Letos proběhl 2. ročník Ceny Czechitas o nejlepší dívčí bakalářskou práci, jejímž cílem je popularizace IT mezi ženami. Tato soutěž zároveň pomáhá účastnicím s jejich projekty (jsou jim k dispozici odborníci z praxe, kteří jim poradí jak s prezentací výsledku, tak se samotnou prací) a umožňuje jim svou práci odprezentovat široké veřejnosti. Rozhodli jsme se vyzpovídat Andreu Holoubkovou, absolventku FIT ČVUT, která se probojovala až do finále letošního ročníku.
Začneme otázkou, na kterou se tě ptá asi každý. Proč ses rozhodla přihlásit do Ceny Czechitas o nejlepší dívčí bakalářskou práci v IT?
Asi čtyři dny po státnicích mi napsal kamarád Vít Nehasil a poslal mi odkaz na soutěž s tím, že bych se mohla zúčastnit. Pak jsem tu soutěž viděla i na naší facebookové fakultní skupině FitGirls. Jelikož jsem s prací strávila moře času, měla dobré posudky a i při státnicích jsem dostala pochvalu od bývalého děkana prof. Tvrdíka, tak jsem si řekla, proč to nezkusit, mohla by to být zajímavá zkušenost v mém životě.
A vyplatilo se. Postoupila jsi do finále mezi 8 nejlepších. Ještě jednou gratuluji. Přiblížila bys teď prosím našim čtenářům téma tvé bakalářské práce, se kterou jsi soutěžila?
Ano vyplatilo se, byla jsem velmi mile překvapena. Děkuji moc. Téma mé bakalářské práce byla Rešerše a ukázka zabezpečené platformy (TPM). Ve zkratce se jedná o bezpečnostní čip na základní desce počítače. Měla jsem na praktické ukázce předvést jeho funkci. Tak jsem si vybrala šifrování USB disku, kde jsem posléze uložila klíč k jeho dešifrování do TPM. To vše jsem testovala pod operačním systémem Linux. Pokud by došlo k napadení systému, TPM by klíč nevydal. Ještě jsem to optimalizovala tím, že jsem napsala skript, který automaticky odemyká USB při vložení do počítače, tudíž hledá ten klíč v TPM.
Tvé téma zní sice zajímavě, ale pro širokou veřejnost možná až příliš abstraktně a nepředstavitelně. Bylo těžké ho přiblížit publiku tak, aby zaujalo i člověka mimo IT?
Nemyslím si, že téma zní abstraktně, přeci jen externí disk jako USB je věc, kterou každý používá a nechce, aby se k ní dostal někdo nepovolaný, tím pádem bychom si ji měli chránit pomocí šifrování. Ovšem to provedení samotné, ten program a ta teorie za tím je obtížnější a strávila jsem nad tím měsíce studováním a psaním. Takže ano, bylo těžké ho publiku přiblížit, jelikož jsem nechtěla vynechat pojmy jako „kryptograficky hashovací funkce”. Líbilo se to všem, komu jsem to laicky popisovala, dokonce i publiku v Czechitas. Před vyhlášením soutěže za mnou přišla sama její zakladatelka a řekla, že jsem nasadila laťku vysoko, protože jsem prezentovala jako první, tak jsem byla ráda.
A jaké byly tvé dojmy ze soutěže? Byla jsi spokojená s výsledkem? A přihlásila by ses po tvé letošní zkušenosti znovu?
Přišla mi to jako dobře organizovaná akce. V rámci soutěže nám byli přiděleni mentoři, kteří nám měli pomoct s prezentací, provést nás po jejich firmě a ukázat nám, jak to u nich vypadá. Měla jsem příležitost se podívat do firmy Epam a Škoda Auto. Jela jsem do Mladé Boleslavi a měla jsem prohlídku toho, jak se vyrábí auta až do okamžiku, kdy nové auto vyjede z továrny. Poté jsem s mentorem probírala moji bakalářku a bylo zajímavé si o ní popovídat s někým, kdo ji též četl a není ze školy.
V Epamu jsem si prohlédla nádherné prostory kanceláří v pěkné pražské lokalitě. Poté jsem s nimi měla i Skype rozhovor, kde mi navrhovali vylepšení mojí bakalářky. Třeba to použiji pro svou diplomovou práci, kdo ví.
Za obě tyto zkušenosti jsem Czechitas vděčná. S výsledkem upřímně moc spokojená nejsem, ale nedá se nic dělat. V porotě chyběl člen, který by pro mě mohl hlasovat. Bylo jich 7, mělo jich být 8. Chyběl právě porotce z Epamu, z ostatních firem tam byli všichni. Taky jsem si všimla, že výhra nezávisí na tom, jestli to čtete z mobilu, a nebo prezentujete z hlavy. No a jestli bych se přihlásila znovu? Pokud budu mít znovu příležitost s diplomkou, tak bych to s radostí zkusila, třeba to vyjde, poučím se z vlastních chyb. (úsměv)
Ať se určitě přihlásí. Na FITu vždycky budeme mít spoustu chytrých a šikovných holek, co budou mít moc pěkné bakalářky. Holky mají větší možnost se v IT se svými bakalářkami zviditelnit, protože nás je stále málo. IT fandí holkám a právě Czechitas to podporuje a umožňuje. Je i dobré to mít v CV. Doufám, že tímto motivuji ostatní holky v dalších ročnících a více to mezi nás zpropagujeme. A pokud se dostanou do finále, doporučovala bych, aby se více věnovaly mentoringu a využily ho na maximum a ne jako já jenom párkrát. (smích)
Obecně mi přišlo, že se koukali hlavně na to, jak probíhal mentoring, jak nám to pomohlo a nejvíc asi na to, jaký sociální přínos naše bakalářka do budoucna má.
Díky moc za tipy. Ještě by mě zajímal tvůj postoj k IT obecně. Jak jsi se k němu dostala? A co tě na něm nejvíc baví?
Od malička jsem hrála počítačové hry. Pak můj táta je ajťák, takže jsem koukala, jak pracuje a zaujalo mě to. A nejvíc mě na tom baví to, že si můžeš naprogramovat cokoli a že si IT můžeme rovnou vyzkoušet v praxi, neučíme se moc podle knížek, ale spíš se to vše hledá na internetu. IT svět mě fascinuje a ráda se každý den naučím něco nového. (úsměv)
Když už jsme u toho učení – úspěšně jsi dokončila bakalářské studium na FITu. Plánuješ pokračovat na magistra?
Ráda bych pokračovala, ale nevím, jak to budu stíhat s prací. Ale pokusím se o to.
Budeme držet palce. Blížíme se ke konci rozhovoru. Je něco, co bys chtěla vzkázat našim čtenářům?
Přeji všem hodně síly a úspěchu ve studiu a holkám, aby se příští rok do soutěže přihlásily taky.
Děkuji za rozhovor.
Foto:
hlavička: czechitas
[1] Veronika Dvořáková
