Pomalu se blíží čas na podávání přihlášek ke studiu v zahraničí, a přesně proto přicházíme s článkem, který by měl zodpovědět otázky ohledně výjezdu, a vyvrátit tak některé mýty, se kterými jsem se před odjezdem setkal.
Studentské dlouhodobé výjezdy do zahraničí se dělí podle cílové destinace na ERASMUS+ pro výjezdy v rámci EU a MBD (Mezinárodní bilaterální dohodu) pro výjezdy mimo Evropu. U obou typů v letošním roce běží přihlašování do prvního kola od 1. listopadu do 5. prosince 2023. Celou nabídku univerzit pak naleznete v portálu Mobility, kam se dá přihlásit pomocí fakultních údajů. Tu aktuální – která se může trochu lišit – pak naleznete při podávání přihlášky do aktuálního kola výběrů.
Ještě před nástupem na FIT ČVUT jsem na fakultním Seznamováku slyšel o možnosti studovat v zahraničí a od té doby jsem si pohrával s myšlenkou, že bych se také během studia na jeden nebo dva semestry někam podíval. Po čtyřech letech se mi podařilo na první ročník navazujícího magisterského studia odletět na roční studijní pobyt do Spojených států amerických.
V následujícím článku se vyjádřím k myšlenkám, které se mi před rokem, kdy jsem se na výjezd přihlašoval, honily hlavou. Většinu odpovědí čerpám z vlastní zkušenosti, tudíž pokud neplánujete jet přímo na Milwaukee School of Engineering (MSOE), může se něco lišit.
1) Bojím se, že neumím dostatečně anglicky.
V zahraničí nikdo nekontroluje vaši gramatiku. Můžete se snažit zbavit středoevropského akcentu, který ale nebrání vzájemnému porozumění, a tyto snahy bývají většinou běh na dlouhou trať… Ve výsledku jde ale víceméně pouze o schopnost porozumět cizímu jazyku a o vaši slovní zásobu. Pokud tam cítíte svoji slabinu, existuje mnoho nástrojů na to, jak si ji doplnit. Patří mezi ně aplikace jako Duolingo, WordUp nebo jakákoliv forma flashcards (Anki, Quizlet,…), stačí jim věnovat 20 minut denně a za velmi krátkou dobu bude slovní zásoba dostatečná.
Zároveň je třeba těsně po podání přihlášky napsat test nebo doložit svoji znalost angličtiny certifikátem. To má ukázat, jak dobře na tom jste, kdyby se mělo stát, že byste si v cizině ani neškrtli.
2) Bude to tam moc těžké.
Říká se, že ČVUT patří mezi obtížnější školy. Je tedy velmi vysoká pravděpodobnost, že v cizině to bude dokonce o něco lehčí než v Česku. Zároveň se v mnoha zemích dá využít toho, že jste ze zahraničí. Vyučující poté nekladou tak vysoké nároky na zahraniční studenty. Pořád je ale třeba mít na paměti, že primárním cílem výjezdu je studium, které pak může vyžadovat hodně času.
Zároveň vás nikdo nebude nutit si zapisovat předměty, které jsou pro cizince těžké. Pokud si budete chtít zapsat místní matematiku, nikdo vám v tom bránit nebude, ale není to nutnost. Většina hodin, které si zapíšete, vám na FITu bude uznána jako volitelné předměty. Můžete toho tak využít k vyzkoušení si nových věcí. Já se zde například učím s nemocničními přístroji pro diagnózu, jako je rentgen, CT nebo ultrazvuk.
3) Je to pro mě vyhozený čas.
Pokud má výjezd způsobit pouze prodloužení studia o jeden rok, na které má každý student prezenčního studia po splnění nějakých podmínek nárok, osobně si myslím, že se výjezd určitě vyplatí.
Všichni moji známí, kteří už pracují, mi říkali, že není po absolvování školy kam spěchat, že budu moci práci věnovat dalších 50 let, ve kterých se doba na výjezdu ztratí. Naopak načerpané zkušenosti na výjezdu se mi nejspíš několikanásobně vrátí zpět.
4) Mám tady v Česku nějaké závazky.
Celou dobu si kladu na srdce myšlenku, že pokud za to moje závazky stojí – ať už jde o spřízněnou duši, nejlepší přátele nebo cokoliv jiného – tak na mě ten rok doma počkají. V opačném případě se alespoň ukáže, co v životě člověk nepotřebuje.
5) Nechci přijít o dobrou práci, kterou teď mám.
Pamatuju si debatu s několika lidmi o tomto tématu. Nedokážu sice posoudit, jestli je moje myšlenka správná, ale troufám si tvrdit, že obzvlášť v našem oboru a v našem věku ještě nějakou chvíli – i po absolvování univerzity – budeme střídat zaměstnání jako ponožky a při tomto střídání určitě narazíme na něco, co se nám líbí.
Zároveň nikdo neříká, že vás z práce během výjezdu vyhodí. Mám ve svém okolí několik lidí, kteří po výjezdu stále pokračují ve svém zaměstnání.
6) Až se vrátím, nebudu mít svoje staré spolužáky.
Je pravda, že spolužáci vám možná „utečou“, ale můžete se k tomu postavit jako k příležitosti rozšířit si svoje sítě. Nebo můžete zkusit spolužáky přemluvit, aby se taky vydali na výjezd a tím si taky prodloužili své studium.
7) Není studium v zahraničí nebezpečné?
Zahraniční univerzity většinou bývají v klidnější části města, kde se nevraždí, nekrade ani neznásilňuje. Zároveň nebývají v husté džungli, která by v sobě skrývala agresivní zvířata lačnící po vaší krvi nebo svačině. Neříkám, že Praha je nebezpečná, ale pořád vás může zajet tramvaj nebo autobus. Věřím, že se v zahraničí o všechny cizí studenty starají dobře, minimálně v USA tomu tak je.
8) Těžko se seznamuji s novými lidmi.
Uznávám, že s tímto nemám takový problém, ale poslední dobou je v módě vystupovat z komfortní zóny. Pokud se k potkávání cizích lidí postavíte jako k výzvě, kterou chcete výjezdem pokořit, můžete z této nově nabyté dovednosti těžit i do budoucna.
Zároveň na drtivé většině univerzit fungují nějaké mimoškolní kluby (jako u nás například ISC), které se postarají o to, že se nebudete nudit a vezmou vás a všechny ostatní podobně ztracené mezinárodní studenty třeba do ZOO, na nákupy nebo na výlet do vedlejšího města.
9) Nemám na to peníze.
V naprosté většině případů je k dispozici stipendium. To samozřejmě nepokryje všechny vaše náklady, ale je třeba myslet na to, že po celou dobu byste i v Česku měli nějaké nutné výdaje, které je třeba připočítat.
V zahraničí se při škole také dají vydělat peníze pracemi typu uklízeč, recepční nebo pomocník v kuchyni, u kterých je k tomu všemu další příležitost k interakci s cizím prostředím a seznámením se s novými lidmi. Obecně to ale studentské vízum zakazuje, tudíž USA je v tomhle spíše výjimkou.
10) Myslím si, že na to teď není vhodný čas.
Záleží, v jaké fázi studia se nacházíte. Mnoho lidí na výjezd vyráží po druhém ročníku bakaláře, což je podle několika lidí, se kterými jsem se o tom bavil, nejlepší čas, protože si po těchto dvou náročných letech trochu odpočinete a zároveň už máte dostatečné znalosti z oboru, na kterých se dá stavět při zápisu cizích volitelných předmětů.
Já jsem na výjezdu v prvním ročníku navazujícího magisterského studia, tohoto rozhodnutí zatím také nelituji, ale bylo trochu složitější si takto výjezd zařídit. V tuto chvíli to vypadá, že si díky výjezdu nebudu muset po zbytek studia zapisovat žádné další volitelné předměty.
Na druhou stranu je třeba si dát pozor při výjezdu během posledního ročníku, kdy plánujete psát závěrečnou práci a završit tak vaše studium. Je třeba si dostatečně dopředu zjistit, jestli se dá zahraniční studium skloubit se státními zkouškami a dalšími s tím spojenými povinnostmi.
+1) Bude se mi stýskat po mamince.
Bude, ale věřte, že i vaše maminka, babička nebo kdokoliv další bude daleko šťastnější, že v životě něco prožijete a že jim o tom potom budete vyprávět, než aby se museli dívat na vaše kyselé obličeje při každé jejich návštěvě.
A koneckonců, výjezd je obrovskou příležitostí, kterou jako studenti máme a zároveň obrovskou zkušeností, o které budeme vyprávět nejen přátelům a rodině, ale za spoustu let i svým dětem a vnoučatům.
Foto:
Vít Kalianko
