Diskuzní schůzka Akademického senátu FIT

Než proběhne další oficiální zasedání akademického senátu, sešli se členové na diskuzní schůzce, která měla připravit půdu na další jednání. Jaká témata se probírala a jaké argumenty k nim zazněly?

Tato diskuzní schůzka akademického senátu převážně sloužila jako rešerše věcí, co členy senátu trápí – většina z nás měla už při kandidatuře v hlavě nějaká témata, která jsme chtěli začít řešit. Abychom s tématy nezačínali až před hlasováním na oficiálním zasedání, rozhodli jsme se sejít ve svém volném čase a probrat je nejdříve mezi senátory. I když byla schůzka neoficiální, bude připraven zápis, aby do něj mohl každý nahlédnout. Stejně tak bude diskuze ve stručnosti představena na dalším zasedání.

Zároveň bych chtěl podotknout, že následující myšlenky jsou pouze výstupy diskuze, ale oficiální hlasování akademického senátu zatím neproběhlo. I tak ale jednotliví členové budou dále pokračovat ve slíbené analýze možností jednotlivých kroků a budou plnit úkoly, které z diskuze vzešly.

Podvádění u zkoušek a domácích úkolů

S prvním tématem jsem přišel já (Tomáš Nováček, pozn. red.) jako dlouholetý člen Disciplinární komise FIT (DK). Disciplinární komise je poradní orgán pana děkana, který řeší porušení studijního řádu, jako je podvádění u zkoušek, hackování školních systémů nebo opisování závěrečných prací. Každý vyučující může panu děkanovi předložit důkazy o nějakém přečinu a pan děkan pak může začít se studentem vést kárné řízení, které má na starosti právě disciplinární komise. Ta na základě důkazů a výpovědí vyučujícího a studenta může navrhnout například napomenutí děkanem, či dokonce vyloučení ze studia.

Disciplinární komise každý rok řeší jeden až dva případy, které se většinou týkají podvádění u zkoušek či zápočtových testů, horších přečinů je minimálně. V době plně distanční výuky, konkrétně v zimním semestru 2020/2021, jsme však museli řešit neskutečných 16 podvodů, a to pouze za jeden semestr. Nutno ale říci, že několik studentů ukončilo studium ještě před tím, než se k disciplinární komisi vůbec dostali.

Několikrát se stalo, že před DK přišel student, o kterém se vědělo, že podváděl u více předmětů. Avšak pouze jeden vyučující studenta nahlásil, ostatní podvádění vyřešili neudělením zápočtů. To ve výsledku znamená, že se se studentem jedná, jako by podváděl pouze jednou. Mojí myšlenkou tedy bylo zavést nějakou knihu hříchů (podobnost s povinnou literaturou Mikuláše je čistě náhodná), kde by se u jednotlivých studentů vedly nějaké statistiky podvodů, které by se pak u DK daly použít jako důkazní materiál. Po konzultaci s právníkem jsme ale došli k tomu, že něco takového není z hlediska GDPR možné.

Dalším krokem tedy bude diskuze nad pravidly kázeňských postihů, kterou povedeme s proděkanem pro studijní a pedagogickou činnost Zdeňkem Muzikářem. Při probírání tématu jsme totiž také došli k tomu, že někteří studenti často ani nevědí, co všechno se bere jako podvádění a jaké důsledky to pro ně může mít. Začali jsme tak zpracovávat různé nápady, jak udělat mezi studenty osvětu. Věděli jste, že využití taháku vás může stát nejen zkouškový termín, ale i třeba opakování předmětu? Více informací se můžete dočíst ve směrnici děkana FIT ČVUT č. 30/2018, článek 5.

Dále jsme se shodli na započetí komunikace s disciplinárními komisemi jak mezi jednotlivými fakultami, tak i meziuniverzitně, abychom ještě zvýšili akceschopnost disciplinární komise.

Hodnocení vedoucích závěrečných prací v Anketě

Dalším tématem, se kterým jsem na zasedání přišel, bylo vylepšení naší fakultní (a celouniverzitní) Ankety. V anketě máme hodnocení předmětů, přednášejících i cvičících, ale hodnocení vedoucích závěrečných prací chybí úplně. Vždy mi to přišlo škoda, protože převážně bakalářská práce může být pro studenty velmi náročná, neboť je to první velký projekt, na kterém mají pracovat. Nejenom přístup vedoucího, jako třeba pravidelnost schůzek, ale i jeho hodnocení od ostatních studentů může být při volbě rozhodující.

Ač obecně členové akademického senátu nebyli proti, v průběhu diskuze padlo několik dobrých argumentů, které myšlenku ztěžují. Na rozdíl od předmětů s desítkami či stovkami studentů by zde vyučující dostávali jednotky hodnocení, takže by se anonymita ankety mohla blížit nule. Protiargumentem bylo to, že jako u ostatních částí ankety by ani tady nebylo vyplnění povinné. Dalším poznatkem, který je potřeba vzít v potaz, je nedostatečný počet hodnocení ve směru k vedoucímu, neboť hodnocení od jednoho studenta nemusí být vypovídající jako zpětná vazba na práci vedoucího. I z toho důvodu byla navržena i taková forma hodnocení, kde by (alespoň některé) komentáře viděl pouze vedoucí.

Alespoň částečným řešením by byla možnost, aby si vedoucí informace o sobě mohli dát na nějakou veřejně viditelnou část fakultního webu (popřípadě jiného systému). U seznamu vedených prací by tam mohly být informace o tom, jak často se se svými studenty vedoucí schází, jak dlouhé bývají konzultace či jaký je očekávaný harmonogram práce. Jako ideální místo byly navrženy Pages FIT, které si může vedoucí spravovat sám, nebo přímo do systému Projekty FIT, kde se spravují závěrečné práce.

Do diskuze byl přizván i Ing. Michal Valenta, Ph.D., který je správcem Ankety. Michala s podobným nápadem již oslovil i FEL, takže nyní má více důvodů, proč nějakou rešerši případného řešení začít. V nejbližší době tedy proběhne schůzka mezi FITem, FELem a Michalem, kde by se požadavky na systém na hodnocení vedoucích začaly řešit. Ze strany FITu budu mít koordinaci na starosti za celý AS já, takže pokud máte nějaké nápady, co by se mělo v anketě objevit, nebojte se na mě obrátit.

Vzdělávání pedagogů

Toto téma představil senátu Petr Šťastný již na minulém zasedání. Hlavní motivací je nabídnout pedagogům lepší možnosti pedagogického vzdělání. Na jiných školách, jako třeba na Masarykově univerzitě nebo Univerzitě Karlově, fungují buď celá centra nebo kurzy rozvoje pedagogických kompetencí, něco takového na FITu není a je to škoda, nejen pro nové cvičící, kteří získají základ pro svou práci, ale i pro ty zkušenější, kterým by něco podobného mohlo nabídnout nový pohled na výuku.  Členové senátu se shodli, že neexistuje jedno ideální řešení, a tak začnou práce na vytvoření několika řešení, které se budou doplňovat.

Prvním krokem, na jehož implementaci se již pracuje, je pedagogický seminář. Bude se skládat z přednášek od převážně externích přednášejících a interních besed mezi vyučujícími. Přednášky budou i nahrávané, aby mohly sloužit i do dalších let. Brzy bude o akci rozesílán dotazník ohledně zájmu a témat, která jsou nejvíce potřeba. 

Dalším způsobem, jak nabrat zkušenosti, je absolvování semestrálního kurzu od Masarykova ústavu vyšších studií, který se zaměřuje na pedagogickou praxi. Vzhledem k možnosti zapisovat si libovolné kurzy v rámci celého ČVUT může být studentům jednoduše předmět uznán jako volitelný na FITu, například jako součást povinného bloku humanitních předmětů.

Třetím krokem bude návrh na zavedení fakultní pozice pedagogického referenta. V ideálním případě by tento referent měl na starosti organizaci vzdělávacích kurzů pro pedagogy či supervize na výuce, aby pomohl zlepšit pedagogické schopnosti všem, co o to mají zájem. Tato pozice by měla být obsazena někým, kdo má pedagogiku přímo vystudovanou, aby mohl našim vyučujícím pomoci co nejlépe.

Nové prostory pro výuku

Akademický senát také požádal pana děkana o vyjádření k novým prostorám pro výuku, o kterých pan děkan mluvil před svým znovuzvolením. Děkan nám poskytl informace ohledně pozemku „C“ (vedle Technické menzy), který je dlouhodobě přislíben FITu. Bohužel se stále nedaří dostat písemné potvrzení tohoto slibu, a tak stavba nové budovy zatím stagnuje. Ve hře je v tuhle chvíli také možnost pronájmu prostor v CIIRCu, protože se část rektorátu bude přesouvat k Betlémské kapli.

Další řešené body

Mezi další řešené body patří návrhy na kroky pro snížení administrativy pracovníků, například co se týče školení GDPR a bezpečnostních certifikátů. Nakouslo se také téma financí z Vnitřní soutěže, v rámci které se platí převážně tvorba nových předmětů a výukových materiálů. V tuto chvíli se totiž o finance na vytvoření nových předmětů často žádá až zpětně, což by se dalo vyřešit dřívějším datem schvalování předmětů. V tuto chvíli se totiž předměty schvalují až po termínu na žádosti o finance.

RNDr. Ondřej Suchý, Ph.D. také informoval senát o plánovaných přípravách nové studijní akreditace Kvantové počítače, ke které se naše fakulta zavázala do budoucích let.

Zajímá vás dění v senátu více nebo byste chtěli vznést návrh tématu k projednání? Napište předsedajícímu Akademického senátu FIT Tomáši Nováčkovi na tomas.novacek@fit.cvut.cz!

Tomáš Nováček

Jsem ve svém živlu, když můžu být vždy a všude, nejlépe na nějaké vedoucí pozici, protože rád zadávám úkoly a hlavně se rád poslouchám. Proto jsem se kromě šéfredaktorování Buď FIT stal také vedoucím fakultního Seznamováku, organizátorem 111. narozenin, či zakladatelem FIT++. Kontaktovat mě můžete na novacto3@fit.cvut.cz.