Příběh Lisbeth Salanderové se začal psát před deseti lety. Jakou jinou knihu zařadit do tohoto čísla s tématem Ženy v IT, než o superhackerce. Stieg Larsson měl v plánu desetidílnou krimi řadu, ve které bude poukazovat na zločiny páchaných na ženách. Velkolepý projekt však byl nečekaně ukončen náhlou Larssonovou smrtí. Po letech vzal osud Lisbeth do rukou nový spisovatel.
Úplně na začátku to vypadalo, že hlavní postavou krimi románů Stiega Larssona bude investigativní reportér Mikael Blomkvist, ale podivínská hackerka se dostávala ke slovu (u ní bychom spíše řekli k činům) čím dál častěji. Za jejím drsným vzhledem a asociálním chováním se ale skrývá duše ženy, která chce spravedlnost a nebojí se o ni bojovat – ať už fyzicky nebo na síti.
Zatímco v prvním díle Lisbeth pomohla Mikaelovi vypátrat Heriet Wangerovou, která byla považována za mrtvou, ve druhém a třetím díle pomohla odhalit zločince v obchodu se ženami a sama se musela vyrovnat s různým příkořím.
Už to vypadalo, že Milénium bude navždy trilogií. Do světa však začaly pronikat zprávy o tom, že Larsson měl ve svém počítači rozepsány další díly. Jenže dědici autorských práv jsou Larssonův otec a bratr, notebook s pokladem zase drží Larssonova přítelkyně a nikdo nechce ustoupit. Situace se nakonec vyřešila tak, že původní Larssonův nakladatel a dědicové se dohodli, že další část napíše nový autor. Výběr byl velmi překvapiný – David Lagercrantz se totiž proslavil biografií o Zlatanu Ibrahimoviči a s krimi literaturou neměl žádné zkušenosti.
U fanoušků to vřelo – jaký bude čtvrtý díl a může nezkušený spisovatel, jako je Lagercrantz aspoň z desetiny dosahovat geniality Larssona? Celý projekt byl zahalen tajemstvím, Lagercrantz psal pouze na počítači bez internetového připojení, aby jeho práce nebyla ukradena (jak už se stalo mnohým jiným).
Den D nastal letos v srpnu – pro 25 zemí bylo stejné datum vydání čvrtého dílu, který v Česku dostal název Dívka v pavoučí síti (ve švédském originále “To, co nás nezabije”). Knihu jsem přečetla během tří dnů skoro bez dechu. Všechny obavy byly liché. Lagercrantz velice elegantně dokázal navázat tam, kde Larsson skončil. Velmi citlivě se vžil do postav a posunul dále jejich životy.
Netroškařil s námětem – vysoká matematika, savantský syndrom, umělá inteligence a všudypřítomný Velký bratr – „Kdo šmíruje lidi, musí počítat s tím, že lidi budou šmírovat jeho.“ Na své si přijdou i fanoušci marvelovských postav, které umným propojením odkrývají dosud zahalenou Lisbetinu minulost.
Ano, něco bych zpracovala jinak, než Lagercrantz, ale jeho nápady jsou opravdu brilantní. Už nyní se ví, že napíše pátý a šestý díl série a já už se teď těším, co si pro nás vymyslí. Vzbudí další díly dramatické diskuze jako tento?
Foto: www.hostbrno.cz
