V rámci rozšiřování obzorů jsem se rozhodla, že si v tomto semestru zapíši nový předmět BI-HAC. Přesně něco takového na FITu chybělo!
Plna očekávání jsem se vydala na první cvičení. Čím asi začneme? Představovala jsem si minimálně nabourání KOSu či EDUXu. Do začátku hodiny zbývalo ještě deset minut, ale třída byla i tak – až na posledních pár míst – plná. Usadila jsem se k oknu ve druhé lavici a rozhlédla se po spolužácích. Všichni vypadali stejně nedočkavě jako já. O pár minut později dorazili i cvičící. Z obou přímo sálaly hackerské zkušenosti, což ještě podpořilo naši dychtivost po nových znalostech. Kdy už konečně začneme?
Po desáté hodině se rozběhl výklad. Trochu mne překvapilo, když cvičí Obrace začal mluvit o Bosenské technice. O té jsem nikdy předtím neslyšela. Hltala jsem každé slovo. Když přišla řeč na Irskou techniku, nebyla jsem si sice úplně jistá, co přesně je myšleno onou benátskou paličkovanou krajkou, ale rozhodla jsem se, že si to dohledám nebo se na to doptám později. Vypravování bylo až příliš poutavé na to, abych ho přerušovala.
Po úvodní půlhodince teorie se slova ujal druhý cvičící Hladce. Položil na stůl tajemně vyhlížející kovový kufřík. Napětí ve třídě by se dalo krájet. Postupně odklapnul obě přezky a vytáhl 24 malých lesklých předmětů. Všichni jsme zmateně čekali, co bude dál. Zatímco Hladce pokračoval v přehrabování se v kufříku, Obrace nám začal ony předměty rozdávat. Cože? Vážně jsou to háčkovací jehly?
Po chvilkovém zmatení vše najednou začalo dávat smysl. Dokonce i neustálé zmínky o řetízcích, polosloupcích a pecičkách. Ale co teď? Odejít kvůli trapnému nedorozumění v půlce hodiny? Stojí to za to? Rozhodla jsem se raději zůstat.
Hladce nám posléze rozdal bavlněné kordonety a všichni jsme se pustili do práce. Trochu krkolomně jsem udělala na vlákně první smyčku a pustila se do řetízku. S každým provléknutím jsem postupovala rychleji. Po pár minutách jsme před sebou už všichni měli řetízky celkem slušných délek a techniku jsme tedy mohli považovat za zvládnutou. Čas ubíhal a já pociťovala zvláštní sounáležitost se všemi přítomnými spolužáky. Koho by napadlo, že kluky tak chytne zrovna háčkování?
Po hodině a půl se cvičení začalo blížit ke konci. Všechny nás překvapilo, jak rychle čas uběhl a jak dobře jsme se při tom bavili. Hladce a Obrace nám na závěr řekli, na co se můžeme těšit příště a že pokud na konci semestru zbude čas, tak nám ukáží i jejich specialitu – pletení. Všichni jsme odcházeli s pocitem, že BI-HAC bude jedním z nejlepších předmětů tohoto semestru.
Zdroje obrázků:
http://www.whatmobile.net/wp-content/uploads/2015/11/sh_hacker-in-hoodie1500px.jpg
https://nicolaknits.files.wordpress.com/2017/02/img_6334.jpg?w=652
