Když jsem byl po napsání článku o CIIRC požádán o další příspěvek do fakultního časopisu z oblasti akademického senátu ČVUT, přemýšlel jsem, o čem by asi měl být… Samozřejmě by se toho nejvíc dalo napsat o chystané změně Studijního a zkušebního řádu, ale moje zkušenosti z nedávné doby mě vedou k něčemu naprosto jinému. Získal jsem pocit, že spousta studentů z ČVUT obecně neví, k čemu je takový akademický senát dobrý, co se tam řeší, a jak to všechno probíhá. Vůbec se tomu nedivím, protože před rokem a půl jsem na tom byl hodně podobně. Proto bych se s Vámi rád ve zkratce podělil o zkušenosti a poznatky získané za rok a půl v senátu.
Co to je akademický senát? Je to zákonem stanovený kontrolní orgán každé vysoké školy. Jsou do něj voleni zástupci jak z řad akademických pracovníků, tak z řad studentů. Studentů pak musí být v takovém senátu nejméně třetina a nejvýše polovina členů. ČVUT se s poměrem dvou pětin pohybuje tak někde mezi. Tento poměr používá také „malý“ fakultní senát na FITu.
O čem rozhoduje akademický senát? Tou nejzásadnější pravomocí je možnost volit a také odvolat rektora v případě senátu celé školy, v případě senátu fakultního pak volit a odvolat děkana. Vzhledem k tomu, že jsem ve fakultním senátu nikdy nepůsobil, tady moje zmínky o něm končí. Více se možná dočtete třeba už v příštím čísle od některého z fakultních senátorů… 😉 Dále senátem procházejí všemožné dokumenty od rozpočtu celé školy přes prodej nemovitostí (např. Hotelu Krystal), harmonogram akademického roku, ubytovací řád SÚZ ČVUT včetně harmonogramu ubytování a spoustu dalších dokumentů, až po interní předpisy jako stipendijní řád nebo studijní a zkušební řád a schvalování interních předpisů fakult, již schválených senátem fakultním. Zdaleka jsem nevyjmenoval vše, zkrátka je toho hrozně moc, přičemž některé dokumenty senát opravdu schvaluje a k jiným se pouze nezávazně vyjadřuje.
V každém případě však platí, že senát sám od sebe žádný předpis „nezařídí“, neboť veškeré dokumenty předkládá formálně rektor, přičemž autory jsou typicky lidé z vedení samotného ČVUT a jednotlivých fakult. Upřímně řečeno, kdo je opravdu autorem, senátory vlastně nezajímá. Na nich pouze je, aby vhodnost předkládaného dokumentu posoudili, přičemž typicky navrhují změny takové, aby dokument poté mohli s čistým svědomím co nejvýraznější většinou podpořit. To, že se senátoři nepodílí od prvních chvil na tvorbě dokumentů je jistě správné, neboť tak při samotném konečném rozhodování nejsou tvorbou nijak zatíženi a neztrácí tak potřebný nadhled.
Aby senát zvládl nápor veškeré pracovní náplně, existují v něm pracovní komise, které dokumenty týkající se jejich oblasti do všech detailů projdou a ostatním senátorům, kteří dokument projdou více po povrchu, pak doporučí, jak hlasovat.
Je to složité, je toho moc, já vím… I proto jsme se jako studenti rozhodli razantně oživit komunikaci se všemi členy akademické obce, což jistě mnozí z Vás postřehli a teď již sledujete stránky Akademického senátu ČVUT na facebooku. Vaše názory, náměty a v neposlední řadě i podpora jsou pro nás velmi důležité. Že jsme se vydali správnou cestou podporuje i fakt, že senátoři z řad akademických pracovníků na minulém zasedání zmínili potřebu ještě více se zaměřit na sociální sítě.
A abych jenom neplkal… V posledním období jsme například mluvili o možném prodeji nevyužívaných pozemků ČVUT za cílem získat dostatečné finance na investice do infrastruktury a vybavení v dalších letech. A samozřejmě ten studijní a zkušební řád… Těžko se mi o něm píše, protože i když je už jen den před uzávěrkou tohoto čísla, bojím se, že situace se do uzávěrky ještě třikrát změní.
V původním návrhu, který přišel do senátu, bylo několik velmi kontroverzních bodů: docházka na přednášky deklarována jako povinná, při druhém zápisu předmětu jenom jeden opravný zkouškový termín, kredity za předměty mimo studijní plán nepočítány do limitu pro postup do dalšího úseku studia, zrušení tištěného výkazu o studiu a změny v pravidlech pro hodnocení celkového prospěchu. O těchto bodech se vedla celkem vášnivá diskuze na několika frontách, přičemž u některých se relativně snadno došlo ke shodě. Například jsme byli ujištěni, že elektronický index bude fungovat spolehlivě a bude procesně nastaven tak, aby mohlo dojít maximálně k rychle a snadno napravitelnému pochybení na straně uživatelů. V případě celkového prospěchu (fialové a červené diplomy) se bude fialový rušit a pro červený se ruší podmínka maximálně jednoho předmětu klasifikovaného E, přičemž v magisterském studiu se posunuje hranice průměru na 1,3. Studentů již studujících se změna nedotkne díky přechodnému ustanovení.
Mnohem zajímavější diskuse se točila kolem ostatních zmíněných bodů. Argumentem pro povinné přednášky byla malá účast studentů, kteří prý po dokončení střední školy dostanou najednou příliš mnoho svobody a všude kolem slyší hesla typu „Co bys tam chodil, když nemusíš“. V případě počtu zkouškových termínů a počítání kreditů nám byly vyjmenovány způsoby, jakými někteří studenti těchto „děr“ zneužívají. Momentálně jsem přesvědčen, že se nám povedlo najít taková řešení, která zmíněným jevům sice zabrání, ale současně se nedotknou poctivých studentů. Povinné přednášky jsou zažehnány, nadále bude možné zapisovat si pro IT relevantní (nikoli nesmyslné) předměty z ostatních fakult aniž by se student musel bát, že možná právě kvůli tomuto předmětu nesplní limit kreditů pro postup do dalšího ročníku, a změny v počtu zkouškových termínů alespoň trochu svědomitý student reálně nepocítí. Více informací jistě najdete na již zmíněných facebookových stránkách, kde se bez obav můžete také ptát. A pokud z nějakého důvodu nemáte rádi facebook, použijte třeba mail nebo jinak kontaktujte svého senátora.
Jako by nestačilo, že se SZŘ věnuji téměř denně již měsíc a půl věnuji… Za méně než 12 hodin v tom zase budu pokračovat. Tak snad to dobře dopadne!
Autor: Stanislav Jeřábek