zadání. Takže by to byl spíš souboj v tom, kdo dřív udělá nějakou numerickou chybu, a to těžko říct. On je matfyzák, ti jsou ostří. (Smích)

Proč se o vás povídá, že žerete malé děti? (tvrzení z MARAST kvízu, pozn. redakce)

Luděk Kleprlík takhle jednou vymýšlel příklady do rozstřelu. Ten příklad jsme tam nakonec bohužel nenechali, protože by bylo zřejmé, jak na něj studenti mají odpovědět. Chtěli jsme občas suplovat roli FIT Wiki v tom, že jsme prozradili nějaké zadání, a dokonce předem. (Smích)

[8] Vyučující z KAM se baví při vymýšlení příkladů do rozstřelů

Věříte, že existuje podílové kritérium pro funkce, jen jsme ho ještě nenašli?

Slyšel jsem, že to studenti vynalézají… Hleďte, když k tomu přihodíte dost silné předpoklady, tak to platit bude. Když budete brát funkci s definičním oborem N… (Smích)

Máte nějaký oblíbený matematický vtip?

Je jich hodně. (Smích) Ale spíše u mě převažují různé komiksy. Za nás byl třeba super kultovní komiks Bugemos. Líbí se mi třeba ten o tom, jak si kos uvědomil sám sebe. Na xkcd jsou samozřejmě k vidění velice povedené kousky, na Saturday Morning Breakfast Cereal taky. Tam to sice není čistě o matematice, ale jsou tam občas docela ostré kousky obecně o vědě.

A nakonec k té největší nezodpovězené otázce každého studenta FIT. Proč s takovou oblibou používáte na svých přednáškách slovo „zvířátko“?

(Smích) Asi něco takového mohli používat moji cvičící. Občas potřebujete nějaké zástupné podstatné jméno, abyste se pořád nemuseli opakovat, a to zvířátko mi přijde takové roztomilé. Možná to i trošku zlehčuje situaci na té přednášce.

Chtěl byste na závěr něco vzkázat studentům?

Dávejte na sebe pozor, buďte ohleduplní ke svému okolí a nezlobte se na rozvrh. (Smích)

Foto:
[1] fotografie pořízená autorkou
[2] BI-LIN 1. přednáška (15. 2. 2021): https://www.youtube.com/watch?v=-FAymKnAGOY&list=PLeCtadbt5_mUiUI3lSiDWqPLfdo5lSzwk&index=1&t=1s
[3] Zamlčená pravda o lineární algebře: https://www.youtube.com/watch?v=qEg7Pzg6IWM
[4] FIT Meme: https://www.facebook.com/FITMeme/
[5] KAM memes: https://kam.fit.cvut.cz/memes/?fbclid=IwAR1wptTYIgOon2JWFFNByERAJuTFbEt423bqRnaO-ugX4lwgyXY0s2QMggw
[6] osobní archiv Daniela Dombka
[7] Discord FIT ČVUT, kanál BI-VZD
[8] Discord FIT ČVUT, kanál BI-ZDM

Magdaléna Malířová

Věřím, že studium vysoké školy nabízí víc než jen nové znalosti, proto se ráda aktivně podílím na životě na naší fakultě. Jsem členkou studentského klubu FIT++, kde pomáhám s organizováním nejrůznějších akcí. A protože mě kromě psaní kódu baví i psaní článků, stala jsem se také součástí redakčního týmu fakultního časopisu Buď FIT. Ve volném čase ráda kreslím, cestuju a hraju v divadle. Jako členku divadelního souboru Comica Economica jste mě mohli vidět například na prknech Semaforu. Kontaktovat mě můžete na malirmag@fit.cvut.cz.