Názory holek na IT

Aktuálním tématem jsou ženy v IT. Proto jsme se zeptali našich studentech a absolvetek, jak ony samy vnímají svět IT. Můžete se tedy dočíst například to, jak prožívaly své studium, kdy se pro IT rozhodly a čemu se nyní věnují.

Verča Nosková

Jsem před odevzdáním diplomové práce a v zimě se chystám na státnice. Studuju obor Webové a softwarové inženýrství, zaměření Informační systémy a management. Jsem na FIT už od prvního roku, co se založila, takže správně bych měla být už 1,5 hotový Ing., nicméně prodloužila jsem i kvůli tomu, že jsem se snažila během studia nabrat nějaké zkušenosti v praxi, a to se mi někdy více, někdy méně dařilo kombinovat s povinnostmi do školy. Na FIT jsem šla z gymnázia, o programování jsem nic moc nevěděla, a tak rozhodnutí jít na FIT byl spíš logický popud. Jít obecně na techniku mě lákalo a IT svět i FIT mě oslovily potenciálem uplatnění v budoucnu (ekonomů, psychologů, ale i stavařů je na trhu hodně) a že proniknu do světa, o kterém moc nevím a budu se tak učit něco úplně nového.

Tím, že jsem byla úplný začátečník, tak jsem se věnovala v bakaláři hlavně škole a projekty byly pro mě semestrálky. Nicméně prvním reálnou zkušeností pro mě byla stáž v CZM (Centrum znalostního managementu) na FEL, kde jsem nastoupila nejdříve jako analytik, pak na chvíli i jako developer v BPMN. Podílela jsem se například na sběru podkladů a začátcích programování procesu elektronizace průběhu doktorského studia na FIT. Působení v CZM mi dalo první základy v jednání se zákazníkem a jak od něj sbírat podklady, připomínky a naopak jak mu pak prezentovat výsledky a postup práce. Byla to určitě skvělá zkušenost a skvělá parta lidí.

Další moje zkušenost byla získána díky projektu mentoringu, který je nabízený Kariérním centrem ČVUT, díky kterému jsem se dostala do společnosti, ve které i nyní pracuji. Díky tomuto projektu jsem se dostala do firmy CleverMaps, kde jsem měla možnost nahlédnout do všech projektů, které dělají, pomáhat jim se specifikacemi a dostat se do styku s reálným životem IT firmy. Zrovna rozhodnutí zúčastnit se mentoringu byla pro mě rozhodující. Nyní pracuji jako teamleader a product manager ve společnosti CleverMaps, kde vedu jeden z vývojových týmů. Asi bych to ukončila tím, že jsem sice do světa IT vešla s nulovými

základy a upřímně jsem netušila, jestli jdu správným směrem a zda to zvládnu a bude mě to bavit, ale zpětně bych neměnila.

Šárka Sochorová

Od jedenácti let vím, že chci dělat filmové efekty, ale zhruba do devatenácti jsem pořádně nevěděla, co to vlastně přesně znamená a kde to studovat. Myslela jsem si, že to je z větší části práce umělců, tak jsem se od malička snažila učit jak digitální, tak tradiční umění, a po gymplu šla studovat animovanou tvorbu na filmovou školu do Zlína. Žádná vysoká škola filmových efektů v Čechách totiž není a animace mi tomu připadla nejbližší.

Naštěstí jsem už v listopadu viděla, že tudy cesta nevede a od dalšího školního roku jsem přešla na FIT. Doteď to považuji za jedno z nejlepších rozhodnutí svého života, přestože roku na filmové škole rozhodně nelituji. Nicméně na FITu mezi informatiky jsem si najednou začala připadat jako doma, škola byla sice těžká, ale jak jinak chcete posouvat své limity, než plněním náročných úkolů. Každá práce na FITu měla smysl, vždycky jsem si říkala, že to, co se na té škole učím je úžasné a musím prostě zatnout zuby a makat, protože to za to stojí. Hlavně jsem se tady světu vizuálních efektů přiblížila překvapivě mnohem víc, než na animaci.

Zjistila jsem, že práce programátorů a techniků je minimálně stejně tak důležitá, jako práce konceptuálních umělců a 3D modelátorů a animátorů. Naučila jsem se, která odvětví a jaké práce vlastně pod VFX – vizuální efekty spadají a co přesně v tomto průmyslu chci dělat. Nemůžu říct, že bychom se vyloženě na FITu učili rotoscoping, matte painting nebo motion capture, ale učí nás lidi, kteří tyto věci umí, takže není nic snadnějšího, než za nimi zajít a poprosit je o radu, případně práci. Já jsem ve druhém ročníku na bakaláři takto zašla za panem inženýrem Janem Buriánkem, který nám přednášel Multimediální a grafické aplikace. Záhy jsem zjistila, že je to jeden z největších specialistů na 3D počítačovou grafiku a stereoskopii v Čechách a spolupracuje na spoustě nejen filmových projektů. Díky němu jsme měla možnost například simulovat růst lesa v průběhu 100 let pro šumavské muzeum na Kvildě nebo rozhýbávat lidi v krojovém průvodu na historických dioramatických fotografiích ve Slováckém Muzeu v Uherském Hradišti, odkud pocházím. Každý projekt od pana Buriánka byl nový a zajímavý a strašně moc jsem se na nich naučila. Nejvíc asi na své bakalářské práci, kterou mi vedl, kde jsem studovala technologie sférické projekce a naanimovala krátký film pro planetária.

Teď studuji na magisterském programu programování počítačové grafiky a kontakty s lidmi ze světa vizuálních efektů jsou ještě četnější. Měli jsme na přednáškách lidi z Universal Production Partners a Bohemia Interactive, a i když se ve škole přímo VFX neučíme nebo aspoň ne nijak intenzivně, od toho ani ta škola není, tak pokud člověk chce, má díky IT oborům cestu otevřenou, stačí využívat možností, které mu škola nabízí. Včetně výjezdů do zahraničí. Díky bilaterálním dohodám ČVUT jsem rok studovala v Americe na škole volných umění, kde jsem měla předměty jako 3D modelování, digitální tvorbu, filmový střih atd. A i když jsou tyto předměty mimo studijní plán informatických oborů na ČVUT a kvůli takovému výjezdu musíte většinou prodlužovat školu, rozhodně to za to stojí a naučíte se kromě informatiky spoustu dalších věcí a získáte další důležité kontakty.

Nebýt našeho FITu, upřímně nevím, kde bych teď s vystudovanou klasickou animací z filmovky byla, ale teď mám šanci splnit si životní sen a v tom průmyslu filmových efektů opravdu pracovat, ne jen zbožně sledovat videa behind the scenes na Youtube. Vždycky, když odcházím z kina a dívám se na tu záplavu jmen v titulcích v sekci VFX, říkám si, že tam se přece ještě jedno jméno vejde. Tak u Star Wars VIII to asi ještě neprojde, ale u deváté epizody..

Zuzka Vejražková

Studovat IT jsem se rozhodla proto, že mě vždy bavily logické úlohy, hádanky, hlavolamy a matematika, ale chtěla jsem studovat něco praktického, proto jsem se rozhodla pro IT na ČVUT. Po dokončení magisterského studia (Webové a Softwarové inženýrství se zaměřením na Informační systémy a management) jsem krátce pracovala v Praze, a v současné době pracuji už 2,5 roku pro Autodesk v Singapuru na pozici Byznys analytik v oddělení, které spravuje IT a byznys systémy. Náš tým se zabývá reportingem (Business Intelligence) a spravujeme a připravujeme data /reporty pro byznys kolegy z celého světa.

Jako byznys analytik jsem součástí IT týmu a pracuji denně s vývojaři, ale zároveň pracuji s kolegy z byznysu na analýze a upřesňování jejich požadavků. Náš tým pracuje podle Agilní metodiky vývoje, takže v rámci týmu máme možnost vyzkoušet si v některých sprintech i jiné role – občas pracovat na vývoji požadavků, občas testovat.  

V naší společnosti je hodně žen, i na vedoucích pozicích – mít kolem sebe někoho, kdo je pro mě vzor, a koho můžu kdykoli oslovit pro rady ohledně kariéry, je velmi povzbuzující. Na mojí pozici a práci pro Autodesk mě nejvíce baví to, že v našem oddělení pracujeme s lidmi z různých zemí světa (a z různých kultur), kteří jsou v různých lokalitách. Toto v dnešní době považuji za velmi cennou zkušenost.

Kamila Pětrašová

Členkou redakce jsem se stala po nástupu na FIT v roce 2014. Začlenění mojí osoby bylo po celou dobu svým způsobem magické. Holka z umělecké školy řídí časopis o informačních technologiích, no posuďte sami. Moje funkce šéfredaktorky dokázala i to, že i ten nejmenší v kolektivu může vládnout a přitom netrpět napoleonským komplexem, protože jsem byla pro své ovečky ikonou dobra, vřelosti a spravedlnosti. Nemám ráda modrou a puntíky. Oceňuji lidi se smyslem pro humor a ironii. Kontaktovat mě můžete na kamila.petrasova@gmail.com.