Začátkem dubna 2024 se v srdci Prahy, v krásném Lobkowicz paláci, konal pátý ročník konference International Ecommerce & Digital Summit pod taktovkou deníku e15. Celkem 24 řečníků představilo v 9 blocích přednášek zajímavá témata od kybernetické bezpečnosti až po digitální technologie v kulturním dědictví.
Program konference začal v 9 hodin dopoledne, kdy účastníky uvítali úvodním slovem Veronika Jonášová, redaktorka e15 a moderátorka následujících několika panelů, a šéfredaktor e15 Nikita Poljakov. Krom přivítání také představili účastníkům program, pozvali je na zkušební jízdy aut (Audi Q4 e-tron SB a VW ID BUZZ Pro) od partnera Volkswagen a připomněli možnost stažení si aplikace Eventee. V aplikaci se nacházely nejen veškeré důležité informace o samotné konferenci, ale také nabízela možnost přidat hodnocení a komentáře k přednáškám. Součástí byla i funkce Networking pro propojení profilů a v neposlední řadě bylo příjemným přínosem možnost zapnutí upozornění na novinky.
Konference samotná nebyla jen o přednáškách, ale také o doprovodném programu. V paláci se nacházelo hned několik místností, kde mohli účastníci trávit čas mimo hlavní přednáškovou halu. K dispozici jim byl e15 and DEN (Digital Economy Network) Lounge a ČSOB Lounge, ve kterém mohli zájemci poznat startupové platformy Igluu (online realitní platforma) a Green0Meter (výpočet uhlíkové stopy produktu). Konaly se zde také přednášky od České asociace umělé inteligence o Ochraně proti útokům pomocí deepfaků a Příležitosti a Výzvy nástrojů umělé inteligence pro e-commerce z legální perspektivy. Další místnosti využili partneři akce k prezentaci své práce a úspěchů, účastníci si mohli například vyzkoušet virtuální realitu od DIVR Labs. Svůj stánek zde měla také nezisková organizace 42 Prague, která se věnuje vzdělávání v oblasti IT s cílem podpořit a vybudovat novou generaci technických talentů. Jelikož byla celá konference zaměřena na digitální svět, který je z největší části realizován prací na počítači, byla zde možnost zdarma si otestovat karpální tunely a tím zjistit stav svých zápěstí.
První panel s názvem Jak se mění digitální svět? zahájil Toomas Hendrik Ilves, bývalý estonský prezident. Hovořil o vývoji digitálního světa, o jeho různých hrozbách, které na nás číhají, a důrazně poukazoval na nutnost společnosti věnovat se bezpečnosti internetu a rozvoji umělé inteligence. Hrozby rozdělil do tří kategorií – hackování, sabotáže a dezinformace. Své úvahy doplňoval praktickými příklady útoků, například na jaderné elektrárny nebo DDOS útok na Estonsko, doplnil také příběhy dezinformací, se kterými se aktuálně potýkáme a podobně. Zajímavým poznatkem z jeho projevu bylo přirovnání umělé inteligence v současnosti k internetu před 35 lety, jakým způsobem obě tyto technologie převratně změnily náš pohled na svět. K závěru své řeči doporučil Evropské unii, aby zařadila kybernetickou bezpečnost na vysokou prioritu, například tak jako to udělala s životním prostředím.
Následující blok Cybersecurity – strategický rozvoj měl hned několik řečníků, kterými byli Richard Kadlčák (diplomat a zmocněnec pro kybernetický prostor, Ministerstvo zahraničních věcí), Petr Procházka (vedoucí oddělení národních strategií a politik NÚKIB) a Petr Pavlů (manažer, Palo Alto Networks) a diskuzi moderoval Toomas Hendrik Ilves. Po představení řečníků tato čtveřice vedla diskuzi s hlavním tématem kybernetická bezpečnost jak národní, tak v soukromých podnicích, nejen z pohledu technického, ale také politického, a unijní spolupráce. Petr Pavlů jmenoval tři koncepty změn důležité pro digitální bezpečnost, na které by se měly vynaložit náklady a upřít pozornost, a těmi jsou – systémy a architektura, taktiky a nástroje a definice cíle kybernetické bezpečnosti. Upozornění na hrozby ze stran nedemokratických států, které nemají problém porušovat naše zákony a jsou mimo náš právní prostor, přišlo od Toomase Hendrika Ilvese, na což navázal Richard Kadlčák a doplnil důležitost diskutovat toto téma se zeměmi třetího světa a sdílet znalosti, abychom se mohli všichni v bezpečnosti zlepšit. Blok Cybersecurity trval necelou hodinu a padlo na něm mnoho myšlenek, z čehož by se dala vypíchnout hlavně důležitost mezistátní spolupráce a nastavení správné legislativy a politické strategie.
Následovala další diskuze, tentokrát na téma Cybersecurity a naše soukromí v digitálním prostoru, kterou moderoval Pavel Telička (místopředseda Digital Economy Network) a hosté byli Jurgita Miseviciute (vedoucí oddělení veřejné politiky a vládních záležitostí Proton), Callum Voge (ředitel vládních a advokátních záležitostí v Internet Society) a Jakub Ludvík (hlavní bezpečnostní ředitel T-Mobile). Tento blok se zabýval kybernetickou bezpečností z pohledu legislativy a pozitivními trendy v zavádění end-to-end šifrování pro zvýšení bezpečnosti.
Velice zajímavou přednášku moderovala Sara Polak, mimo jiné moderátorka FIT podcastu Jedničky a Nuly. Přednáška se věnovala tématům umělé inteligence a konkrétně nesla název Umělá inteligence a digitální technologie. Hosté, kteří se tímto zabývali, byli Jan Romportl (CEO Elin.ai), Tomáš Stegura (generální ředitel segmentů, produktů a rozvoje vztahového bankovnictví ČSOB), Tobias Born (Senior Associate, Cliford Chance) a Tomáš Mikolov (vědec, CIIRC ČVUT). Řečníci uvedli každý minimálně jednu praktickou radu, jak přistupovat k umělé inteligenci při stanovení strategie v podnikání. Zaznělo například: „Neposlouchejte lidi, kteří o umělé inteligenci neslyšeli před listopadem 2020 a také, že je třeba se zbavit syndromu zakazování AI,“ a nebo doporučení, že by se mělo k AI přistupovat realisticky. Diskuze se následně stočila také k limitování technologií, jak by pravidla ovlivnila průmysl a zda případné regulace nezpomalovaly výzkum. Ke konci vybídla Sara hosty, aby odpověděli na otázku, jak by mohla umělá inteligence pomoci běžnému člověku. Mezi odpověďmi padlo zdravotnictví, například díky strojovému učení a velkému objemu dat se dá jednodušeji odhalit začátek některých nemocí. Dalším úhlem pohledu je outsourcing běžných úkonů k podpoření či usnadnění práce. Praktickým tipem bylo stažení a vyzkoušení si aplikace Perplexity, která využívá umělou inteligenci podobně jako ChatGPT a exaktně uvádí zdroje informací. Na úplném konci Sara sdílela možnost připojit se k novému projektu Mobilis.institute ohledně vzdělávání o umělé inteligenci.
Další přednášky byly Tipy pro zvýšení konverzního poměru při placení v e-shopu, Omnichanel jako recept na růst, Digitalizace versus spotřebitel (e-shopy), Inovace a technologie v bankovnictví: Transformace bank do technologických firem a trendy digitalizace. Poslední přednášku měl William R. Lobkowicz na téma Digitální technologie v managementu kulturního dědictví. Poslední blok byl zajímavý také z toho důvodu, že FIT ČVUT před pár měsíci podepsala memorandum o spolupráci s Lobkowicz palácem, týkající se digitalizace Lobkowicz sbírek a jejich zpřístupnění veřejnosti.
Konference byla krásným zážitkem, vystoupilo na ní mnoho expertů z praxe a ač přednášky a diskuze s přestávkami zabraly skoro 9 hodin času, tak utekly velice rychle. Děkuji e15 za pozvání a jsem ráda, že jsem se mohla konference zúčastnit.
Foto: e15
